Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.