|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku
Plch, Miroslav ; Smital, Lukáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Práce zahrnuje obecný úvod do oblasti sledování a měření krevního tlaku u koní, návrh algoritmu na detekci tlakové křivky a výpočet respiračních variabilit při mechanické ventilaci v anestezii. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na anatomii, charakteristiku krevního oběhu a cévního systému. Dále se věnuje problematice způsobů měření krevního tlaku, monitorování koně v anestezii a popisu jednotlivých hemodynamických parametrů. V další části práce jsou popsány metody detekce tlakové křivky. Nakonec obsahuje popis navrženého algoritmu pro detekci tlakové křivky u koní v programovém prostředí LabVIEW. Z detekovaných hodnot program počítá, zobrazuje a ukládá variability systolického tlaku, tepového objemu, tlakové amplitudy, tepové frekvence, periferního odporu a cévní roztažnosti.
|
|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku pro řízení ventilace při anestézii u koní
Horský, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Předložená práce řeší problematiku sledování hemodynamických parametrů při umělé ventilaci při anestezii u koní. Výsledkem práce je rozšiřující modul pro aplikaci Datex-Ohmeda S/5 Collect, který z průběhu tlakové křivky stanovuje hodnoty potřebné k optimální ventilaci. Úvodní kapitola obsahuje obecný fyziologický úvod. Je zde popsána definice krevního tlaku, popis srdečního cyklu, popis tlakové křivky. Dále se věnuje popisu hemodynamických veličin, jako je tlaková amplituda, tepový objem a hodnotám jejich variabilit. Druhá kapitola se věnuje problematice měření krevního tlaku u koní. Uvedeny jsou jak neinvazivní, tak invazivní metody. Třetí kapitola rozebírá důvody kolísání krevního tlaku během ventilace. V poslední čtvrté kapitole je popsán realizovaný rozšiřující modul, který slouží ke sledování hemodynamických parametrů z průběhu tlakové křivky.
|
|
|
Monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení
ZMEŠKALOVÁ, Marie
Monitorace hemodynamiky slouží ke sledování a vyhodnocování údajů z kardiovaskulárního systému pacienta, pomocí nejrůznější techniky. Na anesteziologicko resuscitačním oddělení sleduje monitoraci hemodynamiky především sestra, jelikož je přítomna celou směnu u lůžka pacienta. Obsluhuje a kalibruje invazivní monitoraci hemodynamiky. Na toto oddělení jsem se zaměřila proto, abych získala informace přímo od nelékařského zdravotnického personálu, o jejich informovanosti, schopnostem řešení problémů týkajících se hemodynamiky a celkové orientaci nelékařského zdravotnického personálu. Jde o zmapování znalostí o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Zjistit, jaká jsou úskalí monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Hypotézy: Znalosti o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení jsou ovlivněny délkou praxe. Znalosti o monitoraci hemodynamiky nelékařského zdravotnického personálu na anesteziologicko resuscitačním oddělení jsou ovlivněny vzděláním. Výzkumné otázky: Jaké monitorační metody využívá zdravotnický personál na jednotkách anesteziologicko resuscitačních a jaká jsou úskalí monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení? Soubor respondentů (105) a informantů (5) složen z nelékařského zdravotnického personálu, kteří pracují na ARO. V období 20.4. - 15.5. 2020. Respondenti nebyli kromě místa zaměstnání limitování ani věkem, ani praxí. V rámci empirické části diplomové práce bude využita kvalitativně kvantitativní strategie výzkumného šetření. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny výzkumné otázky i hypotézy. Většina otázek byla zodpovězena správně a nelékařští zdravotničtí pracovníci mají v oblasti hemodynamiky přehled o své práci a rozumí získaným informacím, které vyhodnocují ve prospěch pacientů. Tato diplomová práce se věnuje sestrám v rámci zkoumání monitorace hemodynamiky na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Ze závěrů výzkumu bude vytvořen manuál pro nově nastupující personál se zaměřením na monitoraci hemodynamiky. Tento materiál bude navržen jako součást podkladů k adaptačnímu procesu.
