|
|
Obranné reakce včel vůči přírodním toxinům
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této magisterské práce bylo monitorování obranných reakcí včel po aplikaci včelího jedu. To zahrnovalo expresi vitellogeninu v tukovém tělese u trubce a dělnice a hladiny vitellogeninu v jednotlivých orgánech (hemolymfa, Malpighické trubice, střevo, tukové těleso), hladiny biogenních aminů, konkrétně dopaminu v jednotlivých včelích orgánech dělnice a trubce, hladiny adipokinetického hormonu v centrální nervové soustavě (CNS). Tyto biochemické studie byly doplněny analýzami mikrostrukturálních změn ve svalových buňkách pomocí elektronové mikroskopu. Výsledky ukázaly, že hladina AKH nebyla výrazně změněna, exprese vitellogeninu byla snížena v tukovém tělese trubců i dělnic. Tato inhibice byla zaznamenána i u samotné hladiny vitellogeninu v tukovém tělese a hemolymfě. Aktivita katalázy byla stimulována ve střevě včelí dělnice, opačný trend byl pozorován u trubců. Hladina dopaminu byla u všech orgánů (mozek, tukové těleso, Malpighické trubice) mírně zvýšena, ale pouze v tukovém tělese trubců bylo toto zvýšení statisticky průkazné. V neposlední řadě byl sledován efekt včelího jedu na strukturu thorakálních svalů. U dělnic došlo k destrukci svalových vláken a mitochondrií a současná aplikace AKH s jedem dokázala těmto změnám zabránit; situace u trubců zůstává nejasná.
|
|
|
Včelí pastva a výživný potenciál medonosné rostliny
Půst, Petr
Diplomová práce je zaměřena na výživný potenciál hmyzosnubných rostlin v krajině pro včelu medonosnou. Cílem bylo ověřit novou metodu hodnocení intenzity nektarodárnosti rostlin pomocí denních změn hmotnosti jednotlivých včelstev umístěných v izolačních klecích na porostu svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia Benth.). Bylo potvrzeno, že intenzitu nektarodárnosti hmyzosnubných rostlin lze hodnotit dynamikou změn hmotnosti včelstev umístěných v izolačních klecích s kvetoucím porostem se stejnou fenologickou fází. Statisticky se neprokázalo, že svazenka vratičolistá vylučuje vyšší množství nektaru prvních 7 dnů během svého plného kvetení. Odhad mednatosti porostu svazenky vratičolisté dosáhl 210,5 kg/ha. Pomocí zjištěných poznatků lze v budoucnu zkoumat vlivy působící na vylučování nektaru z rostlin, a tím zvýšit výživnost včelí pastvy v praxi. Výživnější včelí pastva v krajině je základní determinant pro vytvoření zdravého, životaschopného a produktivního včelstva.
|
|
|
Vzdělávání předškolních dětí v tématu včela medonosná jako významný opylovač.
MERIKOVÁ, Jitka
Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na vytvoření nabídky edukačních aktivit v rámci environmentální výchovy, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí předškolních dětí o významu včely medonosné jako našeho významného opylovače. Hlavní důraz byl kladen na hravou formu aktivit, které mají vzbudit zájem dětí o výuku v dané oblasti a pomocí prožitkových metod učení si uvědomit význam opylovačů pro naši společnost a lidstvo jako takové. V teoretické části byly vymezeny základní pedagogické pojmy a terminologie. Další část bakalářské práce byla věnována původu včely medonosné, její biologii a morfologii. Nedílnou součástí této literární části, popis principu opylování, jeho dopad na potravinovou produkci a biodiverzitu prostředí. V praktické části byly představeny aktivity zaměřené na hravou formu prožitkového učení. Prezentované aktivity byly realizovány v prostředí mateřské školy v Jižních Čechách a jsou podrobně popsány. Program byl podroben reflexi, která zhodnotila dopad vzdělávacích nabídek na děti v mateřské školce.
