|
|
Biologické vlastnosti kontrastních látek pro nádorovou diagnostiku na bázi polysacharidů
Křivánková, Markéta
I přes veškerý pokrok v léčbě nádorových onemocnění, který proběhl v uplynulých letech, je stále nutné ve výzkumu účinnějších a specifičtějších léčiv pokračovat. V posledních letech je na vzestupu zájem o personalizovanou medicínu a její uplanění skrze nosiče léčiv (drug delivery systémy), které by mohly pomoci se zvýšením specificity léčby nádorových onemocnění a následně i účinnosti. Drug delivery systémy mohou využívat různých platforem pro svoji konstrukci, ať už jde o liposómy, micely, nanokrystaly či jiné. Velmi zajímavou platformu pro konstrukci drug delivery systémů představují polysacharidy, které byly, jakožto nosiče kontrastních látek s cílem efektivního zobrazení nádorů, charakterizovány v této disertační práci. Polysacharidy jsou zajímavé z více důvodů. Jednak svojí dostupností, dále také svojí biokompatibilitou a netoxickým charakterem. V této disertační práci se zabýváme dvěma typy polysacharidových konjugátů s navázanými kontrastními látkami pro magnetickou rezonanci a fluorescenční zobrazování. Prvním typem polysacharidu je glykogen, druhým pak manan. Oba konstrukty, jak glykogenový, tak i mananový, byly nasyntetizovány ve verzi s i bez polymetyloxazolinu, který by měl prodloužit jejich cirkulaci v organismu. Oba typy polysacharidových konjugátů využívaly pasivního cílení do nádoru...
|
|
|
Biologické vlastnosti kontrastních látek pro nádorovou diagnostiku na bázi polysacharidů
Křivánková, Markéta ; Jirák, Daniel (vedoucí práce) ; Shapoval, Oleksandr (oponent) ; Vannucci, Luca Ernesto (oponent)
I přes veškerý pokrok v léčbě nádorových onemocnění, který proběhl v uplynulých letech, je stále nutné ve výzkumu účinnějších a specifičtějších léčiv pokračovat. V posledních letech je na vzestupu zájem o personalizovanou medicínu a její uplanění skrze nosiče léčiv (drug delivery systémy), které by mohly pomoci se zvýšením specificity léčby nádorových onemocnění a následně i účinnosti. Drug delivery systémy mohou využívat různých platforem pro svoji konstrukci, ať už jde o liposómy, micely, nanokrystaly či jiné. Velmi zajímavou platformu pro konstrukci drug delivery systémů představují polysacharidy, které byly, jakožto nosiče kontrastních látek s cílem efektivního zobrazení nádorů, charakterizovány v této disertační práci. Polysacharidy jsou zajímavé z více důvodů. Jednak svojí dostupností, dále také svojí biokompatibilitou a netoxickým charakterem. V této disertační práci se zabýváme dvěma typy polysacharidových konjugátů s navázanými kontrastními látkami pro magnetickou rezonanci a fluorescenční zobrazování. Prvním typem polysacharidu je glykogen, druhým pak manan. Oba konstrukty, jak glykogenový, tak i mananový, byly nasyntetizovány ve verzi s i bez polymetyloxazolinu, který by měl prodloužit jejich cirkulaci v organismu. Oba typy polysacharidových konjugátů využívaly pasivního cílení do nádoru...
