|
|
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Úvod: Znečišťování životního prostředí je zásadním problémem člověka od poloviny 19. století. Tato situace se zlepšuje až v druhé polovině 20. století, kdy si člověk začíná uvědomovat důsledky industrializace. Do popředí se tak dostává problematika znečištění ovzduší a např. i negativní účinky ionizujícího záření, případně únik radonu z geologického podloží a jeho vliv na vznik nejrůznější onemocnění, kterým může být například karcinom plic. Cíle: Cílem práce je zjistit, zda existuje asociace mezi zvýšenou koncentrací radonu v budovách a některými zdravotními ukazateli (incidencí a standardizovanou mírou úmrtnosti). Pomocí statistické analýzy bylo zkoumáno, zda je mezi proměnnými statisticky signifikantní vztah a zda lze tyto proměnné spolu korelovat. Dílčími cíli práce bylo také vnést kvalitativní pohled v podobě expertního rozhovoru a vizualizovat získaná data do map. Metodika: Zdrojovými datovými soubory byly demografické ročenky Českého statistického úřadu, databáze o incidenci karcinomu plic z Národního zdravotnického informačního systému a naměřené hodnoty objemové aktivity radonu (OAR) poskytnuté Státním úřadem radiační ochrany. Data byla zpracována základní statistickou analýzou (výpočet některých parametrů) a použita pro tvorbu map v programu ArcGIS a výpočet korelační analýzy v programu...
|
|
|
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které se věnují problematice radonu a jeho vlivu na organismus člověka. První kapitola shrnuje základní problematiku člověka a životního prostředí, vzájemné působení a dělení životního prostředí na základě jeho funkce (využití pro život). Druhá kapitola se zaměřuje na radioaktivitu prostředí, konkrétně na ionizující záření, jeho vznik a dělení, a také jeho vliv na zdraví člověka. Navazující je kapitola o radonu, kde je popisován jeho vznik, zdroje, jeho šíření v prostředí, měření, protiradová ochrana, historie radonové problematiky a radonový program České republiky. Poslední kapitola teoretické části je věnována karcinomu plic jeho vzniku, dělení, diagnostice, léčbě a spojitost s výskytem radonu na základě přehledu vybraných epidemiologických studií. Praktická část diplomové práce zahrnuje popis zdrojových dat a metodiku zpracování datových souborů objemové aktivity radonu (OAR), počet zemřelých dle příčiny a střední stav obyvatel. Kapitola výsledků obsahuje mapové výstupy OAR, míry úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně pro obě pohlaví. Další části výstupů jsou výsledky korelační analýzy závislosti objemové aktivity radonu na míře úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky již...
|
|
|
Bioaerosoly
Hladíková, Dita ; Hovorka, Jan (oponent) ; Hůnová, Iva (vedoucí práce)
Bioaerosol a jemu srovnatelný pojem aerobiologie jsou termíny spojené se studiem chemických, fyzikálních a biologických oborů. Bioaerosol v ovzduší je část aerosolu, která obsahuje částice biologického původu, jako jsou viry, bakterie, plísňové spory, domácí prach s roztoči a pyl. Tyto částice mohou ovlivnit zdraví živých organismů z hlediska alergie, toxicity, karcinogenity či infekce a v neposlední řadě mají vliv na klimatický systém planety z důvodu působení jako kondenzační jádra pro vznik srážek. Nejvíce studovanými účinky biologických částic na lidské zdraví jsou uváděny respirační symptomy a plicní onemocnění. To souvisí s téměř nepřetržitou expozicí člověka těmto částicím jak v domácím prostředí, kde se vyskytují především roztoči v domácím prachu, zvířecí alergeny, plísně a bakterie, tak ve venkovním prostředí, kde je člověk vystaven účinkům pylu a venkovních plísní. V případě ovlivnění klimatického systému Země se zde jedná o přímý i nepřímý vliv. Nepřímé ovlivnění zahrnuje tvorbu oblačnosti a srážek, které má mimo jiné vliv na hydrologický cyklus planety. Jako přímé ovlivnění klimatu označujeme rozptyl a absorpce slunečního záření. Při psaní práce bylo vycházeno především ze zahraniční literatury, která byla považována za stěžejní zdroj informací týkajících se této problematiky.
|
|
| |
host ::
RSS.