|
|
|
Trypanosomatida včel a jejich interakce s polutanty
Pařízková, Kamila ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Krejčí Bruce, Alena (oponent)
Včely medonosné (Apis mellifera) jsou celosvětově vysoce ceněné díky svým produktům, ale také jako opylovači hospodářských plodin a planě rostoucích rostlin. Vzhledem k těsné blízkosti včel a jejich sociálnímu uspořádání se jak uvnitř včelstva, tak i mezi včelstvy šíří velké množství patogenů způsobující následně oslabení včelstva. V posledních desetiletích byly zaznamenány vysoké meziroční ztráty včel, které nemají doposud jednoznačné vysvětlení. Příčina náhlých ztrát včel (označováno jako syndrom zhroucení včelstev) bude pravděpodobně ve vzájemném působení více faktorů najednou. Velký podíl je přisuzován virovým onemocněním i některým parazitickým organismům; nejistou úlohu pak hrají paraziti ze skupiny Trypanosomatida. Zástupce této skupiny, Crithidia bombi, je považován za problematického obyvatele trávicího traktu čmeláků, kterým může působit vážné komplikace. Blízce příbuzné druhy, C. mellificae a Lotmaria passim, jsou pak parazity zejména včel medonosných a někdy bývají spojováni s jejich vyšší úmrtností. Do popředí při hodnocení ztrát včel se dostávají také pesticidy, jejichž účinky mohou být velmi toxické a většina pesticidů byla proto v EU zakázána. Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání prevalence, rozvoje infekce a hostitelské specifity včelích jednohostitelských trypanosomatid a...
|
|
|
Zimování včelstva
Babica, Ondřej
V chovu včely medonosné (Apis mellifera L.) je důležitým předpokladem k úspěšnému přezimování dobrý zdravotní stav včelstva. Na kondici včelstva jako celku působí vlivy prostředí, vliv genetiky nebo zdravotní stav včel. Dobře vyvinuté hltanové žlázy umožňují včelám krmičkám poskytovat vyvíjejícím se larvám kvalitní mateří kašičku. Dlouhověkost zimní generace včel ovlivňuje celá řada fyziologických faktorů, kterými se odlišují od letních krátkověkých včel. Jako hlavní faktory dlouhověkosti se jeví hladina proteinů v hemolymfě, zejména vitellogeninu, hladina juvenilního hormonu nebo feromonu ethyloleátu. Důležitou roli v přezimování včelstev hraje také přirozený imunitní systém nebo působení oxidačního stresu. Poslední dobou je zimování včelstva ohrožováno virovými infekcemi přenášenými kleštíkem včelím.
|
|
|
Obranné reakce hmyzu vůči intoxikaci: modelový druh včela medonosná
PROKŮPKOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce si kladla za cíl charakterizovat účinek imidaclopridu (neonikotinoidní insekticid) na hladiny živin (glycidy, proteiny, lipidy) v hemolymfě, na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, proteázy, lipázy) ve střevě a na hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervovém soustavě včely medonosné Apis mellifera. Insekticid byl aplikován topikálně na tělo včely v dávce 0,04 ug na včelu. Výše uvedené charakteristiky byly měřeny 24 hodin po aplikaci insekticidu. Výsledky ukázaly, že vliv imidaclopridu na hladinu živin v hemolymfě byl variabilní - hladina glycidů a proteinů se snížila, zatímco hladina lipidů vzrostla. Po aplikaci imidaclopridu se zvýšila aktivita trávicích enzymů ve střevě (proteázy, lipázy). Na druhou stranu došlo ke snížení hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervové soustavě.
