|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Význam pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem
KOTLABOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem. Pojednává o využití speciálních metodik fyzioterapie a fyzikální terapie, které napomáhají pacientům připravit se na operační zákrok a pooperační rehabilitaci. Nejčastějším plánovaným ortopedickým zákrokem v České republice je totální endoprotéza kyčelního kloubu, přičemž ročně je aplikováno až 10 000 náhrad. Následovaná je neméně frekventovanou endoprotézou kloubu kolenního. Provádění jakékoliv vhodně zvolené kondiční aktivity před operačním zákrokem může být pro pacienta velice přínosné a žádoucí. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o anatomii a biomechanice nosných kloubů dolní končetiny kolenního a kyčelního. Dále jsou podrobně popsány samotné kloubní náhrady. Zmíněn je vývoj náhrad v průběhu historie, jednotlivé typy endoprotéz a vkládaných komponent a v neposlední řadě i používané operační přístupy pro implantaci náhrad. Práce popisuje i vhodné fyzioterapeutické postupy a metody fyzikální terapie, které mohou být aplikovány v rámci předoperačního období. Cílem bakalářské práce je zmapovat, zdali pravidelné kondiční aktivity v období před operací mají vliv na průběh pooperační rehabilitace. V praktické části bylo k dosažení cílů použito metody kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou kazuistik, pomocí rozhovoru, pozorování a fotografické dokumentace. Výzkumu se zúčastnily tři pacientky, všechny diagnostikovány pro kloubní artrózu, dvě kloubu kyčelního a jedna kolenního. Ani u jedné pacientky nezabrala konzervativní léčba, proto byly doporučeny na operativní léčbu spočívající v nahrazení poškozeného kloubu. Při prvním setkání proběhlo odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientek s terapeutickým postupem. Terapie probíhala po dobu jednoho měsíce, vždy třikrát týdně. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Následně byl od každé z pacientek získán subjektivní názor na průběh terapie a změny, které po terapii pocítily, pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Všechna data byla zaznamenána a následně vyhodnocena. V rámci terapie byly nejprve ošetřeny lokální nálezy, konkrétně omezení kloubní hybnosti, otoky měkkých tkání v okolí kloubů a zkrácené nebo oslabené svaly. Použity byly i techniky senzomotoriky, které jsou vhodné pro korekci plochonoží nebo hallux valgus. Pro posílení celého trupu a nabytí stabilizační funkce bránice byly použity stabilizační techniky PNF a aktivace HSS. Následovalo i posílení horních končetin pro budoucí chůzi o berlích. Posledním bodem po ošetření lokálních nálezů bylo celkové zařazení kloubu do správných pohybových stereotypů. Po ukončení terapie pacientky udávaly lehký ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat vyplývá i zlepšení svalové síly u všech pacientek minimálně o půl stupně v poškozených kloubech. Ukazatelem pokroku je i srovnání goniometrického vyšetření před a po terapii, kdy došlo ke zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti. Operační zákroky proběhly bez jakýchkoliv komplikací a následná rehabilitace byla pro pacientky bezproblémová.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí
PEŠTUKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce jsou možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí. V teoretické části jsou popsány obecné podklady, které se vztahují k dané problematice. V obsahu teoretické části je zpracován souhrn poznatků, který popisují anatomicko-fyziologický vztah kyčelního kloubu, dále je zde uveden souhrn motorického vývoje dítěte ve vztahu k dolním končetinám, v neposlední řadě je zde uvedena diagnostika a léčba dětí, kterých se dysplazie kyčelních kloubů týká. Vývojová dysplazie kyčelní (VDK) se řadí mezi nejčastější poruchy pohybového systému dětí a přináší s sebou řadu morfologických odchylek, které mohou zahrnovat prostou nestabilitu, subluxovanou nebo luxovanou hlavici kyčelního kloubu a jiné závažné patologie. Volba terapie se pak dle charakteru diagnostikovaných deformit různí a má dopad na individuální růst během vývoje. Na vzniku VDK se podílí řada faktorů, dříve byl jako hlavní činitel považován genetický faktor, nové studie uvádějí vliv mechanických faktorů v prenatálním (např. poloha plodu během porodu) ale i v postnatálním životě (např. násilné natažení dolních končetin hned po porodu, nebo těsné balení novorozence do peřinek s povijanem), v neposlední řadě se jedná o zvýšenou laxicitu kloubního pouzdra. Během vývoje prošla léčba VDK řadou změn. Česká republika je jedním z mála států, ve které se časné detekci a terapii klade velká pozornost. Zkoumání dané problematiky je spojováno s významnými osobnostmi jako Zahradníček, Frejka, Pavlík a mnoha dalších jmen. V našich podmínkách začínají screeningová vyšetření už v porodnici a pokračují v následujících týdnech života. Odchylky jsou odhaleny klinickým vyšetřením, které provádí dětský ortoped, a jsou podloženy snímky různých zobrazovacích metod. Možnosti terapie se liší s charakterem poškození kyčelního kloubu. Lehčí deformity kyčelního kloubu jsou řešeny konzervativním