|
|
Závislost derivovaného fibrinogenu na hodnotách DH u APTT a QUICK(PT) metody
Klus, Michal ; Zapletal,, Ondřej (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Hemokoagulace, krevní srážení, je důležitým ukazatelem hemostatické rovnováhy lidského těla. Existuje mnoho způsobů, jak vyšetřovat krevní srážlivost. V praxi se vedle testů vyšetřujících čas koagulační kaskády z pohledu vnitřní cesty (APTT – aktivovaný parciální tromboplastiný čas) a vnější cesty (PT – protrombinový čas) často používá stanovení koncentrace fibrinogenu pomocí Claussovy metody. Metoda derivovaného fibrinogenu také stanovuje koncentraci fibrinogenu odečtením ze srážecí křivky u testu PT. Odpadá zde reakce nutná pro Claussův test. Derivovaný fibrinogen není v praxi příliš využíván, proto se diplomová práce navazující na tento projekt pokusí dokázat závislost mezi koncentrací fibrinogenu a standardními testy APTT a PT. K této studii budou využita klinická data.
|
|
|
Anti-hemostatické účinky serpinů z klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
EDEROVÁ, Monika
Antihemostatické účinky čtyř rekombinantně připravených serpinů z klíštěte Ixodes ricinus (IRS 2, IRS 3, IRS 5 a IRS 8) byly otestovány metodou průtokové cytometrie. Ke zjištění rozdílů v trombocytární agregaci a aktivaci po inkubaci vzorků s konkrétním serpinem byly použity fluorescenčně značené protilátky proti povrchovým molekulám krevních destiček. Účinek serpinů na koagulační kaskádu byl hodnocen na základě protrombinového času, aktivovaného parciálního tromboplastinového času a trombinového času.
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
|
The impact of apixaban on overall hemostatic potential.
Cablíková, Ladislava ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Ladislava Cablíková Školitelé: Ass. Prof. Mojca Božič-Mijovski, Ph.D., prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., RNDr. Jana Nekvindová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv apixabanu na celkový hemostatický potenciál Poruchy na určitých úrovních komplikovaného hemostatického systému mohou vést jak ke krvácení, tak i k nadměrnému srážení krve. Tyto patologické stavy jsou léčeny antikoagulačními látkami, které svým působením korigují nadměrnou koagulaci. Ovšem tradiční antikoagulační léčba nese nemálo omezení, tudíž bylo snahou vyvinout orální antikoagulancia, která by vykazovala lepší profil. Antikoagulancii nové generace jsou tzv. přímá perorální antikoagulancia - Direct Oral AntiCoagulans, zkráceně DOAC. Apixaban, jako jeden z xabanů, má předvídatelnou farmakokinetiku a farmakodynamiku, a proto nevyžaduje běžné laboratorní monitorování účinku léčby. V naléhavých klinických situacích je ovšem jeho vyhodnocení nezbytné. Klasické screeningové testy koagulace, jako je PT (protrombinový test) a APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test) plně neodrážejí skutečný stav léčiva. Proto je snahou nalézt relativně jednoduchý a rychlý hemostatický test korelující se skutečným stavem pacienta. Jedním z nich by...
|
|
|
The impact of apixaban on overall hemostatic potential.
Cablíková, Ladislava ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Ladislava Cablíková Školitelé: Ass. Prof. Mojca Božič-Mijovski, Ph.D., prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., RNDr. Jana Nekvindová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv apixabanu na celkový hemostatický potenciál Poruchy na určitých úrovních komplikovaného hemostatického systému mohou vést jak ke krvácení, tak i k nadměrnému srážení krve. Tyto patologické stavy jsou léčeny antikoagulačními látkami, které svým působením korigují nadměrnou koagulaci. Ovšem tradiční antikoagulační léčba nese nemálo omezení, tudíž bylo snahou vyvinout orální antikoagulancia, která by vykazovala lepší profil. Antikoagulancii nové generace jsou tzv. přímá perorální antikoagulancia - Direct Oral AntiCoagulans, zkráceně DOAC. Apixaban, jako jeden z xabanů, má předvídatelnou farmakokinetiku a farmakodynamiku, a proto nevyžaduje běžné laboratorní monitorování účinku léčby. V naléhavých klinických situacích je ovšem jeho vyhodnocení nezbytné. Klasické screeningové testy koagulace, jako je PT (protrombinový test) a APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test) plně neodrážejí skutečný stav léčiva. Proto je snahou nalézt relativně jednoduchý a rychlý hemostatický test korelující se skutečným stavem pacienta. Jedním z nich by...
