|
|
Stav obnovy lesa po vichřici Emma na lesní správě Lanškroun - revír Letohrad
Černohousová, Jana
Předmětem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení stavu a vývoje obnovy vybraných kalamitních ploch vzniklých při větrně kalamitě Emma v roce 2008 na revíru Letohrad (LS Lanškroun). Stav obnovy byl analyzován dle evidenčních podkladů a provedeného terénního šetření. Dále byly v zájmové oblasti provedeny analýzy zaměřené na růst smrku ztepilého a jedle bělokoré v rozdílných mikroklimatických podmínkách. Dále bylo zjišťováno, která dřevina nejlépe odrůstá v extrémních podmínkách holiny. Součástí práce bylo posoudit i nákladnost obnovovaných ploch. Cílem práce bylo na základě zjištěných výsledků optimalizovat postupy obnovy kalamitních ploch na zájmovém území. Na vybraných plochách revíru Letohrad byly zjištěny největší problémy u výsadby smrku ztepilého a jedle bělokoré. Limitujícími faktory byly především nevhodná volba stanoviště, extrémní klimatické podmínky, úporná buřeň a vysoké stavy zvěře. Smrk i jedle odrůstaly nejlépe na plochách s charakterem maloplošného prvku. Výsadba smrku ve 3. lesním vegetačním stupni neodrůstala a výrazně chřadla. Naopak v těchto podmínkách prosperoval dub letní, následován bukem lesním. Nejvyšší nákladovost byla zjištěna u problematické, dosud nezajištěné kalamitní plochy 309G11.
|
|
|
Analýza spontánní sukcese na kalamitní holině vzniklé na územním pracovišti Stožec (Národní park Šumava)
Štětina, Pavel
Bakalářská práce se zabývá spontánní sukcesí na kalamitní holině v NP Šumava. Byly vybrány dva transekty, které byly rozděleny na plošky po 10 m. Jeden transekt zasahoval 50 m do živého smrkového porostu, pokračoval přes celou holinu, jejíž délka byla 50 m, a byl ukončen po 50 m v suchém porostu. Druhý transekt byl stejný, ale délka holiny byla 110 m. Na ploškách se zjišťovalo přirozené zmlazení a vzrostlý porost. Dle výsledků se umístnění zmlazení jednotlivých dřevin liší v závislosti na jejich světelným nárokům. Nejvíce přirozené obnovy se nachází v suchém porostu, vyjma světlomilných dřevin, jejichž těžiště se nachází na holině.
|
|
|
Srovnání variant obnovy lesa po kalamitě: přípravný porost, umělá obnova, sukcese
Reška, Martin
Práce posuzuje tři různé způsoby zalesňování holiny, která vznikla po větrné kalamitě v roce 2010 na polesí Habrůvka, ŠLP Křtiny. Každý druh zalesnění – síje, umělá obnovu a sukcese – byl založen ve dvou provedeních, a to velká a malá plocha. Na základě měření na výzkumných plochách a jejich následném zhodnocení lze srovnat jednotlivé obnovní postupy v mortalitě a odrůstání, dále je posouzena nákladovost jednotlivých variant na zajištění porostu a ekonomická rentabilita. Zjistilo se, že ačkoliv náklady na zajištění u umělé výsadby jsou řádově výš než u ostatních měřených postupů, je umělá výsadba dlouhodobě ekonomicky výhodnější.
|
|
|
Ověření přesnosti systému Haglöf xScape na měření plochy
Hlavica, Radoslav
Tato bakalářská práce má za úkol zjistit přesnost systému Haglöf xScape na měření plochy v porovnání s jinými přesnějšími metodami, především oproti systému Field-Map. Jako podkladové materiály pro tuto práci byly použity vlastní terénní měření a manuály k oběma systémům měření. V rámci terénních prací byly vytyčeny jednotlivé obrazce, které následně byly změřeny systémem Haglöf xScape a také systémem Field-Map, kterým se ověřovala přesnost systému Haglöf xScape. V rámci kancelářských prací bylo provedeno zpracování terénních dat ze systému Field-Map v programu ArcMap a vzájemné porovnání výsledků měření ploch jednotlivých systé-mů měření pomocí párového t-testu na střední hodnotu provedeného v MS Excel. Vý-sledky přesnosti systému Haglöf xScape byly vyhodnoceny jako nedostatečné, proto doporučuji využití jiných systémů měření.