způsobem, který zahrnuje léčbu abdukčními pomůckami, mezi které patři např. Frejkova peřinka, Pavlíkovy třmeny a jiné. Těžší případy je nutné řešit chirurgickým zásahem a hospitalizací. Léčba VDK je v dnešní době poměrně úspěšná, začíná ihned po odhalení patologie. Přesto se v dnešní odborné společnosti mísí mnoho názorů na nároky léčby. Řada ortopedů je spokojená volením léčby konzervativním způsobem ihned po odhalení. Vliv této možnosti terapie má své opodstatnění a nezastupitelný význam, na který poukazuje řada studií. V současnosti je snaha fyzioterapie nabídnout dětem s diagnostikovanou VDK podpůrné rehabilitační metody, které by mohly konzervativní léčbu stanovenou ortopedem obohatit. Dále se také jedná o spolupráci s fyzioterapií po úspěšném doléčení dětí s VDK nejen po chirurgických operacích, ale také po zaléčení dětí konzervativním způsobem. V mnoha případech jsou děti po sejmutí abdukčních pomůcek ponechány vlastnímu vývoji, který se po dlouhodobém znemožnění pohybu může stát ohrožující, co se svalových souher (dříve neaktivovaných) týče. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou vypracované kazuistiky jedné pacientky s diagnostikovanou VDK. Práce obsahuje vstupní i závěrečný kineziologický rozbor, pozorování, popsaný průběh terapie, vlastní vyhodnocení, komunikace s matkou a fyzioterapeutem, pod kterým byla rehabilitace vedena. Cílem práce je poukázat na nedílnou úlohu práce fyzioterapie při léčbě dětí s VDK, navrhnout možnosti rehabilitačních technik při léčbě VDK a nastínit jakým způsobem ovlivňuje Vojtova metoda vrozené poruchy kyčlí.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze v kyčelním kloubu
FEREBAUEROVÁ, Martina
V posledních letech došlo k nárůstu počtu implantací totální endoprotézy kyčelního kloubu a snížila se věková hranice pacientů, kterým je totální náhrada implantována. To však pro určitou životnost endoprotéz vede i k nárůstu reoperací z důvodu aseptického uvolnění. Taková reoperace je pro pacienta náročnější než primární operace a přináší tak větší riziko možných komplikací. Přesto nejsou komplikace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu ojedinělé ani u prvních operací. Mezi nejčastější komplikace patří již zmíněné aseptické uvolnění, které vzniká na základě reakce organismu na otěrové částice polyetylenu, které se uvolňují vlivem opotřebení endoprotézy. Jednou z častých komplikací je také infekce v oblasti totální endoprotézy, kdy příčina může být lokální či celková. Obávanou komplikací je luxace endoprotézy, která je pro pacienta velice bolestivá a může při ní dojít k poranění některého nervu. K poranění nervů může dojít i při samotné operaci. Dalšími komplikacemi jsou tromboembolická nemoc, nestejná délka končetin, aktivní jizva, lymfedém, heterotopická osifikace, periprotetické zlomeniny nebo mechanické narušení komponent totální endoprotézy. Vzhledem k časovému výskytu můžeme tyto komplikace rozdělit na peroperační, časné a pozdní. Cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické postupy využívané u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Dalším cílem je u vybraných komplikací zpracování kazuistik a sestavení fyzioterapeutického plánu. Jako výzkumný soubor byli zvoleni tři probandi s různými komplikacemi. Prvním probandem je pacientka po reimplantaci TEP z důvodu infekce, u dalšího probanda je diagnostikována nestejná délka končetin a posledním probandem je pacientka s aktivní jizvou. Terapie probíhala u každého probanda individuálně a byla přizpůsobena každému zvlášť vzhledem k jeho diagnóze. V průběhu celé terapie byla cvičební jednotka a fyzioterapeutické postupy upravovány tak, aby daná terapie byla vhodná pro současný stav probandů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je popsána funkční anatomie kyčelního kloubu, aloplastika kyčelního kloubu a komplikace, které můžou v jejím důsledku vzniknout. Dále reimplantace totální endoprotézy a fyzioterapeutické postupy, které se v dané problematice využívají. Pro zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik pomocí metod rozhovoru, pozorování, sekundární analýzy dat a kineziologického rozboru. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl navržen krátkodobý fyzioterapeutický plán, dle kterého následovala terapie. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor a po zhodnocení výsledků byl navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán. Terapie probíhala u každého pacienta čtyři až pět týdnů. Z výsledků vyplývá, že u všech pacientů došlo ke zlepšení rozsahu pohybu v operovaném kyčelním kloubu, ke zmírnění či úplnému odstranění bolestí, ke zvýšení svalové síly. Zlepšení pozoruji také u stereotypu chůze. Naopak některé patologické pohybové stereotypy a zkrácení některých svalů i nadále přetrvává, nebo byly pouze částečně zmírněny. Závěrem lze konstatovat, že pacienty s různými komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu spojují výrazné svalové dysbalance a narušené stereotypy pohybů a chůze. K těmto změnám dochází v důsledku antalgického postavení v kloubu. Z toho vyplývá, že pokud dojde k dlouhodobějšímu postižení kyčelního kloubu, projeví se to následně na celkovém držení těla.