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
|
Různé přístupy genetického testování Leidenské mutace
HÁJKOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce se zabývá různými přístupy genetického testování Leidenské mutace. Leidenská mutace (faktor V Leiden) je v současné době jedna z nejčastějších hereditárních příčin trombofilních stavů a její vyšetření jedno z nejčastěji požadovaných v rámci trombofilních mutací. Trombofilní stavy jsou vážnou zdravotní komplikací, kdy dochází nejčastěji k hluboké žilní trombóze tedy tvorbě sraženiny v hlubokém žilním systému dolních končetin. Tento stav může způsobovat komplikace zejména v těhotenství, ale může mít vážné následky i pro jinak zdravého člověka. Vyšetření Leidenské mutace je buď indikováno za určitých podmínek lékařem, a v tomto případě je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nebo si jej pacient hradí sám jako samoplátce. Cílem teoretické části této práce je podat ucelenou informaci o fyziologii hemostázy, aby bylo možné pochopit mechanismus tohoto systému, dále o dědičnosti Leidenské mutace, rizicích, které jsou s ní spojeny a o pravidlech indikace ke genetickému vyšetření této mutace. Je zde popsáno i riziko související s užíváním hormonální antikoncepce a vznikem trombofilních stavů. V neposlední řadě se zabývá různými genetickými metodami, které lze pro detekci Leidenské mutace použít. Praktická část obsahuje vlastní postup genetických metod a výsledky takto získané. V rámci bakalářské práce byly použity metody RFLP-PCR, real-time PCR a reverzní hybridizace na stripech. Součástí výsledků je také statistické zpracování rozdílné koncentrace DNA získané izolací z periferní krve nebo z bukálního stěru a statistický přehled o záchytu Leidenské mutace během několika let v laboratoři GENLABS s. r. o. Nosiči této mutace mají větší riziko vzniku trombóz, které mohou mít závažné následky, včetně plicní embolie nebo infarktu myokardu. Jedinci s touto mutací mohou být jak heterozygoti, tak homozygoti. Heterozygoti jsou rizikem trombóz postiženi 5x 10x více než zdravý jedinec, zatímco homozygoti mají toto riziko 80x - 100x vyšší. Ve světové populaci je Leidenská mutace rozprostřena nerovnoměrně, obecně můžeme říct, že v bílé populaci je její výskyt až 15%, zatímco v černošské a asijské populaci se nevyskytuje téměř vůbec. V České republice je její výskyt odhadován asi na 5%.
|
|
|
Stanovení koagulačního faktoru VIII zhodnocení výsledků různých metod v závislosti na typu kauzální mutace v genu pro faktor VIII u pacientů s hemofilií A
HOUSKOVÁ, Kateřina
Hemostáza je pro život nezbytná, jedná se o schopnost organizmu zastavit krvácení a současně udržet tekutost krve v neporušeném cévním řečišti. Faktor VIII je nazýván antihemofilický globulin nebo antihemofilický faktor. Jedná se o plazmatický glykoprotein, tvořený dvěma nekovalentně spojenými řetězci. Z těžkého, složeného z domén A1-A2-B a z lehkého, složeného z domén A3-C1-C2. Aktivita FVIII se měří historicky dvěma způsoby a) jednofázovou metodou, kdy je směs plazmy s deficitem FVIII a pacientské plazmy testována pomocí testu APTT a v případě nedostatku FVIII v pacientské plazmě dochází k prodlužování času měření; b) dvoufázovou metodou, kdy v prvním kroku dochází k tvorbě FVIIIa a FXa a v druhé fázi se tvoří trombin a fibrin. Dvoufázová metoda je náročnější na provedení, a proto se postupně přestala používat. Po vyvinutí chromogenních substrátů byla tato metoda nahrazena metodou chromogenní, kdy v prvním kroku za přítomnosti FIXa, fosfolipidů a Ca2+ dojde k vytvoření FVIIIa a FXa a ve druhém kroku vznikne přidáním chromogenního substrátu žluté zabarvení. Deficit FVIII způsobuje závažné krvácivé