|
|
Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Astma bronchiale je celoživotní chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které postihuje všechny věkové kategorie populace. Cílem bakalářské práce Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře je získání poznatků a analýza postupů zdravotnických záchranářů při diagnostice a poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s tímto onemocněním. Bakalářská práce je členěna na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část se věnuje anatomii dýchacího ústrojí, fyziologii dýchání, patofyziologii onemocnění, diagnostice a léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum bakalářské práce byl proveden pomocí nahrávaného polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři. Účelem výzkumu je ukázat čtenáři více pohledů na danou problematiku a poukázat na zkušenosti zdravotnických záchranářů s řešením daného onemocnění. Provedeným výzkumem je zjištěno, že zdravotničtí záchranáři se s onemocněním astma bronchiale v praxi setkávají několikrát za měsíc, orientují se v problematice daného onemocnění, znají možnosti léčby. Výsledek práce dále ukazuje obtížnou diagnostiku onemocnění. Diferenciální diagnostika ukazuje na široké spektrum nemocí. V neposlední řadě se také ukazuje špatná zpětná vazba mezi zdravotnickou záchrannou službou a zdravotnickým zařízením. Výsledky této práce umožňují čtenáři získat v teoretické části informace o dané problematice, diagnostice a léčbě onemocnění v přednemocniční neodkladné péči. Hlavním přínosem bakalářské práce by měl být také pohled na postupy a zkušenosti zdravotnických záchranářů při léčbě astma bronchiale v přednemocniční neodkladné péči. Výstupem bakalářské práce je stručný manuál pro zdravotnické záchranáře, jak postupovat při diagnostice a léčbě exacerbace astma bronchiale.
|
|
|
Stanovení diagnózy zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BINKOVÁ, Kristýna
Správné stanovení diagnózy je obtížný um i pro léta zkušené lékaře. Vyžaduje to pečlivý sběr anamnézy a schopnost naslouchání a celkového vnímání pacienta. Zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči finální diagnózu nestanovují. Určují pouze tzv. pracovní, popisnou nebo také suspektní diagnózu. Na základě odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a svých znalostí směřují pacienta na patřičná oddělení s právě již řečenou popisnou diagnózou, kde si pacienta zdravotničtí pracovníci převezmou a znovu komplexně vyšetří. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postup a zjistit nejčastější chyby zdravotnických záchranářů při určování popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči v posádce RZP. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou částí, nejprve na teoretickou část a následně na část výzkumnou. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je anamnéza, legislativa, diagnóza a diferenciální diagnostika nejčastějších onemocnění. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, data byla sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Zhotoveným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři stanovují popisné diagnózy několikrát denně a vědí, jak správně postupovat. Mají možnost od zaměstnavatele se odborně vzdělávat v této problematice, avšak chybí jim zpětná vazba. Z cílového nemocničního zařízení totiž nedostávají zpětně žádné informace, ze kterých mohou vyhodnotit, zdali jejich stanovení popisné diagnózy proběhlo správně. Tato skutečnost jim brání odhalit případné pochybení. Participanti by zpětnou vazbu velice rádi uvítali, protože by pro ně bylo přínosné si svoji odvedenou práci zkontrolovat. Výsledky bakalářské práce dávají čtenáři možnost získat informace týkající se dané problematiky a legislativy v teoretické části. Hlavním benefitem části praktické jsou zkušenosti a postupy zdravotnických záchranářů z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje při stanovení popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči.
