|
|
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.
|
|
|
Interakce rostlin a hmyzu ve spodním miocénu střední Evropy v paleoklimatologických a paleoekologických souvislostech
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Paleoekologie vzájemných vztahů členovců a rostlin a jejich trofických asociací představuje velmi významný zdroj znalostí o fylogenezi a koevoluci obou skupin. Fosilní stopy herbivorie členovců na fosilních listech jsou zachovány ve formě tzv. typů poškození (Damage Types), seskupených do odlišných funkčně potravních skupin (FFGs). Rozmanitost a četnost tohoto typu interakcí byly v minulosti výrazně ovlivněny okolními environmentálními a klimatickými podmínkami. Tato studie byla zaměřena na bohaté paleobotanické soubory z oblasti mostecké pánve v severozápadních Čechách. Výzkum zahrnoval diagnózu jednotlivých typů poškození na základě jejich specifických morfologických znaků, počtu, velikosti, tvaru a rozmístění na povrchu listů. Poté následovalo statistické zpracování, které se zaměřilo zejména na rozdíly v četnosti a rozmanitosti typů poškození a funkčně potravních skupin mezi dvěma na sebe navazujícími fosiliferními celky, jmenovitě staršími uloženinami bílinské delty a stratigraficky mladšími břešťanskými jíly. V tomto směru byly potvrzené významné rozdíly, které se týkaly zejména vyšší četnosti a proporcionálního výskytu odlišných funkčně potravních skupin dosažených v souboru bílinské delty. Jedinou výjimkou byla tvorba hálek, která dosahovala v souboru břešťanských jílů až čtyřnásobně vyšší...
|
|
|
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.
|
host ::
RSS.