|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Historické učivo v primární škole
Šulcová, Jana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o historickém učivu v primární škole a hledá možnosti, jak ho efektivně vyučovat. Jejím cílem je provést analýzu vzdělávacích cílů historického učiva primární školy. V úvodu se věnuje otázce, proč by historie měla být součástí výuky na 1. stupni základní školy. Dále práce porovnává pojetí historického vzdělávání na primární škole v našich podmínkách s koncepcemi států, jejichž cíle a metody historického myšlení jsou pro nás inspirující. Na základě zjištění a doporučení domácích i zahraničních výzkumů jsou v empiricko-didaktické části diplomové práce navrženy výukové lekce k vybranému tématu historického učiva se zřetelem na diagnostiku a rozvoj historického myšlení. Navržené lekce byly realizovány ve 2. ročníku základní školy. Na závěr každé lekce je zhodnocení efektivity navržených postupů prostřednictvím rozboru pracovních listů a porovnáním výsledků vstupní a výstupní myšlenkové mapy i křídového mluvení. Celý soubor lekcí je vyhodnocen pomocí rozboru závěrečných hodnotících listů žáků.
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, rigorózní práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná rigorózní práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Historické myšlení žáků primární školy
Kopecká, Karolína ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
HISTORICKÉ MYŠLENÍ ŽÁKŮ PRIMÁRNÍ ŠKOLY Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o historickém myšlení žáků primární školy. V začátku se věnuje vývoji vyučovacího předmětu vlastivěda u nás, dále uvádí psychologická východiska historického myšlení a představuje významné české a zahraniční práce prezentující výzkumy v této oblasti. V diplomové práci je vylíčen průběh kvalitativního výzkumu, který zjišťoval schopnosti historického myšlení žáků 5. ročníku základní školy, především jejich porozumění historii. Součástí provedeného výzkumu je vypracování čtyř vyučovacích jednotek vlastivědy obsahujících speciální úlohy. V závěru je zkoumán vliv těchto speciálních úloh na historické myšlení žáků. Navrhované metody práce mají být nejenom zdrojem inspirace pro učitele, ale také nabízenou cestou rozvoje historického myšlení žáků 1. stupně základní školy. Klíčová slova: historické myšlení, historický výzkum, evidence a artefakty, dítě jako historik, výzkumná otázka, vlastivěda Vedoucí diplomové práce: Ing. Michaela Dvořáková Autor diplomové práce: Karolína Kopecká Studijní obor: učitelství pro 1. stupeň ZŠ Forma studia: prezenční Diplomová práce dokončena: červen, 2012
|
|
|
Josef Šusta a učebnice světových dějin
Dvořák, Rudolf ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Klíčová slova: Josef Šusta, učebnice, světové dějiny, historické myšlení Bakalářská práce zkoumá srovnávací metodou proměnu textu středoškolské učebnice světových dějin autorů Josefa Šusty a Jaroslava Bidla. Součástí tématu je také osobnost a historické myšlení Josefa Šusty. V první kapitole se zabývám působením učebnice a hodnocením kvality textu. Důležitou součástí je srovnání učebnice s jinými středoškolskými učebnicemi té doby. Důraz je kladen především na syntetickou schopnost výkladu. Cílem druhé kapitoly je analýza změn, kterými text učebnice prošel. Učebnice je zde zkoumána jako pramen, který charakterizuje výuku tří odlišných státních systémů. Tento fakt umožňuje poznat důležitost historických událostí, které učebnice obsahovala. Třetí kapitola zkoumá syntetické umění výkladu a historické myšlení Josefa Šusty. Historik je zde představen jako osobnost, která kultivovala historické vědomí národa. Šustův hlavní přínos je v jeho představě dějinného vývoje a vnímání historické tradice. Důležitou částí je také historikův názor na popularizaci vědy. Šustovo historické myšlení je dokladem intenzivního zájmu o kulturní historii a filozofii dějin.
|
host ::
RSS.