|
|
Konstrukce partnerských rolí v homosexuálních domácnostech
Kotálová, Markéta ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o konstrukci partnerských rolí v homosexuálních domácnostech. Soužití heterosexuálních párů je částečně určováno sociálními očekáváními spjatými s jejich genderovými rolemi založenými na odlišném pohlaví. Gender samotný se vyskytuje i u homosexuálních jedinců, genderové role založené na odlišném pohlaví však u homosexuálních párů chybí. Práce předkládá odpověď na to, jakou roli hraje genderové rozdělení při dělbě domácích prací, a jak jsou role rozděleny, pokud ne na genderovém základě. V první části práce jsou nejdříve představena dosavadní zjištění týkající se homosexuálních vztahů a dělby práce ve stejnopohlavních párech. Poté jsou na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů vedených se sedmi homosexuálními páry představeny strategie a modely, podle kterých dochází v homosexuálních domácnostech k rozdělení rolí. Některé z nich produkují v rámci vztahu mocenské nerovnosti. Výzkum ukázal, že genderový rozměr je v homosexuálních domácnostech přítomen minimálně.
|
|
|
Konstrukce partnerských rolí v homosexuálních domácnostech
Kotálová, Markéta ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o konstrukci partnerských rolí v homosexuálních domácnostech. Soužití heterosexuálních párů je částečně určováno sociálními očekáváními spjatými s jejich genderovými rolemi založenými na odlišném pohlaví. Gender samotný se vyskytuje i u homosexuálních jedinců, genderové role založené na odlišném pohlaví však u homosexuálních párů chybí. Práce předkládá odpověď na to, jakou roli hraje genderové rozdělení při dělbě domácích prací, a jak jsou role rozděleny, pokud ne na genderovém základě. V první části práce jsou nejdříve představena dosavadní zjištění týkající se homosexuálních vztahů a dělby práce ve stejnopohlavních párech. Poté jsou na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů vedených se sedmi homosexuálními páry představeny strategie a modely, podle kterých dochází v homosexuálních domácnostech k rozdělení rolí. Některé z nich produkují v rámci vztahu mocenské nerovnosti. Výzkum ukázal, že genderový rozměr je v homosexuálních domácnostech přítomen minimálně.
|
|
|
Gay kluby v Praze
Hudečková, Karolina ; Martinová, Marta (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá gay kluby z pohledu jejich funkcí v gay komunitě. Práce vymezuje pojmy gay a gay klub a mapuje vztah společnosti k homosexuální menšině v historii i v současnosti. Dále se autorka zabývá historií a současností gay klubů na území Prahy, jejich funkcemi pro gay komunitu a jak na ně společnost nahlíží. V praktické části jsou provedeny polostrukturované rozhovory s gayi a hledány shody ve výpovědích, které pomohly určit současné funkce gay klubů, dále faktory ovlivňující výběr klubu i rozdíl mezi gay kluby a běžnými nočními kluby. Autorka jako součást výzkumu provedla ještě pozorování ve dvou vybraných pražských gay klubech. Při rozhovorech autorka otevřela i otázku darkroomu, na které se částečně soustředí i ve svém pozorování. Oproti historickým funkcím gay klubů došlo k nemalým proměnám. Výrazněji přetrvává pouze pocit bezpečí, který v klubu gayové mají v porovnání s běžnými kluby, ve kterých se nemohou (obávají) naplno projevit. V současné době ale většina gayů navštěvuje kluby orientované především na heterosexuální klientelu ve stejné míře jako gay kluby a v některých případech dokonce častěji. V závěru autorka uvádí, že gay kluby mají stále pro gay komunitu svůj význam, i když aktuálně značně menší než v minulosti.
|
|
|
Komparativní obsahová analýza vybraných vydání gay magazínů LUI a Attitude
Snížek, Michal ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Existuje nespočet prací, které se věnují stereotypnímu zobrazování menšin včetně gayů ve zpravodajství a médiích obecně. Dosud ovšem neexistuje práce, která by definovala rysy mediální produkce komunity, konkrétně charakteristické rysy gay magazínů. Tato práce analyzuje z obsahového kvantitativního i kvalitativního hlediska dva life stylové časopisy určené homosexuálům - český LUI a britský Attitude. Na jejich příkladě je jednak popsána reklama, která se v nich objevuje, poměr gay a ne-gay značek. Dále jsou také identifikovány rubriky, které se v nich objevují nejčastěji a v největší míře a také ty, kterým se magazíny věnují jen okrajově či zřídka. Práce je také doplněna o dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou, tedy gayi, které nabízí k výsledkům analýzy nový úhel pohledu. Práce si také pokládá otázku, nakolik jsou články a obsah magazínů spojeny se sexem. Její výsledky pak mohou být použity jako základ pro další genderové analýzy nebo sloužit jako podklad pro stavbu nového gay magazínu na českém trhu.
|
|
|
Postoje žáků základních škol k vybraným minoritám
ŠPIČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů). Teoretická část této bakalářské práce se zabývá vymezením pojmů postoje, předsudky a stereotypy. Dále charakterizuje rannou adolescenci, kde jsou vymezeny základní informace o vývojovém stádiu ve kterém se nacházejí respondenti cílového souboru. Nejobsáhlejší část teoretické části je tvořena informacemi o vybraných minoritách. U každé minority byly vysvětleny základní pojmy a popsáno kolik členů těchto minorit se vyskytuje v české společnosti. Dále je u většiny minorit stručně popsán vývoj postojů společnosti k jednotlivým minoritám. Výjimkou je subkultura EMO u které nelze spolehlivě zmapovat vývoj postojů, jelikož u této skupiny nebyly provedeny relevantní výzkumy tak, aby se dal tento vývoj spolehlivě popsat. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postoje žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů) v České republice (na vzorku okresu Žďár nad Sázavou), s diferenciací dle pohlaví. Před vlastním výzkumem byly formulovány tři hypotézy, které jím byly potvrzeny. Hypotéza č. 1: chlapci a dívky výzkumného vzorku vykazují vyšší míru soucitu s bezdomovci oproti ostatním vybraným skupinám. Hypotéza č. 2: více než 50 % dívek výzkumného vzorku vykazuje kladný postoj k homosexuálně orientovaným jedincům. Hypotéza č. 3: více než 50 % dívek výzkumnému vzorku vykazuje kladný postoj k subkultuře EMO. Všechny stanovené hypotézy byly provedeným výzkumem na vybraném vzorku potvrzeny. Výzkum jsem provedla pomocí techniky kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky vlastního dotazníku, založené na prezentaci ilustrativních fotografií. Tento dotazník byl anonymní a kompletně ho vyplnilo 104 respondentů. Tento výzkum byl doplněn o 6 rozhovorů s vybranými respondenty pro hlubší zmapování postojů. Přínos práce spatřuji v mapování reálných postojů respondentů ke zmíněným minoritám. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou i zainteresovanou veřejnost. Může rovněž sloužit jako podklad pro semináře s dětmi na vybraných ZŠ, prohlubující jejich znalosti o vybraných minoritách.
|
host ::
RSS.