|
|
|
Ošetřovatelská specifika v péči o děti s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu
MÁLKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o děti s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu. Zaměřuje se na její specifika. Z práce plyne, že role sestry v této oblasti je důležitá, spočívá v přípravě a asistenci při diagnostice, zahrnuje v ošetřovatelské péči zejména hygienickou péči, edukační činnost, důraz na prevenci komplikací. Provádí praktickou demonstraci ortopedických pomůcek. V rámci operační a hospitalizační péče je důraz kladen kromě výše zmíněných bodů i na podporu dítěte - tlumení bolesti, strachu a úzkosti.
|
|
|
Kvalita života pacientů před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠIDÁKOVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů před a po provedené totální endoprotéze kyčelního kloubu. A to pomocí standardizovaného dotazníku SF- 36 O kvalitě života podmíněné zdravím (HRQoL- Health Related Quality of Life), který hodnotí osm základních kvalit (domén) života. Tato práce je má 2 části: teoretickou a praktickou. V teoretické části byla popsána anatomii kyčelního kloubu, TEP, kvalita života obecně a při chronickém onemocnění pohybového aparátu. Praktická část byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku SF {--} 36. Výběrovým souborem respondentů byli klienti ortopedické ambulance Klatovské nemocnice a. s. V konečném souboru bylo 18 žen a 11 mužů. Vyhodnocení zajistilo Pracoviště klinické farmakologie českobudějovické nemocnice, a. s. Získaná data probandů byla porovnána s výsledky Oxford Healthly Life Survey a zároveň navzájem proti sobě. Výsledky byly přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Uspořádání grafů je jednotné, vedle sebe byla uvedena vždy hodnota vlastního výzkumu a hodnota pro Oxford (vždy 100 %). Získané výsledky z praktické části mohou být použity k doplnění edukačních materiálů, které se vztahují k dané problematice. Výsledky jsou velice povzbudivé. Kvalita života se zlepšila. Zejména v doméně Bolesti (P) kde probandi dosáhli výsledku 86,79 % . Rozdíl oproti Oxfordu {--} 100 % (zdravé populaci) je tedy jen 13, 21 %. Nejlepšího výsledků dosáhli probandi v doméně Všeobecné vnímání vlastního zdraví (GHP) 141, 38 %. V úvodu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza číslo 1 zněla: Kvalita života pacientů se po totální endoprotéze zlepší. Druhá hypotéza zněla: Spotřeba analgetik se po operaci sníží. Obě dvě hypotézy se potvrdily. Samozřejmě, že v některých doménách budou výsledky stále nižší oproti zdravé populaci, ale celkově ke zlepšení kvality života pacientů po TEP došlo. Domnívám se, že cíl práce byl splněn. V závěru práce byl přiložen seznam použitých zdrojů. Do přílohy byl dán např. dotazník SF {--} 36 či informační leták se zjištěnými daty, který bude použit k edukaci pacientů v čekárnách na ambulancích.
|
|
|
Role sestry v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou.
