|
|
Antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní
Havlíčková, Barbora
Tématem této diplomové práce byly především antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní. Mezi vybranými odrůdami hrušní byly evropské odrůdy ('Williamsova', 'Erika', 'Elektra', 'Beta', 'Konference'), asijské odrůdy ('Kumoi', 'Ju Li', 'Nijiseiki', 'Shinko') a asijsko-evropský hybrid odrůdy 'Benita'. Obsah jednotlivých antioxidantů v odrůdách byl zjištěn pomocí metody HPLC-MS/MS. Výsledné hodnoty byly zpracované do grafů v programu Excel a statisticky vyhodnocené pomocí programu Statistica. V rámci shlukové analýzy byly vzorky rozděleny do dvou skupin na základě analýzy obsahu antioxidantů. Taktéž byla zjištěna podobnost hybridu odrůdy 'Benita' více k evropským odrůdám. Pomocí metody PCA byla data rozdělena do čtyř skupin. Největší množství celkových antioxidantů bylo stanoveno v kříženci 'Benita' (2175,11 μg/g) naopak nejmenší bylo u evropské odrůdy 'Williamsova' (277,73 μg/g). Některé asijské odrůdy obsahovaly antioxidantů více než evropské, některé naopak méně. Bylo zjištěno, že analyzované odrůdy obsahovaly nejvíce prokyanidinu b1/b2, zatímco prokyanidin c1 nebyl detekován u žádné z odrůd. V další části závěrečné práce byl sledován vývoj odvětví hrušní v ČR, kde byl sledován vývoj cenové hladiny, sklizně a průměrný výnos, spotřeba hrušek na jednoho obyvatele ČR, zahraniční obchod a porovnání produkce EU+VB. Podle získaných dat se v ČR nejvíce pěstovala odrůda 'Konference' a odrůda 'Lucasova'. Roční spotřeba na jednoho člověka se pohybovala mezi 2,5-3 kg. Oproti většině ostatních členů EU a Velké Británii byla produkce hrušek v ČR nízká (4000-10000 tun/rok).
|
|
|
Staré a moderní odrůdy ovoce v drobném pěstitelství v mikroregionu Bojkovsko
Miškářová, Zuzana
Tato bakalářská práce má za cíl identifikovat rozsah a význam drobného pěstitelství ovoce v mikroregionu Bojkovsko, který zahrnuje obce Bojkovice a místní část Bojkovic Bzová, Přečkovice, Krhov, Pitín, Rokytnice, Šanov, Komňa, Lopeník, Rudice, Žítková, Nezdenice, Záhorovice, Šumice a Vápenice. V teoretické části se práce soustředí na shromáždění informací o historii vývoji ovocnářství jak ve zmíněném regionu, tak i v České republice. Dále se soustřeďuje na popis jednotlivých starých a moderních odrůd hrušní, jabloní, slivoní a třešní, které se na Bojkovsku nejvíce pěstují. V Empirické části byla provedena analýza druhového složení a vyhodnocení, které odrůdy jsou pro danou lokalitu nejvhodnější z ekonomického a environmentálního pohledu. Z výsledků vyplývá, že aktuální trend současných pěstitelů je vracet se ke starým odrůdám s výjimkou slivoní.
|
|
|
Šlechtitelský potenciál historických odrůd jádrovin
Reichlová, Petra
Moderní odrůdy jádrovin ztratily v průběhu šlechtění některé důležité vlastnosti, jako je například rezistence vůči patogenům či tolerance k horším klimatickým podmínkám. Proto se pozornost šlechtitelů obrací ke starým a lokálním odrůdám, které ztratily svůj tržní význam, ale mohou nabídnout širokou škálu vlastností využitelných při šlechtění nových odrůd. Šlechtitelské cíle u jabloní se zaměřují na vyhledání a získání donorů genů rezistence k Venturia inaequalis (původce strupovitosti jabloně), Podosphaera leucotricha (původce padlí jabloně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých) a Candidatus Phytoplasma mali (původce fytoplazmatické proliferace). Stejně i u hrušní je pozornost zaměřena na hledání vhodných dárců rezistence k Venturia pirina (původce strupovitosti hrušně), Gymnosporangium sabinae (původce rzivosti hrušně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých). Krajové odrůdy byly často pěstovány v drsných klimatických podmínkách. Za dobu pěstování došlo k jejich adaptaci na zhoršené podmínky prostředí. Adaptace na tyto podmínky, zejména pak odolnost vůči mrazu jsou jednou z vlastností využívaných při šlechtění.
|
|
|
Studium genetických vztahů v sortimentu asijských odrůd hrušní
Wolf, Jan
Tato práce byla zaměřená na genetickou příbuznost hrušní. První část práce se zabývá literárním přehledem o historii a rozdělením asijských a evropských hrušních, popisem sledovaných odrůd a popisem biotechnologii, především AFLP. Druhá část diplomové práce je zaměřená na experimentální část. Je zde popsán postup při izolaci DNA, pracovní postup metody AFLP, vyhodnocování a zpracování výsledků. Při vyhodnocování dat vyšly některá zajímavé výseldky. Bylo potvrzeno, že odrůda Zao Su Li patří pravděpodobně do Ussurijké skupiny hrušní. Byly potvrzeny blízké příbuzenské vztahy mezi Japonskými, Čínskými písečnými a Čínskými bílými odrůdami hrušní. U mezidruhového křížence Hood byla zjištěná jeho pravděpodobná příbuznost s Evropskými odrůdami. U mezidruhových kříženců Kiffer a Rafzas byla potvrzená jejich pravděpodobná genetická příbuznost s Pyrus pyrufolia (Burm.) Nak.
|
|
| |
|
|
Detekce a identifikace fytoplazem ve šlechtitelském materiálu hrušní
ROHÁČKOVÁ, Helena
Fytoplazmy jsou baktetriální vnitrobuněční rostlinné patogenní organismy, které způsobují značné ztráty úrody různých plodin po celém světě. Fytoplazmy hrušní byly detegovány s použitím molekulárních metod. RFLP analýza testovaných vzorků odhalila přítomnost původců chřadnutí hrušně, proliferace jabloně, fylodie jetele, a stolburu, a to zvlášť, ale i ve směsných infekcích.
|
host ::
RSS.