|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Litofaciální vývoj a cyklická stavba svrchní části porubských vrstev (serpuchov) ve východní části OKR
Michlová, Nikol ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirásek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na litofaciální vývoj a cyklickou stavbu cca 200 m mocného úseku ve svrchní části porubských vrstev (serpukhov) v karvinském dílu ostravsko-karvinského revíru. Cílem práce je pomocí detailní korelace vrtů odlišit plošně stálé cykly od lokálních a porozumět lépe mechanismům jejich vzniku, především roli glacieustatických pohybů. Pro tyto účely byly z vybraných vrtných profilů sestaveny korelační řezy. V řezech byly na základě předchozích výzkumů Gastalda et al. (2009) vymezeny tři genetické cykly. Od podloží do nadloží jsou to cykly (i) Max, (ii) Otakar a (iii) Gaebler. Mocnost cyklů kolísá v rozmezí od 19,9 do 109,9 m. Hranice genetických cyklů až na výjimky leží v transgresní (bazální) ploše významných mořských faunistických horizontů. Z korelačních řezů a z izoliniových map mocnosti a písčitosti sestavených pro jednotlivé genetické cykly plyne, že území s maximální mocností odpovídají úsekům se zvýšenou písčitostí počítané ze středno a hrubozrnných pískovců. Maxima písčitosti a mocnosti jsou většinou protažena ve směru SSV-JJZ, který je konformní s průběhem osy pánve. Tato maxima jsou interpretována jako úseky, kterými protékaly říční toky, jež ukládaly hrubozrnná klastika. Říční toky patrně sledovaly průběh synsedimentárního zlomu ssv.-jjz. směru, který byl aktivní...
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
host ::
RSS.