|
|
|
Projekt rekonstrukce kalamitních holin na území Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Bednář, Pavel
Bakalářská práce se zabývá obnovou kalamitních holin a chřadnoucích smrkových (Picea abies, L. Karsten) porostů na majetcích Arcibiskupství Olomouckého. Lokalita se nachází v Hostýnských vrších na katastrálním území obce Rajnochovic. V první části se práce zabývá hlavními příčinami chřadnutí smrkových porostů v současné době a působením těchto příčin na zájmové lokalitě. Praktickou částí je pak komplexní projekt obnovy, který se zabývá volbou dřevinné skladby, způsobem zalesnění a následnou péčí o kultury do doby jejich zajištění. Součástí projektu je i celková ekonomické kalkulace od obnovy po zajištění porostu.
|
|
|
Vliv pěstebních opatření na strukturu mladého březového porostu
Konečný, Jan
V této práci byl sledován vliv pěstebních opatření na strukturu březových porostů. Byl vybrán porost ve věku 10 let na lokalitě Stará Ves nad Ondřejnicí a porost ve věku 15 let na lokalitě Hlubočec. Porosty vznikly samovolně z přirozené obnovy na holině. Na obou lokalitách byly zkoumány dva porosty v letech 2015, 2016 a 2017. V rámci porostů byly v roce 2015 založeny varianty kontrolní a s porostní výchovou. V případě variant s porostní výchovou byl proveden opakovaný zásah v roce 2016 a současně vyvětvení části jedinců na jaře v roce 2017. Na všech variantách byly evidovány všechny dřeviny s výškou nad 2 m, u nichž byla v průběhu let 2015–2017 změřena výčetní tloušťka (DBH) v cm. Na zásahových variantách u označených stromů (vzorníků) se kromě výčetní tloušťky měřila celková výška stromů (cm), nasazení suché koruny (cm) a nasazení živé koruny (cm). U všech jedinců na ploše byla také změřena korunová projekce (cm) na začátku a na konci roku 2017. Bezzásahové porosty vykazovaly v obou případech vysoký počet jedinců s nízkou výčetní tloušťkou, což představovalo výrazné přeštíhlení těchto porostů, vedoucí ke snížení stability především vůči sněhu. I přes výrazné snížení počtu jedinců v zásahových porostech, byl podíl stromů oproti uváděné literatuře stále vyšší. V reakci na tento zásah byl zaznamenán zvýšený přírůst resp. základna. Zde vzniklé rozdíly se během prvního roku po zásahu neprojevily jako statisticky významné. Na základě výsledků, které ukázaly především výrazné rozdíly v hustotě obhospodařovaného porostu s bezzásahovým porostem, lze doporučit především velmi silný zásah směřující ke snížení zakmenění, uvolnění porostu a zvýšení stability.
|
|
|
Projekt obnovy kalamitních holin a chřadnoucích porostů smrku ztepilého
Vlk, Jiří
Bakalářská práce se zabývá obnovou holin a chřadnoucích porostů smrku ztepilého Picea abies (L., Karsten, 1881) ve zvolené lokalitě VLS Lipník nad Bečvou - v lesním dílci Anglické parky v jihovýchodní části Libavé. Práce ve své první části obsahuje charakteristiku zájmové lokality včetně zhodnocení stávajícího stavu porostů. V další kapitole práce nastiňuje a analyzuje potenciální příčiny a stresory vedoucí k současnému stavu zájmové lokality. Praktickou část práce tvoří komplexní projekt obnovy holin, který řeší přípravu stanoviště, návrh dřevinné skladby a způsob zalesnění a následná ochranná opatření do doby zajištění kultur. Práce se v praktické části dále zabývá lesnickými zásahy v jednotlivých porostních skupinách s cílem zlepšit stabilitu Anglických parků. V závěru se práce věnuje ekonomické stránce projektu se zaměřením na přímé ekonomické náklady, které v případě zvolených dvou holin pro srovnání rozpracovává ve dvou variantách -- varianta s oplocením vybraných holin a varianta bez oplocení.
|
|
| |
host ::
RSS.