|
|
Vliv požáru na vegetaci vřesovišť na dopadových plochách v CHKO Brdy
Pánková, Karolína ; Adámek, Martin (vedoucí práce) ; Fabšičová, Martina (oponent)
práce Vřesoviště představují významný prvek evropské krajiny. Jedná se o sekundární vegetaci lesních stanovišť, která ve většině případů vznikla v reakci na dlouhodobé využívání těchto biotopů člověkem. V našich podmínkách se vřesoviště vyskytují poměrně vzácně a obvykle na ploškách malého rozsahu. Na dopadových plochách bývalého Vojenského prostoru Brdy a dnešní CHKO, se vlivem odlesnění s následným dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení vyvinula vřesoviště unikátního rozsahu. Po ukončení vojenského výcviku však bez zavedení vhodných managementových postupů hrozí postupný zánik těchto stanovišť, vlivem zarůstání náletovými dřevinami, hromaděním opadu bránícímu generativní obnově vřesu a odumíráním přestárlých keříků vřesu. Tato práce se zabývá vlivem požáru na vegetaci těchto stanovišť s důrazem na vitalitu a konkurenceschopnost jejich dominanty, vřesu obecného. Terénní část obnášela sledování druhového složení vegetace včetně mechorostů a lišejníků, zvlášť na úrovni dlouhodobého vývoje v řádu desetiletí (do 80 let) a na úrovni sledování trvalých ploch na recentních spáleništích. Komplementární laboratorní část této práce je zaměřena na schopnost klíčení semen vřesu na různých typech substrátů a v reakci na přítomnost přímých produktů hoření. Součástí...
|
|
|
Vliv činnosti armády na sukcesi společenstev terestrických členovců v CHKO Brdy
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak se v závislosti na intenzitě vojenských disturbancí mění počet druhů, ochranářská hodnota a složení společenstev vybraných skupin blanokřídlých v CHKO Brdy. Na bývalých dopadových plochách Jordán a Tok se dlouhodobým působením vojenských disturbancí vytvořila heterogenní mozaika stanovišť od silně disturbovaných ploch s řídkou vegetací, přes různě zapojené porosty vřesu a brusnic se solitérními dřevinami na středně disturbovaných plochách, až po světlé lesy na dlouhodobě málo narušovaných plochách. Na základě rekonstrukce historie byly obě plochy rozděleny do 4 kategorií s různou intenzitou disturbancí. Bezobratlé živočichy jsem standardizovaně sbírala na 24 studijních plochách (3 plochy pro každou kategorii disturbancí na každé dopadové ploše) ve létě 2017 pomocí zemních pastí, žlutých misek a světelných lapačů. Intenzita disturbancí pozitivně ovlivnila druhovou bohatost žahadlových blanokřídlých, dále měla příznivý vliv na ochranářskou hodnotu pavouků, brouků a ploštic. Na druhovou bohatost nočních motýlů měla intenzivní disturbance negativní vliv. Míra disturbance ovlivnila složení společenstev pavouků, nočních motýlů, brouků, blanokřídlého a rovnokřídlého hmyzu. Dále byl zaznamenán převážně pozitivní vliv narušování na výskyt ohrožených druhů bezobratlých....
|
host ::
RSS.