|
|
Česká stopa v historii výpočetní techniky
Efmertová M. ; Golan P. ; Mannová B.
Cílem publikace je představit vývojové segmenty výpočetní techniky a informatiky ve vztahu k českým zemím a Československu s těžištěm po 2. světové válce do 90. let 20. století. Práce vznikla v rámci projektu Ministerstva kultury ČR NAKI II – Století informace: svět informatiky a elektrotechniky – počítačový svět v nás, k 70. výročí moderního vzniku Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a ke 40. výročí úmrtí vědce Antonína Svobody. Publikace se věnuje třem základním okruhům: první – obecnému vývoji výpočetní techniky (Průhled do vývoje výpočetní techniky), další část se zabývá československou/českou – Svobodovou počítačovou školou a představuje rozvoj československé výpočetní techniky vázané zejména k osobě Antonína Svobody, k jeho spolupracovníkům, k činnosti Výzkumného ústavu matematických strojů a akcentuje československé/české přínosy k rozvoji informačních technologií. Poslední část pak upozorňuje na současný vývoj zejména od 80. let 20. století ve vztahu k internetu, webu a virtuální realitě. Publikace vede k zamyšlení nad vývojem oboru i nad výrazným technologickým skokem výpočetní techniky a informačních technologií, který uvedené obory zaznamenaly za posledních cca 70 let.
Plný text:  PDF
|
|
|
Elektrifikace Československa do roku 1938
Mikeš, Jan ; Efmertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Elektrifikace (elektrisace/elektrizace), prováděná v Československu především v meziválečných letech (1918-1939), se stala symbolem budování moderního samostatného československého státu a jeho demokratické společnosti a plně vyjádřila i jeho celkový, především budovatelský, étos. Elektrizace byla postavena na zkušenostech, invenci a dobrém vzdělání (elektro)technické elity, která k tomuto úkolu přistoupila plně zformovaná (především od období poslední třetiny 19. století) a zejména výborně zorganizovaná jak spolkově, odborně-vědecky, tak z hlediska možného využití průmyslových podniků a výroben pro elektrizaci. Hlavní její platformou byl Elektrotechnický svaz československý (ESČ, 1919) úzce spolupracující se státními úřady, především s Ministerstvem veřejného průmyslu a jeho Státní elektrárenskou radou, s nezbytnou standardizační základnou, kterou se brzy stala významná Československá normalizační společnost (ČSN, 1920), s technickými vysokými školami a jejich výzkumnými centry (např. Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky pražské české techniky, 1906), s obchodními (živnostenskými a obchodními komorami, Ústřední jednotou hospodářských družstev, Grémii elektrotechniků aj.), zkušebními (Elektrotechnickou zkušební laboratoří - Elektrotechnickým zkušebním ústavem, 1923/1951) a výrobními...
|
host ::
RSS.