|
|
Noble, generous and cultivated
Jamrichová, Kristína ; Magid, Václav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
It moves on the frontiers of the sides it looks from and the media it uses following the vision to assemble miscellaneous knowledge so that a certain truth (or a semblance of a truth) could come to the jigsaw that just has been created. Starting in a context originally coming from another argumentation field (social) and in the subsequent topic (the moment of effect of power), which may not necessarily be explicitly readable, it wants to examine what does it take to activate "the image" to be a (partial) autonomous comment about real spaces, even if translated to fictional or virtual. On the background of this heterotopic matter they want (the images and processes of their creation) also to test themselves, to ask on their own sense, to negate the conceptual difference between static and moving images.
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Noble, generous and cultivated
Jamrichová, Kristína ; Magid, Václav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
It moves on the frontiers of the sides it looks from and the media it uses following the vision to assemble miscellaneous knowledge so that a certain truth (or a semblance of a truth) could come to the jigsaw that just has been created. Starting in a context originally coming from another argumentation field (social) and in the subsequent topic (the moment of effect of power), which may not necessarily be explicitly readable, it wants to examine what does it take to activate "the image" to be a (partial) autonomous comment about real spaces, even if translated to fictional or virtual. On the background of this heterotopic matter they want (the images and processes of their creation) also to test themselves, to ask on their own sense, to negate the conceptual difference between static and moving images.
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova
Hořejší, Johana ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nohejlová Zemková, Michaela (oponent)
Nová divočina je pojem označující specifický typ prostředí, které vzniká na lidmi silně pozměněných a poté opuštěných lokalitách. Taková místa jsou ponechána vlastními vývoji určenému hlavně spontánními přírodními procesy. Tato práce se věnuje nejprve popisu fenoménu nové divočiny v rámci českého i zahraničního kontextu. Snaží se vystihnout nejen obecné rysy nové divočiny, ale také upozornit na různé souvislosti, které z jejího charakteru plynou. Dále se zabývá teorií Umweltu od Jakoba von Uexkülla, která rozebírá vztah jedince ke světu a navrhuje chápání prostoru jako něčeho individuálního. Je představen také pojem heterotopie od Michela Foucaulta. Druhá část práce se věnuje konkrétnímu příkladu nové divočiny - Rohanskému ostrovu v Praze. Pojednává jeho historický vývoj a přírodní poměry. Na popsanou lokalitu pak aplikuje koncepce Umweltu a heterotopie. Tyto dvě teorie pojímající prostor specifickým způsobem dokládají komplexnost a bohatost fenoménu nové divočiny.
|
|
|
Other Places: Visions of Utopia in Selected African-American Novels
Hamšíková, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Diplomová práce se věnuje třem románům afroamerických autorů, Imperium in Imperio (1899) Suttona E. Griggse, Black Empire (1936-1937) George S. Schuylera a Paradise (1997) Toni Morrison, jejichž příběhy vykazují prvky utopistického žánru. Romány a jejich znázornění alternativních prostorů obývaných pouze afroameričany byly analyzovány na pozadí teorie heterotopií Michela Foucaulta. V první části práce předkládám úvod do žánru utopie a jeho krátkou historii, zároveň uvádím definici utopie pro účely této práce. Dále se věnuji specifikům amerického kontextu a představuji koncept heterotopií v kontrastu s tradičními utopiemi. Klíčovými prvky jsou simultánnost, juxtapozice, vzájemné vztahy a zrcadlení. V druhé části práce pokračuji v analýze samotných románů s důrazem na jejich zacházení s otázkou rasy a rasismu. U Griggsova Imperium in Imperio popisuji paralely mezi světy bělochů a černochů ve využití rétoriky a v inspiraci Impéria americkou válkou za nezávislost. Také zkoumám roli konceptu dvojího vědomí (double-consciousness) W. E. B. DuBoise a jeho fungování v rámci teorie heterotopií. U Schuylerova Black Empire se zaměřuji na fašistickou rétoriku připomínající Itálii v italsko-etiopské válce, americkou tradici superhrdinů a důraz na technologický pokrok. Dále studuji roli afrického dědictví v...
|
host ::
RSS.