Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role prezidenta a otázka důvěry v procesu formování vlády v České republice
Rysová, Kristýna ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se v obecné rovině soustředí na roli prezidenta v rámci formování první vlády Andreje Babiše po volbách v roce 2017. Jelikož ale tato vláda několik měsíců vládla bez důvěry Poslanecké sněmovny, klíčovou součástí práce je především téma institutu vyslovení důvěry. V kontextu povolebního uspořádání práce zkoumá konkrétní kroky, kterými prezident do ustavujícího procesu vstupoval s cílem zjistit, zda jsou projevy vlivu prezidenta v souladu se základními předpoklady fungování výkonné moci. Otázka vyslovení důvěry vládě je v práci posuzována s ohledem na to, zda je pro vládu nutné se o důvěru Poslanecké sněmovny opírat, a to jednak v linii vtahů mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, ale také s přihlédnutím k samotnému vládnímu výkonu. Důraz je proto kladen na komplexní problematizaci institutu vyslovení důvěry a tato problematika je posléze analyzována především v rovině odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně. Dále práce konfrontuje první kabinet Andreje Babiše se základními předpoklady efektivní a akceschopné vlády a snaží se doložit, jestli jejím jmenováním došlo ke vzniku kabinetu s potenciálem efektivně vládnout a zda je tento atribut podmiňován důvěrou Poslanecké sněmovny.
Vznik a fungování jednobarevných vlád v podmínkách poměrného volebního systému
Tesár, Dominik ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Práce se zabývá vznikem a fungováním jednobarevných většinových i menšinových vlád v demokraciích s volebním systémem poměrného zastoupení. Soustředí se na podmínky a okolnosti vzniku a fungování takových vlád a na aspekty politického systému, které tyto procesy ovlivňují - konkrétně na stranický systém s využitím Sartoriho typologie, dílčí nastavení a efekty volebních systémů a na zákonná a zvyková pravidla vzniku vlád zejména ve vztahu vlády a parlamentu. Následné případové studie se věnují konkrétním výskytům jednobarevných vlád v zemích Evropské unie (Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Švédsko) ve 21. století a okolnostem jejich vzniku. Práce dospívá k závěru, že jednobarevné většinové vlády vznikají za podmínek běžného proporčního volebního systému v umírněném pluralismu při určitým směrem vychýlené náladě voličů. Významný vliv zde má velikost volebních obvodů. Jednobarevné menšinové vlády vznikají v politické kultuře, kde je to přijatelné ve chvíli, kdy žádná strana nedisponuje parlamentní většinou a není díky stranickému systémů či pravidlům (jako negativní parlamentarismus či konstruktivní vyjádření nedůvěry) a zvykům vzniku a zániku vlád možné či nutné tvořit koaliční vládu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.