|
|
Modely financování školství a jejich vliv na výsledky studentů
Kostrhoun, Tomáš ; Vozárová, Pavla (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato kvalifikační práce se zaměřuje na vliv vzdělávání v soukromých institucích na výsledky studentů. Ve své práci analyzuji panelová data, vydávaná na roční bázi, zahrnující stav ekonomiky a vzdělávacího systému ve 34 státech OECD mezi lety 2000 a 2014. V první části své práce předkládám historický vývoj postoje ke vzdělávání v rámci veřejných a soukromých statků. V druhé části pak poskytuji přehled dosud vydané literatury na toto téma, která slouží jako základní kámen mé praktické části. V praktické části zkoumám vliv ekonomické situace, vzdělávacího systému a procenta studentů zapsaných na soukromých školách v jednotlivých zemích OECD na výsledky studentů. Závěry vyvozené z mých modelů nepotvrdily moji hypotézu o pozitivním efektu soukromého vzdělávání na výkonnost. Podíl studentů zapsaných na soukromých školách vyšel ve většině modelů nesignifikantní. Tento jev můžeme vysvětlit díky různým přístupům studentů k soukromému vzdělávání v různých zemích. V některých zemích jsou soukromé vzdělávací instituce vnímány jako komplement a naopak v některých jako substitut k dobrým kognitivním schopnostem.
|
|
|
První český učitelský ústav na jihu Čech. Učitelský ústav v Soběslavi v letech 1871 - 1948
TRNÍKOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce vznikla za podpory projektu GAJU r. č. 103/2010/H (Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor, ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17. ? 20. století). Práce vychází ze studia odborné literatury k tématu a písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Táboře. Jejím cílem je charakterizovat vznik a činnost učitelského ústavu v Soběslavi, který byl nejstarší jihočeskou školou svého typu vzdělávající zájemce o profesi učitele obecných škol v českém jazyce. Pedagogium, založené v Táboře roku 1871 a o rok později přemístěné do jihočeské obce Soběslav, poskytlo během sedmdesáti sedmi let své činnosti řádné vzdělání či šanci složit maturitní zkoušku více než čtyřem tisícům budoucích pedagogů obecných či měšťanských škol. Právě jejich charakteristice a přiblížení osudů nejvýznamnějších z nich, jejich vyučujícím i škole, která jim nezbytné znalosti poskytla, se věnují následující stránky. Mimo to přinášejí též informace o školní každodennosti, mimoškolních aktivitách i vztahu k hostitelskému městu v proměnách českých zemí na konci 19. a v první polovině 20. století. Práce se snaží přiblížit nejen dějiny učitelského ústavu, ale chce též přispět k poznání postavení jihočeských škol v celorepublikové školské síti a přiblížení proměn učitelského vzdělání od tereziánských reforem až do poloviny 20. století.
|
host ::
RSS.