|
|
|
Fluid-structure interaction between blood and dissipating artery wall
Fara, Jakub ; Tůma, Karel (vedoucí práce) ; Bodnár, Tomáš (oponent)
V této práci představíme nový model pro popis interakce mezi tekutinou a pevnou látou v Eulerovsém popisu. Tento model je navržen pro tok krve mezi viskoelastickou tepennou stěnou. Pro tekutinu je použit nenewtonský Oldroyd-B model, zatímco pevná látka je popsána pomocí Kelvin-Voigt modelu. Přechod mezi těmito materiály je zaručen pomocí konzervativní level-set metody. Num- erické řešení tohoto modelu je zajištěno metodou konečných prvků. Dále pomocí tohoto modelu jsou simulovány dva problémy: dvou dimenzionální kanál s viskoe- lastickými stěnami a pulsujícím přítokem a Turek-Hron FSI benchmark. 1
|
|
|
Aplikace metody konečných prvků na reálné problémy v hemodynamice.
Švihlová, Helena ; Hron, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dolejší, Vít (oponent)
V této diplomové práci je studováno proudění nestlačitelných tekutin v geometriích mozkových cév postižených aneurysmatem. Aneurysma je lokální rozšíření tepny. Toto onemocnění je nebezpečné v případě, kdy dojde k prasknutí aneurysmatu a vylití krve do mozku. Potřeba výpočtu přesného rychlostního pole a zejména rozložení tlaku v geometriích cév postižených aneurysmatem je motivována právě otázkou, které aneurysma může být náchylné k prasknutí a je třeba je sledovat. K výpočtu proudění je použita metoda konečných prvků. Jedním z důležitých kroků při jejím použití je dobrá diskretizace oblasti. Moderní počítačová tomografie (CT) umožňuje pořizovat celé série prostorově navazujících rovinných snímků a je třeba na základě těchto dat vytvářet odpovídající třírozměrné modely tkání. Součástí práce je popis získání výpočetních sítí ze segmentace pořízené CT skenem, možností jejich zhlazení a úprav. V teoretické části jsou nejprve zformulovány použité rovnice včetně diskuze zadání vhodných okrajových podmínek až po nalezení slabé formulace úlohy a její diskretizace. V části pro numerické výsledky jsou uvedena spočtená rychlostní a tlaková pole pomocí různých konečných prvků a dopočteno je i smykové napětí na stěnách, které hraje důležitou roli při vzniku a vývoji aneurysma. Uvedena jsou srovnání přístupů...
|
|
|
Projection method applied to modelling blood flow in cerebral aneurysm
Hrnčíř, Jakub ; Hron, Jaroslav (vedoucí práce) ; Knobloch, Petr (oponent)
Práce je motivována problémem mozkových aneuryzmat, což jsou abnormální výdutě na tepnách vyživujících náš mozek. Aneuryzmata mohou prasknout a způsobit smrt nebo trvalé poškození nervové soustavy. Pro výzkum vývoje aneuryzmat a posuzování rizika prasknutí, matematické modelování by mohlo být využito pro spočítání jinak nedostupných informací o proudění krve v aneuryzmatu. Z tohoto důvodu je zásadní být schopni modelovat proudění krve s dostatečně vysokým rozlišením. Cílem této práce bylo implementovat standardní projekční metodu pro řešení nestlačitelných Navier-Stokesových rovnic a pomocí softwaru pro metodu konečných prvků FEniCS vytvořit funkční kód uzpůsobený dle potřeb této konkrétní aplikace. Vybrali jsme metodu kumulativní korekce tlakem. V práci jsou popsány různé nedostatky této metody a otázka správné volby okrajových podmínek a další otázky spojené s implementací jsou diskutovány. Porovnali jsme výsledné smykové napětí na stěnách spočtené pomocí nové a dříve používané metody. Otestovali jsme efektivnost kódu pro výpočty na paralelní architektuře, a to výpočtem proudění na jemnějších výpočetních sítích pro skutečné aneuryzma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Blood flow modeling in arterial stenosis.
