|
|
Obsah adaptogenů v rostlině Schizandra chinensis
Kozáková, Soňa ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem adaptanogenů v rostlině Schizandra chinensis. Teoretická část se zabývá rostlinou Schizandra chinensis, jejím výskytem, vlastnostmi, využitím a pěstováním. Místa přirozeného výskytu rostliny Schizandra chinensis jsou zde klasifikována podle Köppenovi klasifikace podnebí a srovnána s podnebím v České republice, kvůli možné predikci pěstování téti rostliny u nás. Dále jsou popsány adaptogeny (bioaktivní látky) obsažené v této rostlině a možné způsoby jejich extrakce a analýzy. Experimentální část práce se zabývá identifikací schizandrinu v rostlině Schizandra chinensis vypěstované v našich podmínkách. Stanovení bylo prováděno ultraúčinnou kapalinovou chromatografií (UPLC), vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) a přímým nástřikem do hmotnostní spektrometrie (MS). Schizandrin byl úspěšně identifikován ve všech použitých vzorcích.
|
|
|
Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí
Kalášek, Stanislav ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Perfluorované sloučeniny patří mezi prioritní organické polutanty, které se dostávají z různých zdrojů do životního prostředí. Patří mezi nová xenobiotika vyskytující se ve složkách životního prostředí. V teoretické části diplomové práce budou popsány jejich základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti a zhodnocena možnost jejich sledování v různých typech matric. Na základě získaných teoretických poznatků bude vypracována metoda pro jejich identifikaci a kvantifikaci. K tomuto účelu budou využity zejména separační postupy. Pro jejich stanovení bude vypracován standardní operační postup, který bude validován. Tento postup bude ověřen na reálných vzorcích pocházejících ze životního prostředí.
|
|
|
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny.
Darebná, Petra ; Man, Petr (vedoucí práce) ; Stráňava, Martin (oponent)
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Láčkovky (Nepenthes), vyskytující se převážně na Borneu a Sumatře, jsou jedny z mála masožravých rostlin produkujících si své vlastní proteolytické enzymy (nepenthesin I a nepenthesin II), zajišťující rostlině náhradní zdroj dusíku a dalších živin v případě růstu na půdách tyto živiny postrádajících. Tyto aspartátové proteázy jsou schopné proteolýzy při nízkém pH, které je ustaveno v trávicí láčkové tekutině po odchytu hmyzu a ve spolupráci s dalšími proteiny se účastní digesce kořisti. Předkládaná práce se zabývá zpracováním trávicí tekutiny, izolované z láček masožravých rostlin rodu Nepenthes a jejím možným použitím jako nástroje při studiu proteinů pomocí vodík/deuteriové výměny. Izoláty trávicích tekutin byly očištěny od hrubých nečistot centrifugací, aktivovány okyselením a ultrafiltračně koncentrovány. U získaných preparátů byl sledován obsah proteinů, jejich proteinový profil a byla u nich enzymatickou esejí stanovena aktivita kyselých proteáz. Následně byly u preparátů na modelových proteinech pomocí hmotnostní spektrometrie s kapalinovou chromatografií studovány preference štěpení za podmínek vhodných pro experimenty...
|
|
|
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny.
Darebná, Petra ; Man, Petr (vedoucí práce) ; Stráňava, Martin (oponent)
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Láčkovky (Nepenthes), vyskytující se převážně na Borneu a Sumatře, jsou jedny z mála masožravých rostlin produkujících si své vlastní proteolytické enzymy (nepenthesin I a nepenthesin II), zajišťující rostlině náhradní zdroj dusíku a dalších živin v případě růstu na půdách tyto živiny postrádajících. Tyto aspartátové proteázy jsou schopné proteolýzy při nízkém pH, které je ustaveno v trávicí láčkové tekutině po odchytu hmyzu a ve spolupráci s dalšími proteiny se účastní digesce kořisti. Předkládaná práce se zabývá zpracováním trávicí tekutiny, izolované z láček masožravých rostlin rodu Nepenthes a jejím možným použitím jako nástroje při studiu proteinů pomocí vodík/deuteriové výměny. Izoláty trávicích tekutin byly očištěny od hrubých nečistot centrifugací, aktivovány okyselením a ultrafiltračně koncentrovány. U získaných preparátů byl sledován obsah proteinů, jejich proteinový profil a byla u nich enzymatickou esejí stanovena aktivita kyselých proteáz. Následně byly u preparátů na modelových proteinech pomocí hmotnostní spektrometrie s kapalinovou chromatografií studovány preference štěpení za podmínek vhodných pro experimenty...
