|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
|
Život ohrožující krvácení v přednemocniční neodkladné péči
KLOUDA, Martin
Bakalářská práce na téma: "Život ohrožující krvácení v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se z počátku věnuje krvi a krevnímu oběhu. Dále je uvedeno rozdělení krvácení podle typu, množství, příčiny a místa, kam krev vytéká. Následně je uvedeno, jak organismus fyziologicky zastavuje krvácení a patofyziologie velké krevní ztráty, kde je uveden hemoragický šok a syndrom multiorgánové disfunkce. Jako poslední je v teoretické části uvedena terapie život ohrožujícího krvácení z pohledu laických zachránců, zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči a následně v rámci neodkladné nemocniční péče. V praktické části byl stanoven cíl 1 - zmapovat úroveň teoretických znalostí zdravotnických záchranářů při léčbě život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka 1 - jakým způsobem jsou zdravotničtí záchranáři obeznámeni s doporučenými postupy při léčbě život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči? Součástí praktické části je 6 polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svou profesi na Zdravotnické záchranné službě v Českých Budějovicích, které obsahovaly 16 otázek rozdělených pro přehlednost získaných informací do 11 kategorií. Výsledek praktické části poukázal na nedostatečnou připravenost teoretických znalostí zdravotnických záchranářů a neznalost jejich kompetencí bez indikace lékaře, uvedených ve vyhlášce č. 55/2011 Sb., §17. Závěr práce obsahuje návrhy na zlepšení této skutečnosti.
|
|
| |
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
|
Předlékařská první pomoc u žen s gynekologickým krvácením
TŮMA, Michal
Práce se zabývá předlékařskou první pomocí u žen s gynekologickým krvácením, a to s důrazem na úkoly, povinnosti a kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Nejprve se věnuje vymezení pojmu "předklékařská neodkladná péče" a úkolům zdravotnického záchranáře, jejichž obsah dokládá legislativou. V následujících kapitolách mapuje fyziologické i patologické příčiny gynekologického krvácení i u těhotných žen. Dále se zabývá hemoragickým šokem jako jedním z nebezpečných následků gynekologického krvácení. V praktické části popisuje metodiku vlastního výzkumu mezi pracovníky záchranné služby. Výzkumem se snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že znalosti zdravotníků v oblasti přednemocniční neodkladné péče jsou dostatečné. Výsledky výzkumu shrnuje závěrečná diskuze.
|
|
|
Způsoby zástavy krvácení a jejich využití v záchranných složkách
MADĚRÁNKOVÁ, Adéla
Teoretická část práce pojednává o krvácení a metodách jeho zástavy. Je zde postupně popsáno dělení krvácení, fyziologická hemostáza, změny organismu při hemoragickém šoku, metody zástavy krvácení, další ošetření po dočasné zástavě krvácení a komplikace. Práce obsahuje dlouho známé metody zástavy krvácení, jako je tlakový obvaz, ale také relativně nové pomůcky, například hemostatická gáza celox a nově vyvíjené prostředky, k nimž patří Wound Stasis System. Pro výzkum jsem si stanovila dva cíle. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké způsoby zástavy krvácení aplikují při svých zásazích jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Vedlejším cílem bylo porovnání vybavení na zástavu krvácení jednotlivých záchranných složek integrovaného záchranného systému. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou výzkumu. Použila jsem metodu řízeného rozhovoru, který jsem vedla se třinácti členy integrovaného záchranného systému z Jihočeského a Jihomoravského kraje. Každý respondent je z jiné organizace, jejich výběr byl náhodný. Všem jsem položila šest otázek. Zjišťovala jsem jejich proškolení, vybavení a zkušenosti se zástavou krvácení. Dále jsem se ptala na spokojenost s vybavením a znalost turniketu C-A-T. Členové dotazovaných organizací mohou, díky své výbavě a proškolení, využít všechny základní metody zástavy krvácení. Konkrétně to je tlak v místě rány, stisknutí tlakového bodu, nasazení tlakového obvazu a zaškrcení. Z porovnání vybavení jsem zjistila, že výbava jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se liší pouze v turniketu C-A-T, fixačním pánevním pásu a hemostatických gázách.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.