|
|
|
Metabolismus nových polysacharidických nanomateriálů pro biomedicinální aplikace
Jirátová, Markéta ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Daniel (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavním příčin úmrtí v současném světě, proto je zde snaha o vytvoření nových lepších diagnostických postupů a specifičtější léčby s nižší toxicitou. Nanočástice nám poskytují mnoho vlastností, které mohou tyto cíle naplnit. Snadno se dostanou do tkáně pevných nádorů pomocí tzv. EPR efektu. Dále lze vytvořit nanočástice s možností kombinovat více zobrazovacích modalit na jedné nanočástici. Stejně tak některé nanočástice mohou kombinovat diagnostickou a terapeutickou složku, což představuje v současné době velmi populární téma theranostiky. Cílem této práce byla charakteristika nových multimodálních glykogenových nanočástic.Glykogen představuje ideální molekulu pro vývoj nanočástic. Řadí se mezi přírodní dendrimery, které lze snadno modifikovat. Velikost glykogenu je také velmi vhodná pro cílení EPR efektem. Popsali jsme biologické vlastnosti pěti různých typů značeného glykogenu. In vitro experimenty jsme prováděli na buněčné linii HepG2. Určili jsme průběh buněčného vychytávání a cytoplazmatickou lokalizaci značeného glykogenu. Jako první jsme provedli test cytotoxicity pomocí MTT u těchto značených glykogenů. Biodistribuční studie u CD1-Nude myší jsme provedli pomocí neinvazivní metody měření in vivo fluorescence. Závěrem lze říci, že jsme určili některé z...
|
|
|
Farmakologické modifikace potenciálních signálních systémů regulujících metabolismus adipocytů a hepatocytů a jejich vliv na obezitu
Hodis, Jiří ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Otová, Berta (oponent)
v českém jazyce Abstrakt teze: Zdůvodnění a cíle: I když obezita a metabolický syndrom představují ve světě závažný zdravotnický problém, arsenál farmakoterapie je pro léčbu dosud nedostatečný. V naší práci jsme se zaměřili na buňky dvou hlavních orgánů představující riziko těchto nemocí - hepatocyty a viscerální adipocyte a použili je v našem modelu. Zjišťovali jsme 3 hlavní metabolické a signalizační děje v těchto buňkách- v hepatocytech glykogenolýzu, produkci oxidu dusnatého (NO), transkripci indukovatelné NO syntházy (iNOS) v adipocytech lipolýzu, produkci NO a transkripci iNOS. V první části práce jsme se zaměřili na vliv kombinace peroxisome proliferation activator receptor (PPAR) agonisty, antagonisty a 3 adrenomimetika na kulturu epididymálních potkaních adipocytů. V druhé části jsme zkoumali vliv a adrenergních mimetik, adrenergních blokátorů, NO donorů a NOS blokátorů na kulturu potkaních hepatocytů s vysokým obsahem glykogenu. Metody: Produkce NO po vlivu účinných látek byla zjišťována pomocí stanovení oxidativních produktů NO2 a NO3 v mediu, glykogenolýza byla detekována podle glukózy uvolněné do media z kultury hepatocytů, hladina NOS byla zjišťována jak komparativní polymerázovou řetězovou reakcí s reversní transkripcí (RT-PCR u hepatocytů), tak kvantitativní real time RT PCR...
|
|
|
Metabolismus nových polysacharidických nanomateriálů pro biomedicinální aplikace
Jirátová, Markéta ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Daniel (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavním příčin úmrtí v současném světě, proto je zde snaha o vytvoření nových lepších diagnostických postupů a specifičtější léčby s nižší toxicitou. Nanočástice nám poskytují mnoho vlastností, které mohou tyto cíle naplnit. Snadno se dostanou do tkáně pevných nádorů pomocí tzv. EPR efektu. Dále lze vytvořit nanočástice s možností kombinovat více zobrazovacích modalit na jedné nanočástici. Stejně tak některé nanočástice mohou kombinovat diagnostickou a terapeutickou složku, což představuje v současné době velmi populární téma theranostiky. Cílem této práce byla charakteristika nových multimodálních glykogenových nanočástic.Glykogen představuje ideální molekulu pro vývoj nanočástic. Řadí se mezi přírodní dendrimery, které lze snadno modifikovat. Velikost glykogenu je také velmi vhodná pro cílení EPR efektem. Popsali jsme biologické vlastnosti pěti různých typů značeného glykogenu. In vitro experimenty jsme prováděli na buněčné linii HepG2. Určili jsme průběh buněčného vychytávání a cytoplazmatickou lokalizaci značeného glykogenu. Jako první jsme provedli test cytotoxicity pomocí MTT u těchto značených glykogenů. Biodistribuční studie u CD1-Nude myší jsme provedli pomocí neinvazivní metody měření in vivo fluorescence. Závěrem lze říci, že jsme určili některé z...
