|
|
Funkční a patologické změny žaludku hostitelů reinfikovaných různými druhy a genotypy žaludečních kryptosporidií
MARKOVÁ, Marie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou intracelulární paraziti z kmene Apicomplexa, parazitující v gastrointestinálním traktu obratlovců. V rámci rodu rozdělujeme druhy do dvou skupin dle místa infekce, na střevní a žaludeční kryptosporidie. Infekce střevními druhy je spojována s vodnatým průjmem, zatímco infekce žaludečními druhy probíhá asymptomaticky. Dosud provedené studie však poukazují na histopatologické změny žaludeční tkáně během infekce těmito druhy. Tato práce se zaměřuje na vliv infekce a reinfekce Cryptosporidium proliferans a Cryptosporidium muris CAT21 na pH žaludečního obsahu a morfologické a patologické změny žaludeční sliznice u experimentálních mastomyší a myší kmenů BALB/c a C57Bl6. U myší BALB/c a C57Bl6 infikovaných C. muris CAT21 došlo ke zvýšení pH žaludku pouze po primární infekci, při reinfekci nebylo pozorováno zvýšení pH v žádném ze sledovaných dnů v průběhu experimentu. U obou skupin bylo při infekci zaznamenáno zvýšení sliznice, které následně u myší BALB/c při reinfekci nebylo tak markantní jako v případě primární infekce. U C57Bl6 myší došlo při reinfekci k mírnému zesílení sliznice, nicméně nebyl pozorován žádný významný vrchol a výška sliznice se udržovala na podobných hodnotách. Zánětlivé infiltráty se u BALB/c i C57Bl6 myší v tkáni objevily při infekci i reinfekci. Reinfekce C. proliferans vedla ke zvýšení pH žaludečního obsahu u BALB/c i C57Bl6 myší. Po reinfekci byly sice zaznamenány morfologické změny, to však v menším rozsahu. Výsledky naznačují, že reinfekce může ovlivnit imunitní odpověď a morfologii žaludku i různě výrazné změny v pH. Dále byl zkoumán vliv napájení okyselenou vodou na průběh infekce C. proliferans. Nebyly zjištěny významné rozdíly v průběhu infekce a v patologických změnách mezi skupinami mastomyší napájených okyselenou a kohoutkovou vodou a infikovanými C. proliferans.
|
|
|
Vliv teploty a času na excystaci Cryptosporidium muris izolát CAT21
DUDÁKOVÁ, Hana
Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tělesná teplota hostitele, pH prostředí a doba expozice vliv na excystaci oocyst Cryptosporidium muris. Pro experiment byl použit izolát CAT21 získaný z přirozeně infikované kočky domácí (Felis catus f. domestica), ovšem primárním hostitelem Cryptosporidium muris jsou hlodavci. Izolát byl dlouhodobě udržován v imunodeficientních SCID myších, ze kterých byl průběžně odebírán trus, aby mohly být provedeny jednotlivé experimenty. Prvním zkoumaným faktorem ovlivňujícím excystaci oocyst byla tělesná teplota hostitele. Oocysty skladované v dH2O byly vkládané do vodní lázně vytemperované na teplotu v rozmezí 21 až 44 °C po dobu 5, 15 a 30 minut. Dle výsledků je optimální teplota pro excystaci oocyst C. muris CAT21 37 °C při době působení 30 minut, při které excystuje až 92 % oocyst. Do práce bylo zahrnuto navíc i zkoumání vlivu pH prostředí na excystaci, kdy byly oocysty vystavené působení roztoků PBS o různé hodnotě pH (2,00 -9,00) a zahřáté ve vodní lázni na 37 °C. Optimální pH prostředí pro excystaci je pH 6,00, při kterém excystovalo až 93 % oocyst. Životaschopnost používaných oocyst byla stanovena barvením pomocí propidium jodidu před každým měřením.
|
|
|
Výskyt hantavirů u hlodavců v urbánních oblastech a v lidské populaci
KORDÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá detekcí hantavirů v orgánech hlodavců. Vyšetřované vzorky pocházely z různých druhů hlodavců a různých lokalit v rámci České republiky a Slovenska. Detekované hantaviry byly druhově determinovány pomocí molekulárních metod, a byly zrekonstruovány jejich fylogenetické vztahy. Dále bylo provedeno sérologické vyšetření napřítomnost protilátek proti hantavirům u lidských pacientů (pocházejících převážně z jižních Čech) s podezřením na virovou zoonotickou nákazu.
|
|
|
Savci jako škůdci na ovocných dřevinách a v sadech
Benešová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá negativním vlivem volně žijících savců na ovocné dřeviny a sady. Cílem je především zjistit, které druhy savců na ovocných dřevinách škodí a jaké typy škod působí. Na základě literatury poté vyvodit řešení, jak se proti těmto škodám účinně chránit. Pro řešení problému doplňkově využít také možnost dotazníkového šetření. Škody na ovocných dřevinách jsou nejčastější od hlodavců (Rodentia), sudokopytníků (Artiodactyla) a zajíců (Lagomorpha). Impakt těchto savců na ovocné dřeviny ovlivňuje několik významných faktorů. Hlodavci způsobují největší poškození v době jejich nejvyšší početnosti, proto je zapotřebí pravidelný monitoring. V současné době narůstá zájem o biologickou kontrolu savců, kdy se nevyužívá žádných chemických přípravků. Kvůli svému okamžitému výsledku a snadné aplikaci ale stále převládá spíše ochrana chemická.
|
|
|
Fylogenetická analýza peniální morfologie u novoguinejských hlodavců
KOVAŘÍK, Vojtěch
Tato studie se zabývá popisem peniální a bakulární morfologie novoguinejských hlodavců. Pomocí stereoskopického mikroskopu a nedestruktivního mikropočítačového tomografického přístroje (CT) jsem zdokumentoval a zaznamenal mnoho kvalitativních a kvantitativních znaků. Získaná datová matice byla fylogeneticky analyzována, což mi umožnilo rekonstruovat rodové podmínky pro Rattini a různé podskupiny hydromyinních hlodavců. Identifikoval jsem také komplexní vývoj peniálních a bakulárních rysů a také některé perspektivy pro budoucí studie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu leishmanióz
Pekařová, Julie ; Vojtková, Barbora (vedoucí práce) ; Pacáková, Lenka (oponent)
Leishmaniózy jsou onemocnění způsobené parazitickými prvoky rodu Leishmania, jehož životní cyklus zahrnuje savčího hostitele a hmyzího přenašeče typicky rodu Phlebotomus či Lutzomyia. Zatímco přenašečů je omezené množství, spektrum hostitelů je široké, tudíž je zde k dispozici i mnoho modelových zvířat, která lze využít ke studiu různých aspektů leishmanióz. Mezi taková řadíme studium imunitní odpovědi hostitele, patologických projevů onemocnění, virulenčních faktorů či testování léčiv a vakcín. K běžně používaným modelovým zvířatům patří zejména hlodavci, kteří tvoří velkou část rezervoárových hostitelů leishmanióz. Příkladem standartních hlodavčích modelů jsou laboratorní myš (Mus musculus) a křeček zlatý (Mesocricetus auratus), využívají se však i vyšší modely jako například nehumánní primáti a psi. Relativní novinkou v rámci výzkumu leishmanióz jsou divocí hlodavci, kteří se jeví jako ideální experimentální modely pro studium přirozené dynamiky infekcí. Klíčová slova: zvířecí modely, laboratorní zvířata, hlodavci, Leishmania, leishmaniózy
|
|
|
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka
|
host ::
RSS.