|
|
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru
Darebná, Petra ; Pompach, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Změny v glykosylaci proteinů jsou spojovány s nádorovými onemocněními, především s hepatocelulárním a kolorektálním karcinomem. Tato práce se zabývá využitím na datech nezávislé analýzy pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací a tandemové hmotností spektrometrie s kapalinovou chromatografií a sledováním více reakcí ke kvantifikaci těchto změn u hepatocelulárního karcinomu, kolorektálního karcinomu a kolorektálního karcinomu s metastázemi do jater. V první fázi projektu byl haptoglobin směsných sér pacientů s hepatocelulárním karcinomem, kolorektálním karcinomem a kolorektálním karcinomem s metastázemi nabohacen pomocí hemoglobinu, imobilizovaného na aktivovanou CNBr Sepharosu 4B a následně purifikován pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie. Jednotlivé glykopeptidy haptoglobinu byly analyzovány pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací. V druhé fázi projektu byla použita pro analýzu změn glykosylace v závislosti na různém nádorovém onemocnění séra jednotlivých pacientů, u nichž byl částečně depletován albumin pomocí etanolového srážení. Jednotlivé fukosylované glykoformy N-glykopeptidů...
|
|
|
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru
Darebná, Petra ; Pompach, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Charakterizace glykoforem haptoglobinu v lidském séru Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Změny v glykosylaci proteinů jsou spojovány s nádorovými onemocněními, především s hepatocelulárním a kolorektálním karcinomem. Tato práce se zabývá využitím na datech nezávislé analýzy pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací a tandemové hmotností spektrometrie s kapalinovou chromatografií a sledováním více reakcí ke kvantifikaci těchto změn u hepatocelulárního karcinomu, kolorektálního karcinomu a kolorektálního karcinomu s metastázemi do jater. V první fázi projektu byl haptoglobin směsných sér pacientů s hepatocelulárním karcinomem, kolorektálním karcinomem a kolorektálním karcinomem s metastázemi nabohacen pomocí hemoglobinu, imobilizovaného na aktivovanou CNBr Sepharosu 4B a následně purifikován pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie. Jednotlivé glykopeptidy haptoglobinu byly analyzovány pomocí iontově cyklotronové rezonance s Fourierovou transformací. V druhé fázi projektu byla použita pro analýzu změn glykosylace v závislosti na různém nádorovém onemocnění séra jednotlivých pacientů, u nichž byl částečně depletován albumin pomocí etanolového srážení. Jednotlivé fukosylované glykoformy N-glykopeptidů...
|
|
|
Cesty přenosu hepatitidy typu C u uživatelů návykových látek.
BACÚŠANOVÁ, Veronika
Hepatitida typu C je jednou z hlavních příčin vzniku chronických jaterních onemocnění zejména u mladých lidí. Počet infikovaných osob ve světě se pohybuje v rozmezí od 170 {--} 200 milionů, což znamená asi 3% světové populace. Prevalence je závislá na zeměpisné poloze státu a jeho socioekonomické úrovni. Nejvyšší prevalence je v Africe, jižní Americe a jihovýchodní Asii. Závažnou skutečností je, že ve většině případů má tato nákaza jen mírný nebo asymptomatický průběh. Klinický obraz bývá necharakteristický a diagnóza pacienta bývá někdy stanovena až ve velmi pokročilém stadiu onemocnění, jako je jaterní cirhóza nebo hepatocelulární karcinom. V minulosti bylo nejvýznamnější cestou přenosu nákazy hepatitidou typu C podávání krevních transfuzí. Po zavedení screeningových testů počátkem devadesátých let se počet nakažených touto cestou výrazně snížil. V současnosti je v souvislosti s tímto onemocněním velkým problémem intravenózní toxikomanie. Více než polovina případů hepatitidy typu C vznikla v důsledku vzájemného sdílení injekčních stříkaček, jehel a dalších pomůcek mezi drogově závislými, mezi nimiž je prevalence onemocnění až 85%. Jejich terapie je ovšem velmi složitá záležitost, vzhledem k tomu, že nespolupracují pravidelně s ošetřujícími lékaři tak, jak by bylo zapotřebí. K dalším možným způsobům nákazy patří sexuální kontakt s nakaženou osobou či méně častý přenos z matky na dítě. Proti viru hepatitidy C doposud neexistuje účinná očkovací látka. Pro zabránění přenosu nákazy je důležité především vyhýbat se kontaktu s tělesnými tekutinami infikovaných osob. V teoretické části své práce jsem se zaměřila na shrnutí poznatků o hepatitidě typu C a některých aspektů problematiky užívání návykových látek. Ve druhé praktické části jsem se zaměřila na zmapování chování a postojů intravenózních uživatelů drog a na rizika významná pro šíření výše zmíněného onemocnění v drogové populaci.
|
host ::
RSS.