|
|
|
Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace
JANDA, Petr
Ve své bakalářské práci, která má název Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace, jsem se zaměřil na Zdravotnické operační středisko a na zaměstnance, kteří na něm pracují. Konkrétně pak na jejich práci a stresové faktory, jenž na tyto zaměstnance působí. Problematika práce na Zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby je velmi obsáhlá a zajímavá. Operátoři jsou do velké míry schopni svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi zvýšit kvalitu záchrany osob. Teoretická část mé bakalářské práce pojednává o zdravotnickém záchranáři, zdravotnické záchranné službě, o problematice práce na zdravotnických operačních střediscích, dále pak o stresu, rekcích na stres a o možnostech eliminace stresu. Ve výzkumné části jsem se zaměřil na stresové situace, které se v této profesi vyskytují a které působí na každého operátora. Výzkum byl proveden kvalitativní formou, kde kvalitativní výzkum byl realizován technikou řízeného rozhovoru. Sběr dat byl pak proveden metodou dotazování s následným zápisem a vyhodnocením. Prvním cílem práce bylo analyzovat pracovní postupy zdravotnických záchranářů na operačním středisku. Jako druhý cíl práce jsem si zadal zjistit stresové faktory specifické pro profesi operátora/ky, blíže je charakterizovat a navrhnout jejich eliminaci. Z výzkumu v této práci vyšlo najevo, že zaměstnanci pracující na operačním středisku znají své pracovní postupy, postupují podle nich a jsou nadále vzděláváni ve svém oboru. Dále pak vyšlo, že operátoři jsou neustále vystavováni stresovým situacím a úkolům, které musí řešit. Ovšem tyto situace se dají částečně ovlivnit, jak je psané v závěru této práce. Závěrem bych zmínil, že tato práce obsahuje mé vlastní názory na danou problematiku a návrhy ke zlepšení současné situace. Zároveň tato práce nabízí prostor k diskuzi a zamyšlení se nad ní.
|
|
|
Analyticko - syntetické modelování edukačního procesu v předmětu "integrovaný záchranný systém"
MENDLOVÁ, Ludmila
Mezi hlavní složky Integrovaného záchranného systému (IZS) patří Hasičský záchranný sbor (HZS), Policie České republiky (PČR) a Zdravotnická záchranná služba (ZZS). Systém vzdělávání těchto složek není však jednotný a tudíž se pak vyskytují určité problémy, které z této nesjednocenosti vyplývají. Jedním z mnoha takových důsledků je např. neznalost kompetencí při řešení krizových situací a při provádění záchranných a likvidačních prací. Cílem této práce bylo zanalyzovat systém vzdělávání pracovníků základních složek IZS a navrhnout určité opatření, které by eliminovalo některé problematické body. Na základě podrobné analýzy byly zjištěny určité nedostatky. Nejzávažnější nedostatek v systému vzdělávání pracovníků hlavních složek byla nesjednocenost tématických náplní v rámci vzdělávání jednotlivých složek. Důsledkem toho, nejsou pak pracovníci hlavních složek IZS vzděláni v některých, pro ně stěžejních, disciplínách (legislativa IZS a krizového řízení, toxikologie nebo radiační ochrana). Proto byl navržen sjednocující vzdělávací kurz pro všechny pracovníky hlavních složek IZS, který poskytuje ucelené informace, jež tito pracovníci potřebují. Výuka je navíc rozčleněna do dvou modulů. První modul je tématicky zaměřen na disciplíny, které jsou společné pro všechny hlavní složky IZS. Zahrnuje nejen legislativu a organizaci IZS, ale např. také psychologii. Modul druhý je pak zaměřen na potřeby jednotlivých hlavních složek a zahrnuje např. základy toxikologie a základy radiační ochrany. Navržený sjednocující kurz je možné převést na kurz celoživotního vzdělávání, který bude pod patronací nějaké univerzity nebo vysoké školy.
|
|
|
Součinnost složek integrovaného záchranného systému při dopravních nehodách silničních dopravních prostředků hromadné přepravy osob
KROUPA, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou součinnosti integrovaného záchranného systému, při koordinaci zásahů jeho složek u rozsáhlejších dopravních nehod, konkrétně u dopravních nehod autobusů s větším počtem zraněných a usmrcených osob. V práci jsou porovnávány dvě významnější dopravní nehody a součinnostní cvičení složek integrovaného záchranného systému v rozmezí uplynulých pěti let. Z analýzy lze vysledovat stoupající úroveň jak technického a materiálního vybavení jednotlivých složek, tak i stoupající úroveň koordinace jejich činnosti. Hlavním cílem práce je zhodnocení současné úrovně součinnosti složek integrovaného záchranného systému při větší dopravní nehodě, případně navržení možné úpravy nebo doplnění v současnosti již používaných typových činností složek integrovaného záchranného systému.
|
host ::
RSS.