Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Experimentální hudební nástroj – elektroakustická harfa
Borovička, František ; Indrák, Michal (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Práce se zabývá kompletním vývojem a výrobou elektrické harfy, která je obdařena novými experimentálními prvky. Tyto prvky jsou tlumící systém, který otevírá hráči nové způsoby hry. Dále práce přináší použití neobvyklých materiálů, rozměrů a tvarů, nebo také princip snímání a následného zpracování zvukových vibrací.
Analýza spektra nylonových strun
Leznar, Adam ; Hofman, Pavel (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o nástrojích, které používají nylonové struny, v rámci zvukové kvality. V práci je stručně popsána historie nástrojů, kde je možné se s nimi potkat a kam je řadíme v rámci hudebních nástrojů. Dále jsou zde popsány základní akustické, fyzikální a matematické principy, důležité pro pochopení problematiky. Následně je zde popsán proces měření a jeho výsledky, kde jsou srovnávány vzorky dle jejich excitace a jak se mění jejich spektrum v různých polohách.
Experimentální hudební nástroj – elektroakustická harfa
Borovička, František ; Indrák, Michal (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Práce se zabývá kompletním vývojem a výrobou elektrické harfy, která je obdařena novými experimentálními prvky. Tyto prvky jsou tlumící systém, který otevírá hráči nové způsoby hry. Dále práce přináší použití neobvyklých materiálů, rozměrů a tvarů, nebo také princip snímání a následného zpracování zvukových vibrací.
Antické hudební nástroje s přihlédnutím k ikonografickým pramenům
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá antickými strunnými a perkusními hudebními nástroji, k nimž přidává ještě nesnadno zařaditelné hydraulické varhany. Ve své první části navazuje na bakalářskou práci Dechové nástroje antického Řecka a Říma, která byla věnována nástrojům dechovým, a věnuje se klasifikaci, popisu a vývoji konkrétních nástrojů zbylých dvou nástrojových skupin. Ty dokládá na pozadí literárních, archeologických a především ikonografických pramenů, z nichž si vybírá vázové malby. Právě na vázovém malířství lze totiž dobře pozorovat podobu, vývoj a regionální rozšíření jednotlivých nástrojů. V druhé části využije tato diplomová práce attické a jihoitalské vázové malby k porovnání hudební kultury v obou těchto oblastech. U attických hudebních scén bude zkoumat chronologický vývoj zobrazovaných nástrojů, u jihoitalských scén odlišnosti zobrazovaných nástrojů v regionech Kampánie, Lukánie, Sicílie, Paestum a Apulie. Na závěr práce porovná hudební nástroje attické s nástroji jihoitalskými a všechny výsledky zanese do grafů. Klíčová slova: antická hudba, strunné nástroje, perkusní nástroje, Řecko, jižní Itálie, Kampánie, Lukánie, Apulie, Sicílie, Paestum, lyra, barbitos, kithara, harfa, hydraulos, krotala, sistrum, kymbala, tympanon
Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu
Rais, Věra Zdislava ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Bibliografická citace Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu [rukopis]: Bakalářská práce/Věra Zdislava Rais; vedoucí práce: Mlada Mikulicová. - Praha, 2014. - 2 s. Anotace Tato práce se zabývá drnkacími harfovými nástroji a jejich užíváním v celém starověkém Orientu včetně Egypta. Použitá metoda práce se odráží v členění jejích jednotlivých kapitol, které začínají rešerší dostupné primární i sekundární literatury k tématu; jsou členěny dle předmětu pramenů a jejich typu - zvláštní oddíly tvoří archeologické a literární. Každá kapitola se samostatně věnuje jedné územní oblasti z prostoru starověkého Orientu. Nahlédneme tedy do starověkého Egypta, Mezopotámie, Akkadu, Asýrie, Babylonie a Izraele. V Egyptě měla hra na harfu prastarou tradici, která byla vázána především na kult, jak dokládají záznamy, především obrazové. Kromě náboženského kultu nacházíme zobrazení hráčů na tento nástroj v malbách týkajících se různých slavností, intimního a veřejného charakteru. Okolní kultury jsou oproti Egyptu na hudební zdroje mnohem bohatší. Mezopotámie znala notaci, dochovala se celá řada archeologických památek, které dosvědčují výrazné místo harfy a lyry v kultu. Poslední kapitola se zabývá izraelskou kulturou. Také na území Syropalestiny dochází k začlenění strunných nástrojů do kultu. V Bibli...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.