|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|