|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
|
|
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
|
|
|
Obsah rtuti v rybách z údolní nádrže Jordán v Táboře.
KUBECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit aktuální obsah rtuti ve tkáních ryb z údolní nádrže Jordán v Táboře. Porovnat jednotlivé ryby dle druhu, věku a potravní strategie a jejich schopnosti akumulovat rtuť. Byla určena distribuce a vzájemné poměry obsahu celkové rtuti v jednotlivých tkáních dravých a nedravých druhů ryb (svalovina, játra, ledviny). Ke stanovení obsahu celkové rtuti byl použit jednoúčelový atomový absorpční spektrofotometr AMA 254. Výsledky ukazují překročení bývalého hygienického limitu 0,1 mg.kg-1 čerstvé hmotnosti ve svalovině nedravých ryb téměř u všech vzorků. Nízký věk dravých druhů ryb byl pravděpodobně příčinou toho, že dřívější hygienický limit (0,5 mg.kg-1 č. hm.) byl zaznamenán jen výjimečně (ve svalovině pětiletého bolena dravého, Aspius aspius, 0,888 {$\pm$} 0,041 mg.kg-1 č. hm.). Jako srovnávací lokalita k údolní nádrži Jordán byl využit rybník Košín, nacházející se nad ním. Průměrný obsah rtuti ve svalovině zvoleného indikátorového druhu ryby z Jordánu {--} cejna velkého (Abramis brama) ve stáří pět let {--} činil 0,241 {$\pm$} 0,080 mg.kg-1 č. hm., kdežto ze srovnávací lokality, rybníka Košín, pro stejný druh a stáří ryby jen 0,045 {$\pm$} 0,008 mg.kg-1 č. hm., tj. více než pětinásobek obsahu ve srovnání s nezatíženou lokalitou. Z dosud zjištěných výsledků dále vyplývá, že zatížení ryb rtutí nepřekračuje pro standardního konzumenta {\clqq}hazard index`` (HI) ani toxikologický limit (maximální doporučená týdenní dávka rtuti z potravy je 1,6 {$\mu$}g MeHg na 1 kg tělesné hmotnosti) dle WHO. Ovšem při intenzivnější konzumaci především dravých ryb z Jordánu např. některými členy rodin sportovních rybářů by mohlo ke vzniku rizika z konzumace dojít (tj. HI > 1). Další práce by se v této oblasti měly proto zaměřit na sledování obsahu rtuti ve tkáních především dravců vyšší věkové kategorie.
|
host ::
RSS.