|
| |
|
|
Stolování v přírodě
Trčková, Jitka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Stolování, které sjednocuje předměty k tomu potřebné. Řešení nádobí ( talíře, příbor, poháry), deky určení k sezení a samotného obalu těchto prvků. Obal je řešen v ohledu na cyklisty, pěší a lehce se uloží i v autě náročnějšího zákazníka. Set je určen pro 4 lidi. DEKA, jejíž tvar vychází ze čtverce, místo určené ke stolování jsem přesunula ze středu ke kraji nejdelší strany, čímž jsem chtěla uživatele seskupit blíže k sobě, přesto ale tak, aby na sebe při konverzaci pohodlně viděli. Místo ke stolování je zvýrazněno barevnými segmenty z pryže ( protiskluzovým efektem na povrchu), které mají díky větší tvrdosti oproti tkanině tu funkci, že vyrovnávají povrch nerovné země, divoce rostené trávy apod. TALÍŘKY, které jsou zhotoveny ze dvou částí, mělký a hluboký v jednom. Uvnitř hlubokého talířku je prostor využit pro uskladnění příboru. PŘÍBOR, se skládá z klasické sestavy nože, vidličky a lžičky. Všechny tři prvky mají v podélné části drážku, která zajišťuje fixaci příboru do sebe. Tato fixace zabraňuje hrkání a zbytečnému pohybu v prostoru určenému pro příbor, tedy v hlubokém talířku. POHÁRY tvarově vychází z celkového tvarosloví konceptu. Na straně, kde je pohár nejvyšší, jsou umístěny kolejnice ve kterých je vložen hrot, který dle potřeby uživatel vysune v případě popíjení mimo deku nebo rovnou plochu. Tento hrot je určen k zapíchnutí do země a zajištění poháru proti převrhnutí na nerovné ploše. TAŠKY mají klasický kvádrovitý střih, přizpůsobené k zajištění k nosiči na jízdním kole. Při menších vzdálenostech pro pěší lze využít přezky přes rameno, kdy taška vypadá jako běžný módní doplněk. Uvnitř skrývá dvě menší odepínatelné kapsy pro sadu talířků a pro sadu pohárů.
|
|
|
Stolování v přírodě
Trčková, Jitka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Stolování, které sjednocuje předměty k tomu potřebné. Řešení nádobí ( talíře, příbor, poháry), deky určení k sezení a samotného obalu těchto prvků. Obal je řešen v ohledu na cyklisty, pěší a lehce se uloží i v autě náročnějšího zákazníka. Set je určen pro 4 lidi. DEKA, jejíž tvar vychází ze čtverce, místo určené ke stolování jsem přesunula ze středu ke kraji nejdelší strany, čímž jsem chtěla uživatele seskupit blíže k sobě, přesto ale tak, aby na sebe při konverzaci pohodlně viděli. Místo ke stolování je zvýrazněno barevnými segmenty z pryže ( protiskluzovým efektem na povrchu), které mají díky větší tvrdosti oproti tkanině tu funkci, že vyrovnávají povrch nerovné země, divoce rostené trávy apod. TALÍŘKY, které jsou zhotoveny ze dvou částí, mělký a hluboký v jednom. Uvnitř hlubokého talířku je prostor využit pro uskladnění příboru. PŘÍBOR, se skládá z klasické sestavy nože, vidličky a lžičky. Všechny tři prvky mají v podélné části drážku, která zajišťuje fixaci příboru do sebe. Tato fixace zabraňuje hrkání a zbytečnému pohybu v prostoru určenému pro příbor, tedy v hlubokém talířku. POHÁRY tvarově vychází z celkového tvarosloví konceptu. Na straně, kde je pohár nejvyšší, jsou umístěny kolejnice ve kterých je vložen hrot, který dle potřeby uživatel vysune v případě popíjení mimo deku nebo rovnou plochu. Tento hrot je určen k zapíchnutí do země a zajištění poháru proti převrhnutí na nerovné ploše. TAŠKY mají klasický kvádrovitý střih, přizpůsobené k zajištění k nosiči na jízdním kole. Při menších vzdálenostech pro pěší lze využít přezky přes rameno, kdy taška vypadá jako běžný módní doplněk. Uvnitř skrývá dvě menší odepínatelné kapsy pro sadu talířků a pro sadu pohárů.
|
|
| |
|
|
Nebezpečí z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků
SELINGEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá nebezpečím z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pomocí zpracování odborných knižních a internetových zdrojů popisuje a objasňuje nejprve tepelné zpracování potravin obecně a změny, které v nich probíhají. Dále pak je pozornost věnována provozní a osobní hygieně. Nakonec se zaměřuje na druhy grilů, chemické a mikrobiální nebezpečí. V praktické části byl vlastní výzkum prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků (CAWI), které byly rozeslány a předány určitému vzorku obyvatel Jihočeského kraje. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly oslovení, představení se respondentovi, zdůvodnění výzkumu a informace o zpracování dotazníku. Dotazníkové šetření v rámci této práce bylo zaměřeno na informovanost veřejnosti o mikrobiálním nebezpečí z nedostatečně upravených potravin a chemických (především karcinogenních) látkách tvořících se v průběhu tepelného opracování potravin, dodržování hygienických zásad a porovnání postupů při grilování v domácnostech a restauračních zařízeních. Dotazník pro laickou veřejnost (domácnosti) byl složen celkem z 31 otázek. Dotazník pro odbornou veřejnost (zaměstnance restauračních zařízení) byl sestaven ze 41 otázek. Oba tyto dotazníky obsahovaly otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat incidence nemocí z potravin na základě měsíčních hlášení získaných z oddělení epidemiologie KHS Jihočeského kraje, kterou jsem statisticky vyhodnotila. Hlavními cíli této práce je zjistit úroveň znalostí odborné a laické veřejnosti o rizicích plynoucích z grilování, upozornit na ně, a porovnat postup při grilování v restauračních zařízeních a v domácnostech. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotézy, H1: ?Informovanost strávníků o rizicích z domácího grilování závisí na vzdělání? a H2: ?Existence rizika zdravotních problémů z grilování související s nedodržováním osobní hygieny se vyskytuje více v domácnostech?, byly statisticky zpracovány pomocí chí kvadrát testu. Veškerá získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel ve formě tabulek a grafů. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny a na základě statistických zjištění byly obě hypotézy potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že dotazovaný vzorek veřejnosti Jihočeského kraje není dostatečně informovaný o rizicích plynoucích z grilování a ani jakým způsobem tato rizika eliminovat či jim předcházet. Prokázalo se, že osobní hygienu více dodržují zaměstnanci restauračních zařízení než členové domácnosti a tím pádem je v domácnostech větší riziko vzniku zdravotních problémů z grilování. Navíc zaměstnanci restauračních zařízení musejí dbát nejen na osobní hygienu, ale i provozní hygienu a postupovat dle systému kritických bodů (HACCP). Ale ne vždy je tomu tak, u 30% (3 z 10) restauračních zařízení došlo k reklamaci na grilovaný pokrm z důvodu nedopečení. Práce může sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost, jak pro strávníky tak popřípadě i provozovatele a zaměstnance různých restauračních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace grilovaných a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
host ::
RSS.