|
| |
|
| |
|
| |
|
|
CHOVATELSKÝ PŘÍNOS PREFEROVANÝCH HŘEBCŮ ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA
SMOLÍKOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá analýzou jednoho z nejvýznamnějších šlechtitelských opatření v chovu českého teplokrevníka Akceleračním programem. Účelem tohoto opatření je zvýšení kvality sportovní výkonnosti plemene, díky které bude zajištěna moţnost lepšího uplatnění v konkurenci koní z chovatelsky vyspělých zemí. Ze shromáţděných podkladů byl zpracován podrobný přehled o hřebcích, kteří v programu působili v období 2005 ? 2012 a bylo posouzeno jejich uplatnění v plemenitbě. Chovatelský přínos těchto preferovaných plemeníků byl vyhodnocen na základě výsledků zkoušek výkonnosti jejich dcer a synů a z výsledků následné sportovní testace jejich potomstva. Na závěr jsou všechny výše uvedené skutečnosti zhodnoceny a diskutovány.
|
|
|
VLIV DOVOZU ZAHRANIČNÍCH HŘEBCŮ NA KVALITU CHOVU ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA
HAVLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o využití zahraničních hřebců a dále zjistit jejich vliv ve šlechtění českého teplokrevníka. Zároveň bylo sledováno zastoupení hřebců plemene český teplokrevník a jejich uplatnění v chovu. Parametrem hodnocení byly výsledky skokových soutěží. Podkladovým materiálem pro zpracování bakalářské práce byly údaje získané z Přehledů o sportovních koních . Žebříček nejlepších plemeníků dle ASH (S) ve skokových soutěžích v letech 2000-2010. Z výsledků vyplynulo, že nejvýznamnějšími plemeny v chovu českého teplokrevníka jsou anglický plnokrevník, holštýnský kůň, hannoverský kůň a trakénský kůň. V současné době se zvyšuje využití holštýnského a hannoverského koně. Český teplokrevník se z všestranného koně stává plemenem převážně využívaným ve sportu, a proto roste snaha chovatelů zvýšit jeho sportovní výkonnost importem chovného materiálu sportovních plemen.
|
|
| |
|
|
Vývoj a současný stav chovu haflinga v ČR
PATEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá současným staven chovu koní plemene hafling v České republice. Počet těchto koní zaznamenal v posledních letech rovnoměrný nárůst a rovněž se v českém chovu zvýšil počet koní zastoupených v nejvýznamnějších světových liniích. Zároveň našlo plemeno uplatnění i v jiných oblastech, než bylo jen původní hospodářské využití. Práce se krátce věnuje i světovým velmocím v chovu haflingů a následně jejich významnému rozšíření ve světě. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem práce zmapovat aktuální stav plemenných koní v České republice. Pro přehled byla vypracována analýza nynější chovné populace, kde mezi sebou byly porovnány chovatelské údaje o hřebcích zařazených v České republice v současnosti do plemenitby s klisnami zapsanými v Hlavní plemenné knize. Na závěr jsou všechny výše uvedené rozdíly zhodnoceny a diskutovány.
|
|
|
Hodnocení systému zkoušek výkonnosti teplokrevných klisen
CIVIŠOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá hodnocením systému zkoušek výkonnosti klisen českého teplokrevníka. Výkonnostní zkoušky se staly významným měřítkem chovu českého teplokrevníka a většina klisen zapsaných do plemenné knihy je jimi testována. Výkonnostní zkoušky neindikují pouze vlastní výkonnost klisny, ale jsou velmi cenným zdrojem informací o hřebcích, jejichž samičí potomstvo je hodnoceno. Hlavním důvodem pro testaci klisen ve zkouškách výkonnosti je zajistit chovatelskou informaci, která bude pomáhat v rozhodování při výběru genetického spojení. V rámci výsledků jsou vyhodnoceni otcové klisen s nejlepšími výsledky ve zkouškách výkonnosti. V této práci je zkoumán systém hodnocení zkoušek výkonnosti a porovnáván se systémem pořádání a hodnocení zkoušek výkonnosti v jiných evropských chovatelských svazech. Na závěr jsou všechny výše uvedené skutečnosti zhodnoceny a diskutovány.
