Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.