|
|
Role herního pracovníka v systému péče o hospitalizované dítě
Rothová, Michaela ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Tůma, Daniel (oponent)
Práce nabízí ve své teoretické části podrobné seznámení s historickým vývojem a současností herní práce ve Velké Británii a mapuje její vývoj v České republice. Autorka podrobně rozpracovává význam herního specialisty, popisuje možnosti využití herní a sociálně pedagogické práce u dětských pacientů. Velkou pozornost věnuje herní práci v době hospitalizace. Zmiňuje používané individuální přístupy, uvádí metody herního pracovníka a zaměřuje se na specifika práce herního specialisty. V empirické části formuluje problém, cíle a metodologii výzkumu, seznamuje s výběrem respondentů. Cíl je zaměřen na nemocniční prostředí, které je současně pracovištěm autorky. Ve svém empirickém šetření pak hledá odpověď na otázku, jak je vnímána role herního pracovníka v České republice a jaké možnosti v současnosti herní práce s dětmi v nemocnici nabízí. Současně s tímto se snaží autorka zmapovat roli herního pracovníka v systému péče o hospitalizované dítě u nás. Výsledky výzkumu následně rozebírá a přehledně zpracovává. Závěrem se zamýšlí nad současným postavením herního pracovníka v České republice, shrnuje výsledek výzkumu a předkládá možná doporučení pro realizaci herní práce ve zdravotnických zařízeních v České republice.
|
|
|
Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok
HEJDUKOVÁ, Dana
Tématem mé diplomové práce jsou "Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok". Dítě je proti dospělému mnohem citlivější a tím také zranitelnější, vzhledem k jeho věku a vývoji je nutné pečlivě zvažovat, co a jakým způsobem mu říci. Každé dítě má právo na dostatek informací podaných ve správnou dobu a správným způsobem, který zohledňuje jeho věk a rozumovou vyspělost. Dostatečná komunikace chrání dítě před stresem a zbytečnými obavami. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 částí. První se zabývá právy dítěte na informace a profesí herního specialisty. Druhá část je zaměřena na psychickou předoperační přípravu obecně, na komunikační specifika při jednání s dětmi a na přípravu v jednotlivých obdobích věku dítěte. Třetí část se zabývá fyzickou předoperační přípravou. Empirická část práce má dva cíle. Prvním je zjistit, provádí{--}li se na dětských odděleních příprava dítěte před vyšetřením nebo zákrokem a kdo ji provádí. Druhým cílem je zjistit, zda provedená příprava ovlivňuje strach a úzkost, kterou dítě prožívá před vyšetřením nebo zákrokem. Ve výzkumné části práce bylo použito kvalitativní šetření, technika nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl individuální, anonymní, probíhal se souhlasem dítěte i rodičů, případně za jejich účasti. Výzkumné šetření bylo realizováno v období říjen 2009 {--} únor 2010. Zkoumaný soubor tvořilo 19 respondentů (11 dívek a 8 chlapců), kterými byly děti ve věku od 5 do 17 let, které se podrobily vyšetření nebo zákroku v 5 nemocnicích České republiky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastěji respondenty na vyšetření připravovala jejich matka nebo lékař/ka v ambulanci, třetině respondentů se nevěnoval nikdo. Nejčastější používanou formou přípravy bylo ústní sdělení. Nejlépe hodnotily děti přípravu herním specialistou. Provedená příprava snížila u respondentů pocit strachu nebo úzkosti. Poznatky a výsledky z šetření mohou poskytnout managementu zdravotnických zařízení impuls ke zlepšení a zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče v oblasti informování dětí tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte, Úmluva o lidských právech a biomedicíně i Charta práv hospitalizovaného dítěte.
|
host ::
RSS.