Matajová, Adéla ; Hron, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dolejší, Vít (oponent)
Arteriální stenóza čili zúžení tepny je následkem ukládání tuku a dalších látek do stěny tepny, což bývá spojeno se zdravotními riziky. Nicméně, určit závažnost stenózy pouze z vyšetření pacienta pomocí zobrazovacích metod není snadné. Proto se v poslední době stále častěji využívá počítačového modelování, které umožňuje simulovat proudění krve v modelu tepny pacienta a pomáhá tak stanovit diagnózu. Tato práce popisuje a aplikuje model hemodynamiky založený na Navier-Stokesových rovnicích. Ty jsou diskretizovány a implementovány v softwaru FEniCS pomocí metody konečných prvků. Práce se soustředí především na předepisování okrajových podmínek na výstupu výpočetní oblasti. V první části práce je na případu jednoduché dvoudimenzionální úlohy studován vliv této okrajové podmínky na několik, z lékařského hlediska významných, fyzikálních veličin, které jsou odvozeny z řešení. Jedná se například o smykové napění na stěnách. Ukazuje se, že správná volba výstupní okrajové podmínky je zásadní, zejména v případě, že se v proudění objevují víry a šíří se přes výstupní hranici. Další část práce se věnuje předepisování okrajových podmínek na výstupech...
|
|
|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
|
Patofyziologie plicního poškození v podmínkách hemodynamických podpor.
Popková, Michaela ; Mlček, Mikuláš (vedoucí práce) ; Rohn, Vilém (oponent) ; Otáhal, Michal (oponent)
Úvod: Distenze levé komory srdeční a následně až vznik plicního edému jsou často diskutované komplikace veno-arteriální membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s těžkým srdečním selháním. Cílem studie bylo na experimentálním modelu srdečního selhání sledovat vliv VA ECMO na distenzi levé komory, plicní hemodynamiku a akumulaci tekutin v plicích a navrhnout postup, jímž by bylo možné vzniku plicního edému předejít. Metodika: Experimenty probíhaly na prasečích modelech v celkové anestézii. Na modelu chronického srdečního selhání byly sledovány vlivy zvyšujícího se "afterloadu" na práci levé komory. Vliv zvyšujícího se "afterloadu" na objem tekutin v plicích byl pak sledován na modelu akutního ischemického srdečního selhání. K detekci změn objemu tekutin byla využita elektrická impedanční tomografie (EIT). EIT data byla analyzována fázovou a frekvenční filtrací tak, aby byl zahrnut pouze funkční region plic. V rámci studie byly porovnány i různé metody dekomprese levé komory při současném užití s VA ECMO. Výsledky: Postupné zvyšování průtoku mimotělní podporou VA ECMO vedlo u akutně i chronicky selhávající cirkulace ke zlepšení hemodynamických a oxygenačních parametrů. Vyšší průtoky VA ECMO však způsobily také významnou distenzi levé komory srdeční a zvýšení nároků na její práci. Navyšování...
|
|
|
Fluid-structure interaction between blood and dissipating artery wall
Fara, Jakub ; Tůma, Karel (vedoucí práce) ; Bodnár, Tomáš (oponent)
V této práci představíme nový model pro popis interakce mezi tekutinou a pevnou látou v Eulerovsém popisu. Tento model je navržen pro tok krve mezi viskoelastickou tepennou stěnou. Pro tekutinu je použit nenewtonský Oldroyd-B model, zatímco pevná látka je popsána pomocí Kelvin-Voigt modelu. Přechod mezi těmito materiály je zaručen pomocí konzervativní level-set metody. Num- erické řešení tohoto modelu je zajištěno metodou konečných prvků. Dále pomocí tohoto modelu jsou simulovány dva problémy: dvou dimenzionální kanál s viskoe- lastickými stěnami a pulsujícím přítokem a Turek-Hron FSI benchmark. 1
|
host ::
RSS.