|
|
|
Vliv opylení na nasazení a produkci nažek u pohanky seté (\kur{Fagopyrum esculenthum)}
NOLČ, Radek
Pohanka setá je převážně hmyzosnubná rostlina, lákající mnoho druhů opylovatelů, čímž pomáhá obnovit biodiverzitu v krajině. Nejvýznamnějšími opylovateli pohanky jsou včely medonosné a pestřenky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv opylení pohanky seté včelou medonosnou a ostatními opylovateli na nasazení a konečný výnos nažek u různých odrůd pohanky seté. Maloparcelový polní pokus se třemi odrůdami pohanky seté byl založen v ob lasti Plzeňského kraje, v obci Zábělá. Před začátkem kvetení byla polovina parcelek překryta sítí, která chránila rostliny před nálety hmyzu. U porostu pohanky bylo hod noceno: výška rostlin, větvení, počet květů a květenství, objem nektaru na květech typu Thrum, doba kvetení, počet nažek, hmotnost tisíce nažek a výnos. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 10, 11, 12 a 14 hod, po dobu cca 10 min, pomocí fotografických snímků. Odběr nektaru probíhal v pěti po sobě jdou cích dnech, od 16. - 20. 7., v 9, 10 a 11 hod. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 31 druhů hmyzu. Nejvýznam nějšími opylovately byly včely medonosné, jejich podíl tvořil 39,7 % a pestřenky, které tvořily 37,5 %. Předpokládaný výnos byl na zakrytých rostlinách o 87 % nižší než na rostlinách hmyzu volně přístupných. Mezi odrůdami byl zjištěn rozdíl v pro dukci nektaru.
|
|
|
Monitoring výskytu patogenů Paenibacillus larvae, Melissococcus plutonius a Ascosphaera apis ve včelstvech na území ČR
JOSKOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce v teoretické části shrnuje informace o biologii včely medonosné, bakterií Paenibacillus larvae a Melissococcus plutonius a. A o parazitické houbě Ascosphaera apis. Tyto mikroorganismy napadají včelí larvy a způsobují významné choroby včel. Hlavním cílem bylo v praktické části vyhodnotit výskyt těchto patogenů, v různých místech České republiky pomocí izolace DNA včel z více než 200 odebraných vzorků z 50 stanovišť v rámci celé České republiky. Detekce přítomnosti původců nemocí byla provedena metodou PCR. Ze vzorků byly 3 pozitivní na bakterii Paenibacillus larvae a 4 pozitivní na bakterii Melissococcus plutonius. Houba Ascospheara apis nebyla v žádném ze vzorků detekována.
|
|
|
Molekulární charakteristika mikrosporidií způsobujících nosematózu u včel
HANUŠOVÁ, Adéla
Mikrosporídie rodu Nosema apis a Nosema ceranae způsobují střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířeno po světě včetně České republiky. Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt Nosema na různých místech České republiky. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o nosematóze, kterou obě mikrosporídie způsobují. Celkem bylo odebráno přes 135 vzorků z 27 stanovišť. Vzorky byly odebírány od listopadu 2019 do ledna 2020. Odběry probíhaly v okolí velkých měst, v jejich okolí, kde byla zemědělsky obdělávána krajina a na zemědělsky málo ovlivněných místech. Po rozboru získaných vzorků pomocí PCR byla v drtivé většině přítomna mikrosporídie Nosema cerenae zatímco Nosema apis nebyla nikde.
|
|
|
Sledování opylovačů v porostech pohanky seté a jejich význam
NOLČ, Radek
Pohanka setá je hmyzosnubná rostlina lákající řadu opylovatelů. Nejvýznamnějším z nich je včela medonosná. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaký podíl na opylení pohanky seté má včela medonosná a zhodnotit její význam pro výnos nažek při různých termínech výsevu. Maloparcelový polní pokus byl založen v oblasti Plzeňského kraje, místo Zábělá, ve třech termínech výsevu (1.5., 1.6. a 1.7. 2019). U porostu pohanky seté bylo hodnoceno: doba kvetení, celková doba vegetace porostu, počet květenství a květů na rostlině, počet nažek na rostlině, hmotnost tisíce nažek, výnos nažek. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 11 a 14 hodin, po dobu 10 minut, pomocí fotografických snímků. Podíl včely medonosné na opylení pohanky seté byl 29 % z účinných opylovatelů. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 24 druhů hmyzu. Nejvyšší počet druhů opylovatelů pohanky byl zaznamenán v červenci (21 druhů). Nejčastějším účinným opylovatelem pohanky byly pestřenky (57 %). Nejvíce návštěv včely medonosné bylo zaznamenáno u II. výsevu (vysetého 1. 6.), u kterého byl také nejvyšší předpokládaný výnos.
|
host ::
RSS.