|
|
Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny
Sedlák, Jaroslav ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Inovativní vzdělávání: vyjednávání jinakosti
Hrůšová, Agatha ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce je případovou studií lesní školy. Práce čerpá z pramenů školní etnografie a zkoumá, jakými způsoby se konstituuje vzdělávání odlišné od dominantního vzdělávacího diskurzu. Využívá k tomu konceptu heterotopie, na základě kterého odkrývá jiné ideové, diskurzivní, ale i organizační praktiky, na kterých tato škola stojí. Oba vzdělávací diskurzy od sebe nelze oddělit, a tak k pochopení této odlišnosti slouží jako referenční rámec disciplinační mechanismy normativního vzdělávání; konkrétně rozvržení prostoru, dohled a proces zkoušky. Práce se také snaží o reflektováni současných posunů ve vzdělávacím paradigmatu a ukazuje inovativní a nově vznikající formy vzdělávání. Odráží tak tendence neoliberální společnosti, které prostoupily školstvím. Pracuje se zde s imperativy svobody, zodpovědnosti i vlastní autonomie dětí. Klíčová slova: lesní škola, alternativní vzdělávání, případová studie, heterotopie, diskurz, disciplíny
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova
Hořejší, Johana ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nohejlová Zemková, Michaela (oponent)
Nová divočina je pojem označující specifický typ prostředí, které vzniká na lidmi silně pozměněných a poté opuštěných lokalitách. Taková místa jsou ponechána vlastními vývoji určenému hlavně spontánními přírodními procesy. Tato práce se věnuje nejprve popisu fenoménu nové divočiny v rámci českého i zahraničního kontextu. Snaží se vystihnout nejen obecné rysy nové divočiny, ale také upozornit na různé souvislosti, které z jejího charakteru plynou. Dále se zabývá teorií Umweltu od Jakoba von Uexkülla, která rozebírá vztah jedince ke světu a navrhuje chápání prostoru jako něčeho individuálního. Je představen také pojem heterotopie od Michela Foucaulta. Druhá část práce se věnuje konkrétnímu příkladu nové divočiny - Rohanskému ostrovu v Praze. Pojednává jeho historický vývoj a přírodní poměry. Na popsanou lokalitu pak aplikuje koncepce Umweltu a heterotopie. Tyto dvě teorie pojímající prostor specifickým způsobem dokládají komplexnost a bohatost fenoménu nové divočiny.
|
|
|
Other Places: Visions of Utopia in Selected African-American Novels
Hamšíková, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Diplomová práce se věnuje třem románům afroamerických autorů, Imperium in Imperio (1899) Suttona E. Griggse, Black Empire (1936-1937) George S. Schuylera a Paradise (1997) Toni Morrison, jejichž příběhy vykazují prvky utopistického žánru. Romány a jejich znázornění alternativních prostorů obývaných pouze afroameričany byly analyzovány na pozadí teorie heterotopií Michela Foucaulta. V první části práce předkládám úvod do žánru utopie a jeho krátkou historii, zároveň uvádím definici utopie pro účely této práce. Dále se věnuji specifikům amerického kontextu a představuji koncept heterotopií v kontrastu s tradičními utopiemi. Klíčovými prvky jsou simultánnost, juxtapozice, vzájemné vztahy a zrcadlení. V druhé části práce pokračuji v analýze samotných románů s důrazem na jejich zacházení s otázkou rasy a rasismu. U Griggsova Imperium in Imperio popisuji paralely mezi světy bělochů a černochů ve využití rétoriky a v inspiraci Impéria americkou válkou za nezávislost. Také zkoumám roli konceptu dvojího vědomí (double-consciousness) W. E. B. DuBoise a jeho fungování v rámci teorie heterotopií. U Schuylerova Black Empire se zaměřuji na fašistickou rétoriku připomínající Itálii v italsko-etiopské válce, americkou tradici superhrdinů a důraz na technologický pokrok. Dále studuji roli afrického dědictví v...
|
host ::
RSS.