onemocnění, hemofilii A. Měření jsem prováděla od května do září 2013 v laboratoři pro poruchy hemostázy v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze, kde jsem zaměstnaná. Vyšetřila jsem celkem 76 pacientů, hemofiliků A, kteří byli minimálně 8 dní bez jakékoli léčby nebo substituce. Pacientským vzorkům jsem přiřadila čísla, aby byla zajištěna anonymita pacientů. Pracovala jsem na automatickém koagulačním analyzátoru STA-R Evolution? od firmy Diagnostica Stago, a.s.a., který pracuje na principu fotometrie a chronometrie. Stanovovala jsem faktor VIII jednofázovou koagulační a dvoufázovou chromogenní metodou a porovnávala jsem výsledky. Genetická část byla zpracována v genetické laboratoři, která je součástí našeho oddělení. Získané výsledky obou metod u 76 pacientů jsem zpracovala do tabulky i grafu. V souboru bylo 14 (18%) středně těžkých a 56 (74%) lehkých hemofiliků, dále 6 (8%) hemofiliků, kteří nesplňovali kritérium lehké hemofilie A, ale klinicky spadali mezi lehké hemofiliky. Na základě přijatého kritéria jsme zjistili, že 15 (20%) pacientů mělo poměr FVIII:C1st/FVIII:Chr nebo FVIII:Chr/FVIII:C1st 0,6, výrazně se tedy u nich lišili hodnoty FVIII stanovené jednofázově koagulačně a FVIII stanovené dvoufázově chromogenně. Celkem u 11 pacientů byla aktivita FVIII vyšší u jednofázové koagulační metody. Z toho u 3 pacientů FVIII:C1st byl dokonce na hranici normy, zatímco FVIII chromogenně byl v průměru 16%. U 14 pacientů s rozdílnými výsledky se nám podařilo najít kauzální mutaci ve FVIII, u 1 pacienta jsme genetiku nemohli vyšetřit z důvodu chybějícího genetického materiálu. Mutace u pacientů s nižší aktivitou FVIII chromogenní dvoufázovou metodou byly soustředěny převážně do A3 domény, mutace u pacientů s nižší aktivitou FVIII jednofázovou koagulační metodou byly soustředěny v doméně A2. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že každý pacient s lehkou a středně těžkou hemofilií A by měl mít stanoven FVIII oběma metodami.
|
|
|
Závislost derivovaného fibrinogenu na hodnotách DH u APTT a QUICK(PT) metody
Klus, Michal ; Zapletal,, Ondřej (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Hemokoagulace, krevní srážení, je důležitým ukazatelem hemostatické rovnováhy lidského těla. Existuje mnoho způsobů, jak vyšetřovat krevní srážlivost. V praxi se vedle testů vyšetřujících čas koagulační kaskády z pohledu vnitřní cesty (APTT – aktivovaný parciální tromboplastiný čas) a vnější cesty (PT – protrombinový čas) často používá stanovení koncentrace fibrinogenu pomocí Claussovy metody. Metoda derivovaného fibrinogenu také stanovuje koncentraci fibrinogenu odečtením ze srážecí křivky u testu PT. Odpadá zde reakce nutná pro Claussův test. Derivovaný fibrinogen není v praxi příliš využíván, proto se diplomová práce navazující na tento projekt pokusí dokázat závislost mezi koncentrací fibrinogenu a standardními testy APTT a PT. K této studii budou využita klinická data.
|
|
|
Antikoagulační léčba se zaměřením na pacienty s fibrilací síní
VANÍČKOVÁ, Martina
Trombóza je v posledních letech velmi diskutované téma. Nejen že jí trpí čím dál více pacientů, ale vyskytují se i problémy s její léčbou. Již vzniklou trombózu dnes nelze zcela vyléčit. Léčba se omezuje na předcházení komplikacím, jako jsou krvácivé stavy nebo vznik cévní mozkové příhody, a to vhodným nastolením antikoagulační léčby a častým zjišťováním hodnoty INR (Quickův test). Ta by se měla alespoň po 70 % doby léčby pohybovat v terapeutickém rozmezí (23). Objevují se ovšem skupiny pacientů, u kterých je hodnotu INR v terapeutickém rozmezí udržet obtížné. Pro takové by mohlo být vhodným řešením podávání tzv. nových antikoagulancií.
|
host ::
RSS.