Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamika uchycení rostlin v experimentálním dosevu do luk obnovených na orné půdě
Šťástková, Eva ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Louky Bílých Karpat patří mezi druhově nejbohatší louky světa, i přesto ale byla v minulosti jejich značná rozloha rozorána. V posledních dvou dekádách zde probíhá jeden z největších projektů ekologické obnovy ve Střední Evropě, který má za cíl z bývalých polí opět vytvořit druhově bohatou louku. I relativně druhově bohatá regionální směs nemůže obsáhnout původní druhovou bohatost a obnova luk je po výsevu závislá na samovolné kolonizaci lučních druhů, které se ale musí uchytit v prostředí značně pozměněném oproti původní nenarušené louce. Je proto otázkou, do jaké míry může být jejich kolonizace úspěšná, případně zda je možné je do druhově ochuzené obnovené louky doset a podpořit tak formování diverzifikovanějšího lučního společenstva. Proto jsem experimentálně porovnávala uchycení (počet jedinců v průběhu vegetační sezóny 2021) deseti lučních druhů ve výsevu na třech obnovených loukách (starých 20 let od obnovy) a třech loukách původních, které se vyskytovali v jejich blízkosti a sloužili jako referenční ekosystém. Experimentální výsev proběhl na podzim 2020 do narušených a nenarušených mikrostanovišť 20 cm × 20 cm. Všechny druhy, alespoň v malé míře vyklíčily a přežily první rok experimentu. Počet semenáčků byl ovlivněn typem louky, narušením porostu i datem pozorování a preference pro tyto...
The effect of habitat continuity and management on species composition and diversity
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Polopřirozené louky východní Moravy disponují velkým potenciálem hostit druhově bohatá rostlinná společenstva. Nicméně změny ve způsobu využívání půdy během druhé poloviny minulého století byly rychlé a rozsáhlé. Mnoho přirozených luk bylo rozoráno. Koncem 80. a počátkem 90. let byla některá z obdělávaných polí oseta druhově chudou jetelotravní směsí a přeměněna zpět na louky. Obnova luk na bývalých polích je velkou výzvou. Zpětná kolonizace těchto polí může být značně komplikována počátečním osetím druhově chudou produktivní směsí. Cílem této studie je určit rozdíly v druhové skladbě a druhové bohatosti travních porostů mezi uměle vysetými loukami (na bývalých polích) a fragmentech původních luk s kontinuitou více než 70 let nerušeného vývoje v severní části Bílých Karpat na severovýchodě České republiky a identifikovat druhové vlastnosti, omezující schopnost druhů kolonizovat louky vznikající na bývalých polích. Vybrané rostlinné druhy (celkem 137 druhů) byly zkoumány na 66 loukách. Zkoumané louky byly klasifikovány podle kontinuity a typu managementu. Prostorová korelace zkoumaných luk byla posuzována s použitím koordinát centroidu (těžiště) každého polygonu. Vliv kontinuity na druhovou skladbu a diverzitu byl testován až po odfiltrování managementu a abiotických faktorů (TWI, DAHI, svažitost,...
Změny v zastoupení trofických skupin hlístic (Nematoda) na přirozeném úhoru a v půdách osetých regionálními a komerčními travními směskami
Háněl, Ladislav
Sekundární sukcese měla svůj počátek na půdě obhospodařovaného pole, které mělo poměrně nízkou abundanci hlístic (pětiletá průměrná hodnota 85 x 104 ind.m-2) s výrazně redukovanými populacemi fytofágních druhů. Na poli nejvíce dominovaly bakteriofágní rody hlístic (55 %). V průběhu sukcese došlo k nárůstu celkové abundance hlístic na 109 x 104 ind.m-2 (přirozený úhor), 140 x 104 ind.m-2 (regionální travní směska) a 154 x 104 ind.m-2 (komerční travní směska). Naproti tomu dominance bakteriofágních hlístic poklesla na 30 %, 30 % a 35 % v jednotlivých studovaných variantách. Abundance a dominance fyto-mykofágních hlístic vzrostla na variantách osetých regionální travní směskou (25 %) a komerční travní směskou (24 %), dominance fytofágních hlístic vzrostla na přirozeném úhoru (12 %). Abundance a dominance omnifágních hlístic vzrostla především na přirozeném úhoru (24 %). Abundance a dominance dravých hlístic vzrostla v jednotlivých studovaných variantách na 6 %, 4 % a 3 %.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.