|
|
|
Proteomická charakterizace membránových mikrodomén lidských NK buněk
Kádek, Alan ; Man, Petr (vedoucí práce) ; Martínková, Markéta (oponent)
Proteomická charakterizace membránových mikrodomén lidských NK buněk. Bc. Alan Kádek (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Přirozené zabíječské (NK) buňky jsou důležitou součástí neadaptivního imunitního systému. Uplatňují se zejména v boji proti nádorovým, virově infikovaným či jinak malformovaným buňkám. Plasmatická membrána NK buněk obsahuje oblasti se specifickým lipidovým složením v porovnání s okolní membránou (tzv. membránové mikrodomény či rafty). Mikrodomény jsou díky odlišné lipidové stavbě místem preferenčního výskytu některých imunologicky zajímavých proteinů a hrají roli v procesech buněčné polarizace a signalizace. Charakteristickou vlastností membránových mikrodomén je částečná rezistence vůči solubilizaci mírnými neionogenními detergenty. V této práci byly v rámci detergentu-rezistentní membránové frakce (DRM) izolovány mikrodomény z lidské buněčné linie NK-92MI a z NK buněk získaných imunomagnetickou separací z periferní krve neleukemických dárců. K izolaci byly využity detergenty Triton X-100 nebo Brij-98 a ultracentrifugace v sacharosovém gradientu. Proteinové složení izolovaných DRM bylo analyzováno hmotnostní spektrometrií metodou LC-MALDI- TOF/TOF. Seznamy identifikovaných proteinů z těchto analýz vykazují některé zajímavé...
|
|
|
Obsah adaptogenů v rostlině Schizandra chinensis
Kozáková, Soňa ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem adaptanogenů v rostlině Schizandra chinensis. Teoretická část se zabývá rostlinou Schizandra chinensis, jejím výskytem, vlastnostmi, využitím a pěstováním. Místa přirozeného výskytu rostliny Schizandra chinensis jsou zde klasifikována podle Köppenovi klasifikace podnebí a srovnána s podnebím v České republice, kvůli možné predikci pěstování téti rostliny u nás. Dále jsou popsány adaptogeny (bioaktivní látky) obsažené v této rostlině a možné způsoby jejich extrakce a analýzy. Experimentální část práce se zabývá identifikací schizandrinu v rostlině Schizandra chinensis vypěstované v našich podmínkách. Stanovení bylo prováděno ultraúčinnou kapalinovou chromatografií (UPLC), vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) a přímým nástřikem do hmotnostní spektrometrie (MS). Schizandrin byl úspěšně identifikován ve všech použitých vzorcích.
|
|
|
Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí
Kalášek, Stanislav ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Perfluorované sloučeniny patří mezi prioritní organické polutanty, které se dostávají z různých zdrojů do životního prostředí. Patří mezi nová xenobiotika vyskytující se ve složkách životního prostředí. V teoretické části diplomové práce budou popsány jejich základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti a zhodnocena možnost jejich sledování v různých typech matric. Na základě získaných teoretických poznatků bude vypracována metoda pro jejich identifikaci a kvantifikaci. K tomuto účelu budou využity zejména separační postupy. Pro jejich stanovení bude vypracován standardní operační postup, který bude validován. Tento postup bude ověřen na reálných vzorcích pocházejících ze životního prostředí.
|
host ::
RSS.