|
|
Sdružené interpretace geofyzikálních měření jako klíč k pochopení vývoje reliéfu
Tábořík, Petr ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent) ; Putiška, René (oponent)
Užitá geofyzika představuje rychlý, efektivní a nedestruktivní způsob získávání informací o složení a stavu horninového prostředí, jakož i o studovaných geologických či geomorfologických procesech. Kombinování různých metod geofyzikálního průzkumu přináší ve srovnání s použitím pouze jedné geofyzikální metody výrazně širší rozsah měřených fyzikálních parametrů, což umožňuje získání mnohem podrobnějších informací o zkoumaném geologickém prostředí. K interpretacím geofyzikálních dat je vždy potřeba přistupovat obezřetně, protože jde mnohdy jen o jedno z pravděpodobných, nikoli však jediných možných řešení. Předkládaná disertační práce na několika vybraných případech ilustruje, jak snadno může dojít k nepřesné, nebo dokonce mylné interpretaci. V řadě případů přitom nemusí jít o problém kvality dat nebo chybného nastavení parametrů výpočetního modelu. Problém nastává při interpretaci výsledků, kdy dochází k přiřazení určité geologické kvality ke konkrétní měřené nebo modelované hodnotě nebo pozorované anomálii. Sdružené interpretace geofyzikálních metod (ideálně doplněné informacemi "negeofyzikálního" charakteru) mohou nejen přinést zásadní informace o studovaných geologických či geomorfologických fenoménech, ale také přispět metodickými poznatky, a to jak k metodám jednotlivým, tak zejména k jejich...
|
|
|
Geofyzikální průzkum podzemních dutin na lokalitě Letonice
Bartášková, Lucie ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Národní přírodní rezervace Větrníky, ležící v Jihomoravském kraji severně od obce Letonice, je jednou z největších stepních rezervací na jižní Moravě. Celá tato oblast je charakteristická přítomností stabilizovaných i aktivních sesuvů a jsou zde dlouhodobě monitorovány výskyty sufozních závrtů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je možné pomocí geofyzikálních metod vysledovat podpovrchové jevy způsobené vymýváním jemných horninových částic podzemní vodou. Tento jev je označován jako sufoze. Měření proběhlo v místech, kde byl projev sufoze velice výrazný a to v okolí dvou závrtů viditelných na povrchu. K identifikaci strukturně-geologických příčin a projevů sufoze na zadané lokalitě byly v první etapě výzkumu použity metody gravimetrie a elektrická odporová tomografie (ERT). Naměřená data byla dále zpracována a geologicky interpretována. Metoda gravimetrie se ukázala jako vhodná pro identifikaci hornin postižených sufozí u nichž předpokládáme, že jejich hustota je nižší než hustota okolních hornin. Pomocí metody ERT bylo možné ve vertikálním profilu odlišit písčito-štěrkovité sedimenty, které jsou více náchylné k erozi, od hornin jílovitých. Na základě výsledků těchto dvou metod bylo na lokalitě identifikováno také několik poruch, pro jejichž ověření bylo navrženo doplňkové měření. V druhé...
|
|
|
Geofyzikální průzkum poddolovaného území v Lukavici u Chrudimi
Slavíčková, Michaela ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Dohnal, Jiří (oponent)
Obec Lukavice ve východních Čechách je známá svou historickou těžbou pyritu. První zmínky o těžbě pocházejí z počátku 17. století. Doly byly opuštěny v roce 1892 díky značnému vyčerpání svrchních partií ložiska a také díky zahraniční konkurenci levnějšího pyritu. Stará důlní díla byla rekultivována a částečně sanována, ale jejich přesná poloha v řadě případů známa není. Výskyt prázdných důlních děl pod komunikacemi v centru obce by mohl způsobit propad vozovky pod těžkými nákladními auty, která vozí přes Lukavici kamenivo z blízkého lomu. Úkolem geofyziky bylo určení mocnosti haldového materiálu (seismika), sledování subsidence v centru obce (opakovaná nivelace) a vyhledávání starých důlních děl pomocí gravimetrie. Diplomová práce je zaměřena na zpracování a interpretaci gravimetrických měření. Gravimetrická měření neprokázala výskyt prázdných přípovrchových důlních děl pod komunikacemi v centru obce Lukavice. Modelování výsledků gravimetrických měření ukazuje, že záporné Bouguerovy anomálie zjištěné na silnici v okolí Bartolomějské jámy mohou být způsobeny různým stupněm alterace podložních porfyroidů, nebo zvýšenou mocností sedimentárního pokryvu či zásypu. Podle historických map a fotografií byla určena přibližná poloha bývalé vodní šachty Vilemína. Přesnou polohu šachty jsme hledali pomocí...
|
|
|
Gravimetrický projev deformačních zón v okolí podzemních dutin
Šifnerová, Kristýna ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Gürtler, Richard (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda deformační zóna, která vzniká v okolí neporušeného důlního díla v zeminách, má měřitelný gravitační účinek a ovlivňuje interpretaci gravimetrických měření. Jako testovací lokalitu jsme vybrali železniční tunel v Březně u Chomutova. Postupovali jsme tak, že nejprve byl vypočten geotechnický model horninového prostředí v okolí tunelu. Model byl sestaven na základě dvou jádrových vrtů, které byly pro tento účel v blízkosti tunelu odvrtány. Geotechnický model s deformační zónou byl převeden na model hustotní a byla spočtena jeho gravitační odezva. Ta byla porovnána s gravitačním účinkem tunelu v horninovém prostředí bez deformační zóny. Rozdíl účinku těchto dvou modelů dává gravitační účinek deformační zóny. Zjistili jsme, že v prostředí tuhých terciérních jílů, ve kterých je březenský tunel ražen, je gravitační účinek deformační zóny zanedbatelný a gravimetrickou interpretaci neovlivňuje. Závěry vyplývající z modelování, jsme porovnávali s výsledky terénního gravimetrického měření nad tunelem v Březně. Měření proběhlo na třech paralelních profilech, které zastihují tunel v různých hloubkách. Z porovnání výsledků měření s modely vyplynulo, že větší vliv na přesnost interpretace než deformační zóna, má exaktní model horninového prostředí, který již od...
|
host ::
RSS.