|
|
|
Farmakologické modifikace potenciálních signálních systémů regulujících metabolismus adipocytů a hepatocytů a jejich vliv na obezitu
Hodis, Jiří ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Otová, Berta (oponent)
v českém jazyce Abstrakt teze: Zdůvodnění a cíle: I když obezita a metabolický syndrom představují ve světě závažný zdravotnický problém, arsenál farmakoterapie je pro léčbu dosud nedostatečný. V naší práci jsme se zaměřili na buňky dvou hlavních orgánů představující riziko těchto nemocí - hepatocyty a viscerální adipocyte a použili je v našem modelu. Zjišťovali jsme 3 hlavní metabolické a signalizační děje v těchto buňkách- v hepatocytech glykogenolýzu, produkci oxidu dusnatého (NO), transkripci indukovatelné NO syntházy (iNOS) v adipocytech lipolýzu, produkci NO a transkripci iNOS. V první části práce jsme se zaměřili na vliv kombinace peroxisome proliferation activator receptor (PPAR) agonisty, antagonisty a 3 adrenomimetika na kulturu epididymálních potkaních adipocytů. V druhé části jsme zkoumali vliv a adrenergních mimetik, adrenergních blokátorů, NO donorů a NOS blokátorů na kulturu potkaních hepatocytů s vysokým obsahem glykogenu. Metody: Produkce NO po vlivu účinných látek byla zjišťována pomocí stanovení oxidativních produktů NO2 a NO3 v mediu, glykogenolýza byla detekována podle glukózy uvolněné do media z kultury hepatocytů, hladina NOS byla zjišťována jak komparativní polymerázovou řetězovou reakcí s reversní transkripcí (RT-PCR u hepatocytů), tak kvantitativní real time RT PCR...
|
|
|
Vitelogeneze karyofylidních tasemnic.
DROBNÍKOVÁ, Petra
U dvou druhů karyofylidních tasemnic - Khawia sinensis a Caryophyllaeus laticeps byla pomocí světelné a transmisní elektronové mikroskopie a cytochemického barvení na důkaz glykogenu studována ultrastruktura vitelogeneze. Vitelinní folikuly se skládají z vitelinních buněk v různém stadiu vývoje a z intersticiální tkáně. Zrající a zralé vitelocyty obsahují vitelinní materiál ve formě malých kapének obalového materiálu. Tyto kapénky se postupně zvětšují a spojují do tzv. "shell globule clusters". Glykogen byl nalezen v cytoplazmě i jádře zralých vitelocytů. U C. laticeps byly v cytoplazmě pozorovány tukové kapénky. U K. sinensis byla v cytoplazmě zralých vitelocytů nalezena lamelární granule.
|
|
|
Chladová odolnost larev octomilky, \kur{Drosophila melanogaster} (Diptera: Drosophilidae)
KORBELOVÁ, Jaroslava
Testovali jsme přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster za nízkých teplot (0*C a 5*C) po jejich vývoji v sedmi rozdílných aklimačních režimech. Larvy, které se vyvíjely ve standardní dietě při 25*C, vykazovaly 50% mortalitu po 12,6 minutách vystavení teplotě 0*C (Lt50 = 0,21 h). Naproti tomu larvy, které se vyvíjely v dietě obohacené glycerolem při 15*C a byly chladově aklimovány při 5*C během posledních dvou dní jejich vývoje, měly Lt50 = 38,6 h. To znamená, že bylo možné zvýšit Lt50 při 0*C více než 180-krát za použití jednoduchých manipulací s teplotou během vývoje a složením diety. Byly popsány fyziologické rozdíly v délce larválního vývoje, čerstvé hmotnosti, suché hmotnosti, hydratace a v celkovém obsahu proteinů, lipidů a glykogenu mezi larvami patřícími do rozdílných aklimačních variant. Byly připraveny vzorky pro budoucí detailní metabolomickou analýzu.
|
host ::
RSS.