Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Identification of novel mechanisms controlling emergency granulopoiesis in hematopoietic stem and progenitor cells
Vaníčková, Karolína ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Granulocyty představují první linii obrany proti bakteriálním a houbovým patogenům. Zatímco bazální granulopoéza zajišťuje každodenní produkci granulocytů, ve stresových podmínkách, jako je bakteriální infekce, je zvýšená a urychlená produkce granulocytů zajišťována pohotovostní granulopoézou (PG). Velmi málo se ví o tom, jak je PG regulovaná. V této práci jsme ukázali, že signalizační dráha Wnt/β-katenin je zásadní pro aktivaci PG in vivo. Dále jsme ukázali, že stimulace pomocí lipopolysacharidu (LPS) aktivuje akumulaci aktivního -kateninu v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HKPB) již po 4 hodinách (H), největší nárůst jsme pozorovali 24H po stimulaci. Tuto aktivaci jsme pozorovali také in vitro, již 2H po LPS stimulaci c-Kit+ buněk, s největším nárůstem 4H po stimulaci. To dokazuje, že aktivace β-kateninu je alespoň částečně nezávislá na mikroprostředí kostní dřeně. Pomocí single cell RNA sekvenování jsme analyzovali dynamiku jednotlivých sub-populací HKPB 4H po LPS stimulaci. V jedné z populací jsme identifikovali možný aktivátor -kateninové signalizace - Wnt10b. Nárůst exprese Wnt10b jsme detekovali také při in vitro LPS stimulacích. Tento nárůst koreloval s aktivací -kateninu a nárůstem exprese Cebpb, hlavního regulátoru pohotovostní granulopoézy. Naše data tak ukazují...
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...
Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.