|
|
Hodnocení ekonomické efektivnosti pěstování smíšených kultur vojtěšky seté a trávy
Richterová, Nikola
Cílem této práce bylo porovnat výnosy smíšených kultur vojtěšky seté a trav v závislosti na odrůdě, seči, poměru (řádků vojtěška ku trávě) a roku. Hodnoceny byly maloparcelkové experimenty na stanovišti v Troubsku, a dále provozní porosty ve Vatíně. Dále se hodnotila kvalita píce, a to obsah hrubé vlákniny a hrubého proteinu. Výnosy porostů se každou další sečí snižovaly (p<0,05). S ohledem na výnosy zelené hmoty je nejvýhodnější pěstování vojtěšky seté ve smíšené kultuře se srhou laločnatou, kdy poměr řádků vojtěška ku srze je 3:1. Pro suchou hmotu ve stejném poměru je lepší kombinace s festuloliem (Hykor). Obsah hrubé vlákniny byl v sušině píce ze smíšených kultur vojtěšky a trávy od 20,73 % do 27,5 % a obsah hrubého proteinu se pohyboval od 9,82 % do 18,32 %. Bylo zjištěno, že obsah proteinu je přímo úměrný množství vojtěšky v porostu.
|
|
|
Porovnání systémů hodnocení obsahu hrubého proteinu v krmivech pro skot
Šobáň, Petr
ŠOBÁŇ, P. Porovnání hodnocení hrubého proteinu v krmivech pro skot. Bakalářská práce, Agronomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, 2017, s. 49 Bakalářská práce pojednává o různých systémech hodnocení obsahu hrubého proteinu v krmivech pro skot. Je zde popsán systém český a slovenský (PDI), britský (ARC1980), nizozemský (DVE/OEB2010), německý (RDP), francouzský (INRAF), italský (INRAI), švýcarský (APD1984), americký (NRC2001) a systém severských zemí (NKJ1985). První část této práce pojednává o proteinu ve výživě přežvýkavců obecně a na to navazuje popis jednotlivých systémů a jejich hodnocení krmiv. V Evropě vychází většina systémů z principu francouzského systému (INRAF). Proto je v popisu systémů podrobněji rozebrán systém francouzský (INRAF) a americký (NRC2001). Dále bylo zjištěno, že systémy hodnocení hrubého proteinu jsou si celosvětově velmi podobné a výrazně se neliší. V závěru bylo konstatováno, že hlavní rozdíl mezi evropskými a americkým systémem je ten, že v evropských systémech se hodnotí množství a kvalita proteinu v každém krmivu, kdežto v americkém systému se hodnotí až množství a kvalita hrubého proteinu v celkové krmné dávce.
|
|
|
Stravitelnost živin z praktické krmné dávky pro koně
Pressová, Petra
Cílem práce bylo zhodnotit stravitelnost živin z krmné dávky u koní. Pokus byl prováděn na 9 koních plemene Český teplokrevník z SŽP Žabčice. U vybraných koní jsme zjistili hmotnost, věk a pracovní zátěž. Koně jsme rozdělili do 3 skupin a celkem ve třech obdobích jsme jim postupně zkrmovali stejné množství krmné směsi. Celkem byly za pokus zkrmovány 3 krmné směsi, u kterých jsme provedli analýzu zkoumaných komponent, které byly využity v pokusu. Jednalo se o jadrné krmné směsi skládající se z ječmene, ovsa, lněného šrotu, bobu, syrovátky, sójového extrahovaného šrotu, MKP a luční seno. Vzájemně se od sebe lišily množstvím sójového extrahovaného šrotu. Pokus byl uspořádán faktorově tak, že žádná skupina koní nedostávala stejnou směs 2x. Na základě výsledků bylo zjištěno množství strávených živin a vypočítána jejich stravitelnost. Stravitelnost sušiny byla 74,07 %+-4,45, hrubého tuku 30,95 %+-23,62, energie 74,57 %+-3,89, bezdusíkatých látek výtažkových 79,79 %+-4,12, hrubého popela 66,31 %+-14,89, hrubého proteinu 80,17 %+-4,59 a hrubé vlákniny 69,91 %+-6,64. Stravitelnost vápníku jsme odhadli na 75,08 %+-8,35 a fosforu 51,65 %+-15,39. Vlivem zkrmované směsi, vznikl rozdíl ve stravitelnosti u hrubého proteinu 1,02 % a to mezi skupinou krmenou směsí bez sójového extrahovaného šrotu a skupinou krmenou směsí s nejvyšším obsahem sójového extrahovaného šrotu (S10). Koeficienty stravitelnosti jsou nejvíce ovlivněny individuálními vlastnostmi koní a bude třeba provést ještě další bilance k tomu, abychom objektivně určili stravitelnost především hrubého proteinu krmné dávky.
|
|
|
Analýza vybraných potravin metodou NIR
Bočková, Tereza
BOČKOVÁ, T. Analýza vybraných potravin metodou NIR, Diplomová práce, MENDELU v Brně, 2015, 72s. Cílem práce bylo posoudit různorodé vzorky vybraných regionálně pěstovaných obilnin, olejnin a luskovin pomocí NIR analyzátoru DA 7200 a výsledky porovnat s tabulkovými hodnotami a chemickým rozborem. Celkem bylo použito 26 vzorků. Pro celá, drcená a mletá zrna a semena byla podle typu vzorku provedena analýza vlhkosti, obsahu hrubého proteinu, hrubé vlákniny, hrubého tuku a škrobu. Stanovení hrubého proteinu bylo ověřeno chemickou laboratoří. NIR měření ukázalo nesrovnalosti v případě vyhodnocení jednotlivých látek pro celá, drcená a mletá zrna nebo semena, přestože pro úpravu drcením a mletím byl použit vždy týž celý vzorek dané plodiny a naměřené hodnoty by se tedy měly shodovat. Zjistili jsme například obsah hrubého proteinu ve vzorku pšenice Apache (Litava) NIRS analýzou 129,3 +- 1,78 g.kg-1 pro celá zrna, 116,5 +- 0,72 g.kg-1 pro drcená zrna a 100,9 +- 2,71 g.kg-1 pro mletá zrna. Chemickým rozborem jsme pro stejný vzorek zjistili hodnotu 120,8 g.kg-1, podle různých zdrojů by se obsah hrubého proteinu v pšenici měl pohybovat mezi 118 a 132,1 g.kg-1. Při vyhodnocení charakteristik všech celých, drcených a mletých vzorků vycházel obsah hrubého proteinu 135,6 +- 8,78 g.kg-1 pro celé, 132,3 +- 9,97 g.kg-1 pro drcené a 130,5 +- 11,55 g.kg-1 pro mleté vzorky. Vzhledem k tomu, že výsledky měření dusíkaté složky většinou dobře odpovídaly chemickým rozborům i tabulkovým hodnotám, je patrné, že přístroj pracuje správně. Závěry diplomové práce však přinášejí předpoklad, že nastavení přístroje zatím není vhodné pro provádění rutinních vícečetných analýz různých materiálů.
|
host ::
RSS.