|
|
Zhodnocení vlivu cvičení dle konceptu Propriofoot a metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové na rozložení tlaků chodidla
Dudová, Helena ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Zhodnocení vlivu cvičení dle konceptu Propriofoot a metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové na rozložení tlaků chodidla Cíle: V diplomové práci jsou stanoveny tři cíle, a sice zjistit zda a jak se ve stoji po čtyřtýdenním cvičení metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové nebo dle konceptu Propriofoot změní procentuální rozložení tlaků mezi pravým a levým chodidlem, zda a jak se změní segmentální zatížení chodidel probandů a zda se případné změny zatížení chodidel probandů budou při porovnání skupin shodovat či lišit. Metody: Jedná se o pilotní studii pro kvantitativní výzkum využívající experimentální vědeckou metodu a pracující se dvěma desetičlennými skupinami probandů ve věku třicet až padesát let, u kterých bylo diagnostikováno plochonoží. Členové obou skupin podstoupili na začátku výzkumného šetření diagnostické měření na přístroji Plantograf V10 a následně absolvovali individuální čtyřtýdenní terapii jednou ze zkoumaných metod dle vypracovaného cvičebního plánu. Na závěr byli probandi opět změřeni stejným přístrojem. Vstupní a kontrolní výsledky měření byly pro každého účastníka i skupinu vyhodnoceny, porovnány a statisticky zpracovány. Výsledky: Analýzou naměřených dat bylo zjištěno, že ani jedna z výše uvedených metodik nemá při čtyřtýdenním cvičení...
|
|
|
Atypical Pronation of the Sub-Talar Joint: Its Implications on the Lower Limb.
Frank, Danielle ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Atypická pronace subtalárního kloubu: dopad na spodní končetinu Pozadi Atypická pronace subtalárního kloubu, nebo-li přílišná pronace, což je častěji používaný výraz, je aktuální podtéma v rámci problémů věnujícím se biomechanice nohou a dolních končetin. Typická pronace je troj planární pohyb, který zahrnuje everzi zadní části nohy, spolu s abdukcí a dorsiflexí přední části nohy. Atypickou pronací nazýváme exesívní pohyb, který může být identifikován svým rozsahem a časovou durací v rámci sledování rytmiky pohybu během chůze. Jde o mechanický problém, který primárně vzniká na základě subluxace, či posunutí subtalárního kloubu a kostí střední a zadní části nohy. Jde o běžný nález v rámci populace, zejména u jedinců s flexibilní plochou nohou, kdy atypická pronace může resultovat v chronické posunutí kostí a kloubů dolních končetin. Výzkum potvrdil, že excesívní pronace kotníku a nohy jako celku, může mít za následek změny v usazení některých kostí dolních končetin. Toto je výsledkem interakce mezi nohou a pánví během kinetického řetězového mechanismu. Taktéž bylo prokázáno, že atypická pronace může mít vliv na přenos váhy spodní končetiny během chůze, což může vést k funkčním změnám, zraněním a dalším problémům v rámci pohybového řetězce ovlivňujícího i pánev a bederní část zad. Některé...
|
|
|
Zhodnocení vlivu cvičení dle konceptu Propriofoot a metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové na rozložení tlaků chodidla
Dudová, Helena ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Goldmann, Tomáš (oponent)
Název: Zhodnocení vlivu cvičení dle konceptu Propriofoot a metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové na rozložení tlaků chodidla Cíle: V diplomové práci jsou stanoveny tři cíle, a sice zjistit zda a jak se ve stoji po čtyřtýdenním cvičení metodikou senzomotorické stimulace dle Jandy a Vávrové nebo dle konceptu Propriofoot změní procentuální rozložení tlaků mezi pravým a levým chodidlem, zda a jak se změní segmentální zatížení chodidel probandů a zda se případné změny zatížení chodidel probandů budou při porovnání skupin shodovat či lišit. Metody: Jedná se o pilotní studii pro kvantitativní výzkum využívající experimentální vědeckou metodu a pracující se dvěma desetičlennými skupinami probandů ve věku třicet až padesát let, u kterých bylo diagnostikováno plochonoží. Členové obou skupin podstoupili na začátku výzkumného šetření diagnostické měření na přístroji Plantograf V10 a následně absolvovali individuální čtyřtýdenní terapii jednou ze zkoumaných metod dle vypracovaného cvičebního plánu. Na závěr byli probandi opět změřeni stejným přístrojem. Vstupní a kontrolní výsledky měření byly pro každého účastníka i skupinu vyhodnoceny, porovnány a statisticky zpracovány. Výsledky: Analýzou naměřených dat bylo zjištěno, že ani jedna z výše uvedených metodik nemá při čtyřtýdenním cvičení...
|
host ::
RSS.