|
|
|
Životní projevy hřebců a klisen
KOREŠOVÁ, Michaela
Podnik, ve kterém proběhlo etologické sledování, se nachází při okraji CHKO Blanský les nedaleko městyse Lhenice. Podnik se zabývá chovem koní. Základní chovné stádo je tvořeno teplokrevnými klisnami netolického chovu. Cílem etologického sledování bylo zjistit základní projevy chování u koní ve vztahu k podmínkám prostředí v průběhu pastevní sezóny. Byly sledovány základní životní projevy u stáda 20 klisen (u klisen jalových, vysokobřezích a u klisen po ohřebení)a u stáda 9 mladých hřebců a 2 valachů. Etologická sledování byla provedena ve čtyřech 24-hodinových cyklech v průběhu pastevní sezóny roku 2008 u každého stáda. Bylo zjištěno, že příjmu krmiva zvířata věnovala nejvíce času po celou pastevní sezónu. Délka pastvy závisela na množství a výživové hodnotě pastevního porostu a na teplotě ovzduší. Nejdelší dobu strávily pastvou klisny 63,84 % dne a hřebci 58,90 % dne ke konci pastevního období v měsíci září. Tento jev je zcela přirozený, protože kvalita pastevního porostu se v druhé polovině pastevní sezóny snižuje. Odpočinkové projevy jako v průběhu dne je stání a ležení byly nepřímo ovlivněny dobou potřebnou k nasycení zvířat pastvou. Nejdelší dobu odpočinek zabral v červnu 42,50 % dne a srpnu 46,47 % dne, kdy byla pastva nejbohatší a kdy byly vyšší průměrné denní teploty ovzduší. Pohybová aktivita byla u stáda hřebců zaznamenána s větší četností než u stáda klisen. Komfortní chování se u klisen i hřebců projevovalo ve srovnatelné míře. Projevy agresivního chování byly zaznamenány při ujasňování sociálních vztahů v obou stádech.
|
|
|
Analýza využití a plodnosti teplokrevných hřebců
STRAPKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo zpracovat přehled o rozsahu použití a plodnosti hřebců využívaných v chovu českého teplokrevníka. Podkladové údaje byly získány z chovatelské evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka, Asociace svazů chovatelů koní ČR a České jezdecké federace za období 2002 {--} 2008. Byla vyhodnocena četnost využití hřebců v plemenitbě v jednotlivých letech, počet zapouštěných klisen a počet narozených hříbat po jednotlivých hřebcích. Frekvence využití hřebců byla porovnána z dosaženou úrovní jejich sportovní výkonnosti. Počet hříbat narozených v jednotlivých letech v rámci plemenné knihy českého teplokrevníka se pochyboval v rozmezí 917 až 1360 a postupně klesá. V průměru se narodilo 6 hříbat po jednom hřebci. Natalita ve sledovaných letech se pochybovala na úrovni 32,3 % až 74,4 % a průměrná hodnota za sledovaná období je 52%. Frekvence využití hřebců v plemenitbě je velmi nízká, v průměru 11 zapuštěných klisen jedním hřebcem. Z celkového počtu hřebců využívaných v plemenitbě je 13% až 21% plemeníků, po kterých se nenarodilo žádné potomstvo. Byl zjištěn nárůst využití hřebců s vyšší výkonností z 11,4% na 21,1% u stupně výkonnosti T a z 3 % na 7,1 % u stupně výkonnosti TT. Zjištěné hodnoty z analýzy využití hřebců v plemenitbě vedou k závěru, že by současný počet těchto hřebců měl být podstatně nižší a naopak frekvence využití vyšší.
|
host ::
RSS.