|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
Předlékařská první pomoc u žen s gynekologickým krvácením
TŮMA, Michal
Práce se zabývá předlékařskou první pomocí u žen s gynekologickým krvácením, a to s důrazem na úkoly, povinnosti a kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Nejprve se věnuje vymezení pojmu "předklékařská neodkladná péče" a úkolům zdravotnického záchranáře, jejichž obsah dokládá legislativou. V následujících kapitolách mapuje fyziologické i patologické příčiny gynekologického krvácení i u těhotných žen. Dále se zabývá hemoragickým šokem jako jedním z nebezpečných následků gynekologického krvácení. V praktické části popisuje metodiku vlastního výzkumu mezi pracovníky záchranné služby. Výzkumem se snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že znalosti zdravotníků v oblasti přednemocniční neodkladné péče jsou dostatečné. Výsledky výzkumu shrnuje závěrečná diskuze.
|
host ::
RSS.