|
|
Zapojení malých pražíren v České republice do globálního hodnotového řetězce kávy
Bolečková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá způsoby zapojení malých pražíren kávy v České republice do globálního hodnotového řetězce kávy. V práci jsou vymezeny hlavní specifika současného podnikatelského prostředí v agrobyznysu se zaměřením na fungování hodnotových řetězců/komoditních vertikál. Další část je věnována základní charakteristice kávy z pohledu technologie zpracování a identifikací globálního hodnotového řetězce zkoumané komodity. Dále je vymezena odvětvová skupina malých pražíren kávy v České republice a následující část práce se zaměřuje na identifikaci a vyhodnocení malých pražíren kávy do globálního hodnotového řetězce kávy.
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
|
Analysis of shea butter production and its socioeconomic importance in Ghana
Mensah, Abigail Aurisla
Výroba bambuckého másla a pěstování bambuckého ořechu bylo významným prvkem v národním hospodářství severní Ghany, kterému dominují ženy. Nedávný nárůst poptávky po tomto zboží vedl ke skutečnosti, že rozvoj tohoto odvětví, má potenciál ke zmírnění chudoby. Tato studie využila analýzu Global Value Chain (Globální hodnotový řetězec) spolu s teorií New Institutionalism (Nový institucionalismus) k posouzení socioekonomického významu produkce bambuckého ořechu a másla na živobytí obyvatel v severní Ghaně. Vzhledem k významu správy hodnotového řetězce v oblasti růstu a distribuce zdrojů, stejně tak i možností modernizace, zpřístupnění trhu, studie zaměřila zvláštní pozornost na dopady řízení řetězce na potravinářský průmysl v severní Ghaně a na to, jaký vliv to mělo na socioekonomický život obyvatelstva. Studie zjistila, že výroba a zpracování bambuckého másla v potravinářském průmyslu zapříčinila vyšší zaměstnanost a zdroj příjmů lidem, zejména ženám, které v tomto odvětví dominují. Nicméně příjmy z tohoto sektoru práce nejsou dostatečné, aby znatelně ovlivnily zkvalitnění života místních, zejména těch, kteří stojí na konci řetězce zpracování bambuckých ořechů. Výzvami k zapojení se do GVC byly- zejména nedostatek institucí, účinný regulační orgán dohlížející na odvětví a obecná neochota vlády investovat do nezbytné infrastruktury pro lepší efektivitu. Řetězová správa kromě toho umožnila několika vedoucím firmám a předním výrobcům, aby ovládali průmysl prostřednictvím vykořisťování, a tak sklízejí obrovské zisky v neprospěch menších výrobců. Doporučením této studie je skutečnost, že stát by se měl aktivně zapojit do řízení tohoto odvětví a zřídit regulační orgány, které by dohlížely na veškerou činnost. Regulační orgány by měly být odděleny od instituce COCOBOD za účelem dostat se ze stínu kakaového průmyslu, a také by měly kontrolovat aktivity spojené s vydíráním a vykořisťováním některých profitujících nevládních orgnizací, agentur rozvoje a velkovýrobců bambuckého másla a ořechů, tak aby jednotliví pracovníci v tomto sektoru nebyli využíváni.
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
|
Globální hodnotové řetězce v kávovém průymslu se zaměřením na Vietnam
Klumparová, Adéla ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat způsob fungování globálních kávových hodnotových řetězců a nabyté poznatky následně aplikovat na případ kávového průmyslu ve Vietnamu. V úvodní kapitole je pozornost věnována nejprve institucionálnímu pozadí hodnotových řetězců, procesům řízení a postupům užívaným v zemědělsko-potravinářském průmyslu. Dále práce obsahuje analýzu globálních kávových hodnotových řetězců, včetně identifikace subjektů angažujících se v řetězci a jejich podílu na tvorbě přidané hodnoty. V následující kapitole je popsán vývoj světového trhu s kávou a produkce nejvýznamnějších světových producentů a vývozců kávy. Práce pojednává rovněž o tématu ekonomické a sociální udržitelnosti a vlivu globálních hodnotových řetězců na životní prostředí. Závěrečná část práce je zaměřena na postavení kávového průmyslu ve Vietnamu, na jeho strukturu a vývoj v posledních 40 letech. Zohledněno je rovněž problematické postavení drobných pěstitelů nebo příležitosti rozvoje místního kávového průmyslu.
|
host ::
RSS.