JANÍKOVÁ, Radka
Záměrem práce je poukázat na roli sestry v této problematice. Poučit nemocné s koxartrózou o nežádoucích účincích léků a nabídnout jim další metody k mírnění bolesti. V současném stavu připomínáme anatomii a fyziologii kyčelního kloubu, popisujeme problematiku onemocnění koxartrózy a její léčby. Zabýváme se nemocným a rolí sestry v ošetřovatelském procesu se zaměřením na mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou. Bylo stanoveno 5 cílů. Zmapovat způsob vyhledávání informací nemocnými s koxartrózou. Zmapovat informace, kterými nemocní s koxartrózou v oblasti mírnění bolesti disponují. Zmapovat, jakou roli sehrává sestra v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou z pohledu pacientů. Vytvoření edukačního materiálu pro nemocné s koxartrózou. Aplikace edukačního materiálu pro nemocné s koxartrózou. Položily jsme si výzkumné otázky: Jakým způsobem nemocní vyhledávají informace? Jakými informacemi nemocní s koxartrózou v oblasti mírnění bolesti disponují? Jakou roli vykonává sestra v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou z pohledu pacientů? Využívají nemocní s koxartrózou edukační materiál k mírnění bolesti? K dosažení cílů práce jsme použily kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor s 10 nemocnými s koxartrózou, kteří čekají na operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a navštěvují ortopedickou ambulanci v Třebíči. U respondentů proběhl 1. rozhovor, následovala edukace, s předáním edukačního matriálu a 2. rozhovor, který sloužil jako zpětná vazba. Na základě výzkumného šetření jsme nalezly odpovědi na výzkumné otázky, které jsme formulovaly do hypotéz a jedné odpovědi. Z analýzy výsledků odpovědí jsme stanovily hypotézy. Hypotéza 1: Edukační proces ovlivňuje způsob vyhledávání informací o mírnění bolesti nemocnými s koxartrózou. Hypotéza 2: Edukace, zaměřená na mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou, pozitivně ovlivňuje informovanost nemocných. Hypotéza 3: Pacienti s koxartrózou v souvislosti s mírněním bolesti prostřednictvím edukace vnímají roli sestry jako poskytovatelku informací. Z analýzy výsledků formulujeme odpověď na 4. výzkumnou otázku. Odpověď 1: Nemocní využívají k mírnění bolesti edukační materiál a dovednosti naučené prostřednictvím edukace, přesto však upřednostňují osobní kontakt se sestrou před získáváním informací prostřednictvím edukačního materiálu. Z výsledků výzkumného šetření plyne, že role sestry edukátorky i informátorky a samotná edukace jsou v praxi velmi potřebné. Je však třeba mít na paměti, že edukace je proces, který se neustále vyvíjí, a proto je důležité jej neustále přizpůsobovat potřebám edukovaných. Přínosem této práce do klinické praxe a do zdravotně sociální oblasti je zjištění, jak důležitá je role sestry edukátorky a informátorky, a jak potřebná je edukace v oblasti mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou. Předpokládané využití práce v praxi je aplikace edukačního materiálu o mírnění bolesti u artrózy kyčelního kloubu pro nemocné s koxartrózou.
|
|
|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
|
|
Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
MALECHOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci, jejíž název je {\clqq}Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální náhrady kyčelního kloubu``, jsou v první části uvedeny teoretické podklady související s danou problematikou. Ve výzkumné části jsou zpracovány kasuistiky dvou klientek, které měly stejnou chorobu, byly operovány na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. a byla jim provedena totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cílem práce je komplexní zhodnocení metodik fyzioterapie u pacientů po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a vyhodnotit co by se dalo v této problematice zlepšit, aby byla pooperační rehabilitace o něco efektivnější. U každé pacientky po dobu hospitalizace byla rozdílná úspěšnost terapie. Závěrem lze říci, že významnou rolí v efektivitě pooperační léčby je absolvování předoperační rehabilitace. Pacientka, která absolvovala předoperační rehabilitaci, lépe zvládla vertikalizaci, chůzi i soběstačnost po operačním výkonu na rozdíl od pacientky, která předoperační rehabilitaci neabsolvovala. Podstatným problémem bylo, že na předoperační rehabilitaci by musela dojíždět a to činilo pacientce problém. Pacienty, které čeká operace náhrady kyčelního kloubu, často omezuje bolest při chůzi a odradí je pomyšlení, že by museli dojíždět na předoperační rehabilitaci. Navrhuji, aby se předoperační rehabilitace prováděla již v době hospitalizace, několik dní před operací. Tato práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium studentů vysokých zdravotnických škol nebo se může z hlediska fyzioterapie stát inspirací v klinické praxi u fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
|
|
| |
host ::
RSS.