|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vyšetření citlivosti k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus fenotypovými metodami v rutinní mikrobiologické laboratoři a interpretace výsledků
MARIŇÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce je pochopení a správná interpretace výsledků citlivostí k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus ze závažných klinických materiálů, jako jsou hemokultury, punktáty z kloubů a abscesů, stěry z ran, tkáně při infekcích totálních endoprotéz, vzorky moče, materiály z dolních dýchacích cest a další klinické vzorky. Na základě dat, se kterými jsem pracovala, bylo také mým cílem podpořit ev. vyvrátit hypotézu č. 1, že má smysl u každého nálezu kmene Staphylococcus aureus v závažném klinickém materiálu odebrat u pacienta i hemokultury. Potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 2, že s počtem pozitivních nálezů kmene Staphylococcus aureus ve vzorcích moči bude současně procentuálně nejvíce pozitivních hemokultur ve srovnání s počtem nálezů kmenů Staphylococcus aureus v ostatních klinických materiálech. Cíle, které jsem si stanovila, byly dosaženy pravidelnou praktickou výukou na Oddělení klinické mikrobiologie. Metodiky vyšetření citlivostí jsem si na oddělení osvojila a sama je poté prováděla pod odborným dohledem. Před tím, než jsem si mohla sama vyzkoušet interpretovat výsledky, bylo nutné vypracovat a nastudovat teoretickou část práce, kde je podrobně charakterizován rod Staphylococcus aureus, antibiotická léčba tohoto kmene a výčet nejčastěji testovaných antibiotik v rutinní mikrobiologické laboratoři. V praktické části práce jsem se zabývala stanovením citlivostí k antibiotikům pomocí diskového difúzního testu a stanovením minimální inhibiční koncentrace. Interpretovala jsem výsledky, kde jsem pro příklad zobrazila nejčastěji se vyskytující antibiogramy, ale také antibiogramy, které se vyskytují méně či vzácně. Dále jsem zpracovala výsledky citlivostí Staphylococcus aureus. Vyšetřovaný soubor tvořilo 588 vzorků Staphylococcus aureus pozitivních, z nich 72 vzorků bylo MRSA pozitivní. U tohoto souboru bylo dále zjišťováno zastoupení pozitivních hemokultur nalezených u současně nebo dříve hlášených pozitivních klinických materiálů. Pozitivních hemokultur u klinických materiálů bylo cca 5,2 % ze všech pozitivních klinických materiálů. Nejvíce pozitivních hemokultur se nacházelo u předchozích pozitivních močí, procentuálně cca 17 %. Jako druhá byla nejvyšší pozitivita hemokultur u vzorků z kostí, kloubů cca 14 %. Následovaly umělé materiály cca 13 %, žilní katetry cca 10 %, abscesy cca 6 %, materiály z dýchacích cest cca 4 %, měkké tkáně cca 3 % a rány s cca 2 %. Významným získaným poznatkem a závěrem práce je právě fakt, že při závažných stafylokokových infekcích se odběr hemokultur od pacienta ukazuje jako nutnost a jako povinnost odběru hemokultur pacientovi je nález kmene Staphylococcus aureus ve vzorku moči.
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současné možnosti laboratorní diagnostiky stafylokokových infekcí
CHRTOVÁ, Lucie
Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí je založena na přímém průkazu, tj. na mikroskopii a kultivaci, případně průkazu bakteriální DNA. Cílem této práce je posouzení současné možnosti laboratorní diagnostiky infekcí způsobených koaguláza - negativními stafylokoky a porovnání jednotlivých metod používaných k identifikaci v rutinní laboratorní praxi. Úvodní část práce je věnována popsání rodu Staphylococcus, jeho odlišení od rodů Micrococcus a Peptococcus. Následně pak rozdělení rodu Staphylococcus na základě schopnosti enzymaticky koagulovat plazmu do dvou hlavních skupin (stafylokoků koaguláza - pozitivních a koaguláza - negativních). U těchto dvou hlavních skupin je popsána jejich morfologie, kultivace, antigenní struktura, faktory virulence, patogeneze a laboratorní diagnostika. V metodické části je zmíněná preanalytická a analytická fáze vyšetření. Preanalytická část je zaměřená na obecné zásady odběru a transportu materiálu na mikrobiologické vyšetření a samotný odběr materiálu. Metodická část byla prováděna v Laboratoři lékařské mikrobiologie na Pracovišti bakteriologie v Nemocnici České Budějovice a.s. V této části práce je popsáno rozlišení stafylokoků na základě koagulázového testu latexovou aglutinací (PROLEXTM STAPH LATEX KIT) a následně druhová identifikace 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních, izolovaných z centrálních žilních katétrů, hemokultur a jiných klinicky závažných materiálů. Druhová identifikace všech 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních byla provedena biochemickou identifikací testem STAPHYtest 16 a paralelně hmotnostní spektrometrií - technologie MALDI-TOF systémem VITEK MSTM. Těmito metodami byly kmeny identifikovány s úspěšností 96,2 % u metody hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a s úspěšností 67,3 % u biochemické identifikace STAPHYtest 16. Nejčastěji byl identifikován druh Staphylococcus epidermidis (64 %), následně Staphylococcus hominis ssp. hominis (10 %), Staphylococcus capitis (6 %), Staphylococcus warneri (6 %), Staphylococcus lungdunensis (4 %), Staphylococcus haemolyticus (4 %), Staphylococcus hominis (4 %), Staphylococcus caprae (2 %). V porovnání obou metod je hmotnostní spektrometrie spolehlivější, rychlejší a jednodušší metodou vhodnou do rutinní laboratorní praxe.
|
|
|
Charakteristika a výskyt methicilin rezistetních izolátů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) z krve pacientů nemocnic ČR a Evropy.
VOBROVÁ, Renata
Bakalářská práce na téma Charakteristika a výskyt methicilin rezistentních izolátů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) z krve pacientů nemocnic ČR a Evropy je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části je podrobně rozepsána metodika při vyhledávání a identifikaci methicilin rezistentních kmenů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) - přesné postupy spolu s principy jednotlivých metod. Dále jsou v praktické části graficky a statisticky zpracována data o záchytu MRSA za rok 2007 a 2008 (Českobudějovicko, Českokrumlovsko). Pomocí těchto dat jsem měla potvrdit, nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Hypotéza č.1: Záchyt zvýšeného výskytu methicilin rezistentních izolátů S.aureus v průběhu vymezeného časového období (2007-2008). Tato hypotéza byla jednoznačně vyvrácena. Hypotéza č.2: Souvislost infekcí krevního řečiště způsobených MRSA s kanylací pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Zvýšený výskyt infekcí krevního řečiště způsobených MRSA v souvislosti s větším počtem výskytu infekcí způsobených MRSA obecně (s větším záchytem MRSA obecně).U této hypotézy nelze jednoznačně říci, zda byla vyvrácena či ne. V případě celkového počtu tato hypotéza potvrzena byla, ovšem v případě věkových skupin potvrzena nebyla. Hlavním cílem mé práce bylo vytipovat riziková oddělení, rizikové věkové skupiny, atp. Poukázala jsem i na situaci ve vybraných evropských státech. Tohoto cíle jsem díky grafickému zpracování získaných dat dosáhla.
|
host ::
RSS.