Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv pratotechniky a půdních podmínek na četnost výskytu hraboše polního a krtka obecného v travních porostech
ŠPILAUER, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá vlivem pratotechniky a půdních podmínek na četnost výskytu hraboše polního (Microtus arvalis) a krtka obecného (Talpa europaea) v travních porostech. Literární rešerše obsahuje obecné poznatky o půdních podmínkách, pratotechnice a také popisuje hraboše polního a krtka obecného. V praktické části výzkumu jsou zaznamenány krtince a nory formou pozorování a sčítání na vymezené ploše. Byly zaznamenány veškeré nové krtince a nory na pastvině a louce. Výzkum probíhal na dvou pozemcích ve dvou obdobích. Na Pozemku 1 v období květen 2023 až březen 2024. Na Pozemku 2 v období 1.února 2024 až 22. března 2024. Byly zjištěny rozdíly mezi způsobem obhospodařování travních porostů, ale také ovlivnění výskytu půdními podmínkami. Výskyt nor převažoval na louce než na pastvině. Pokud louka byla zamokřená nedocházelo k výskytu. Výskyt krtinců ovlivňoval stav porostu a stav půdy (mechanické narušení). Krtince se více vyskytovaly na pastvinách než na lučních porostech. Většina zjištěných krtinců i nor byla zjištěna v období listopad 2023 až do konce března 2024.
Vliv nesečených pásů produkčních luk na společenstva pavouků
Rothová, Helena ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Hula, Vladimír (oponent)
Až do nedávné doby byl význam travnatých porostů pro podporu biodiverzity ve střední Evropě přehlížen. Teprve v poslední době převažuje názor, že je potřeba tomuto tématu věnovat pozornost. Travnaté biotopy jsou místa s největší biodiverzitou a na jejich tradiční obhospodařování byla adaptována řada organismů. Poválečná intenzifikace zemědělství, spojená s intenzivním používáním hnojiv, pesticidů, velkoplošných sečí a celkovou homogenizací produkčních společenstev, má na celkovou biodiverzitu negativní vliv. Mezi základní příčiny mortality členovců patří chemizace, mechanická likvidace, úbytek zdrojů a životního prostoru. Evropská unie proto zavedla soubor tzv. agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO), která mají za cíl podporovat biodiverzitu v agroekosystémech. Bohužel zčásti chybné a příliš technokraticky nastavené podmínky těchto opatření mnohdy způsobily, že se tato opatření míjela účinkem, či dokonce byla kontraproduktivní. Dosud také chybějí znalosti o tom, jaký mají opatření vliv na místní společenstva. Z popudu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a firmy Envipor s.r.o. jsme po dobu čtyř let testovali dopad ponechaných neposečených pásů na různé skupiny členovců na 22 produkčních loukách v okolí CHKO Český ráj. Tato diplomová práce je zaměřena na efekt nesečených pásů na...
Využití dat Sentinel-1 pro sledování managementu luk
Doležal, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo najít a kvantifikovat souvislost mezi koherencí, entropií, polarimetrickým úhlem alfa získaným z radarových dat Sentinel-1 a sečením luk/pastvou. Výzkum probíhal v lokalitě Krkonošského národního parku. Pro sestavení a ověření aplikované metodiky byl 5krát proveden sběr dat v terénu. K dispozici byla hodinová srážková data od ČHMÚ, která ale nemusela být použita - nebyly zaznamenány žádné srážky v době snímání. Potvrdila se závislost mezi sečením a hodnotou koherence. Po sečení byla mediánová koherence na polygonech vyšší než před sečením. Výsledky byly podobné pro VH i VV polarizaci. Koherence na polygonech zůstala vyšší i po 12-24 dnech. Celkem byly zkoumány dvě odlišné geometrie pořízení dat (vzestupná a sestupná dráha letu). Výsledky v obou případech byly podobné. Pro polarimetrické parametry nebyla prokázána korelace mezi polarimetrickými parametry a sečením nebo pastvou. Klíčová slova: radar, SAR, Sentinel-1, koherence, polarimetrie, sečení luk
Funkce horských luk při různých způsobech jejich obhospodařování
MAŠKOVÁ, Zuzana
Influence of different management practices on the mountain meadows communities and possibilities of their maintenance in the National Park, Protected Landscape Area and Biosphere Reserve of Šumava are discussed. The aim of the study was to compare the effect of mulching of grassland vegetation with those of traditional mowing or leaving a grassland fallow. The results of a ten-year field experiment are presented - the changes of plant biomass, plant community structure and physical properties of the soil A horizon. Acceptable possibilities of mulching as an alternative technique for the maintenance of secondary grassland in the Bohemian Forest are proposed on the basis of data obtained during the experiment.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.