|
|
Hřbitovy a jejich lokace v krajině
Marešová, Markéta
Tato diplomová práce je rozdělena do dvou základních celků. V prvním z nich se zabývá obecně formami hřbitovů jako objekty zahradní a krajinářské tvorby a nezbytným historickým vývojem pohřbívání na území českých zemí se zaměřením na místo pohřbu. Informace jsou čerpány z dostupných literárních i elektronických zdrojů. Druhý celek, zabývající se modelovým územím, Týnec u Janovic nad Úhlavou v Západních Čechách, lze rozdělit na tři část. První část je věnována rozboru krajiny v níž je obec s hřbitovem situována, jehož výsledkem je přiložená mapa land use. Druhá část se zabývá rozborem současného stavu vlastního hřbitova, a konečně třetí část je určena vlastním návrhům možného řešení úprav tohoto hřbitova. Předloženy jsou čtyři varianty řešení s ohledem k historii, významu a potenciálnímu rozvoji místa a zejména s důrazem na výjimečnost okolní krajiny.
|
|
|
Výskyt hmyzu řádu Lepidoptera na hřbitovech Pelhřimovska
RŮŽIČKA, Libor
Předkládaná práce volně navazuje na autorovu bakalářskou práci: Výskyt řádu Lepidoptera na okrese Pelhřimov. Nyní se zabývá a shrnuje výsledky průzkumu nočních motýlů v sezoně 2014 na území pěti hřbitovů tohoto okresu. Studovaná oblast se nachází na jihu Čech v Kraji Vysočina. Z entomologického hlediska jde o chladnější oblast s menší druhovou diverzitou řádu Lepidoptera. Hřbitovy samotné jsou z pohledu výzkumu a výskytu hmyzu velice zajímavé lokality, které zatím unikaly pozornosti entomologů, ale mohou představovat významné refugium v jinak uniformní krajině. Po dobu mé diplomové práce zde bylo zjištěno 130 druhů nočních motýlů. Jako druhově nejbohatší ze sledovaných lokalit byla vyhodnocena lokalita č. 5 (hřbitov Cetoraz), s dokladovaným výskytem 63 druhů řádu Lepidoptera.
|
|
|
Poslední věci člověka - etické aspekty pohřbívání
HEJDUKOVÁ, Petra
Práce se zabývá posledními věcmi člověka, od umírání, přes strach ze smrti, pohřeb a rituály spojené s pohřbem, až po nároky, které jsou kladeny na pohřební služby. Práce není zaměřena pouze na samotné umírající a jeho prožívání posledního období života, ale velká pozornost je v práci věnována pozůstalým, především v kontextu truchlení, vyrovnávání se se ztrátou a poradenství pro pozůstalé. V diplomové práci je poskytnut prostor pro všechna různá témata, která se týkají posledních věcí člověka - samotnému pohřbu, hřbitovům a pohřebním službám, které úzce spolupracují s pozůstalými, kteří přicházejí sjednat pohřeb. Shrnuje zákonné předpisy, kodexy a nařízení, kterých musí pohřební služby za každých okolností dbát. Zmiňuje také roli hrobníka a funkci poradenství pro pozůstalé.
|
|
|
Analýza vývoje sociálních pohřbů v rámci města Brna v letech 2002-2012
ZOUFALÁ, Eliška
Práce se zabývá vypravováním sociálních pohřbů, kde je vypravitelem obec. Tedy Statutární město Brno, které je rozděleno na městské části. Jednotlivé městské části vykonávají na Úřadech sociálních odborech agendu sociálních pohřbů. V bakalářské práci charakterizuji pojmy související s agendou sociálních pohřbů, popisuji jaké jsou možnosti pohřbívání v současné době, způsob a proces pohřbení u sociálního pohřbu. V praktické části se snažím odpovědět na otázku, zda klesá, nebo stoupá vypravování sociálních pohřbů v městě Brně. Zvolila jsem kvantitativní výzkum a metodu dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová." Mortalita a pohřební rituál na Chebsku ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebska zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Komplexnost byla umocněna rozborem hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva. Pro získání ucelenějšího pohledu nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
Farnost a obec Křemže v letech 1885 -1920
NOVÁK, Jaroslav
Tato práce se zabývá životem farnosti a obce v Křemži v období let 1885 - 1920. Úvod práce obsahuje stručný popis vzniku obce a farnosti od prvních zmínek v historických análech až po rok 1885. Dalším sledovaným časovým úsekem jsou roky 1885 - 1905 z pohledu života farnosti v Křemži a vzniklých sakrálních staveb v tomto období. Ve stejném časovém rozmezí v samostatné kapitole potom život a události obce Křemže a průniky farního a obecního života. Následující kapitola zpracovává období před vznikem světové války, tedy roky 1911 {--} 1914. I zde je členění provedeno z pohledu farnosti a samostatně pohled obce Kremže a opět společných průniků života. Samostatná kapitola je věnována první světové válce, kde je důraz kladen na popis situace života v obci samé a těžkostech a útrapách války na území farnosti. Závěrečná kapitola obsahuje popis vzniku nové samostatné republiky a jeho dopad na složení národnostní a politické. Popisuje také tendence a vývoj katolické církve na území farnosti Křemže v letech 1919 {--} 1920.
|
|
|
Památky židovského osídlení v Heřmanově Městci
BURSOVÁ, Petra
V své práci se zabývám dochovanými židovskými památkami v Heřmanově Městci, okres Chrudim. Nejdříve jen letmo nahlédnu do uspořádání židovské obce na českém území, poté zkoumám a hledám židovské osídlení v Heřmanově Městci od počátků až do dnešního dne. Z dosud stojících památek mohu jmenovat především synagogu, která byla nejednou zničena. Díky rozsáhlé rekonstrukci mohla být znovu uvedena do provozu, ovšem nyní slouží již jen jako kulturní stánek. Další dochovanou památkou je budova židovské školy, která stojí v těsné blízkosti synagogy a je podstatně mladší. V neposlední řadě zmiňuji starý hřbitov, který patří k nejstarším a nejrozsáhlejším v České republice. Tuto židovskou dominantu Heřmanově Městce nyní spravuje Židovská náboženská obec v Praze.
|
host ::
RSS.