|
|
Role mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě
Pospíšilová, Eva ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a jež je charakteristické především problémy s paměťovými schopnostmi. S neustále stárnoucí populací postupně narůstá i počet pacientů s touto nemocí, proto se výzkum Alzheimerovy choroby stává jednou z hlavních priorit současného zdravotnictví. Přestože má výzkum tohoto onemocnění již více než stoletou tradici, přesné příčiny rozvoje Alzheimerovy choroby jsou stále nejasné. Dlouhou dobu se přisuzovala hlavní role patologii amyloidu β a tau proteinu, tj. základním patofyziologickým rysům tohoto onemocnění, v posledních letech se však ukazuje, že významnou roli hrají rovněž mikroglie a astrocyty. Tyto gliové buňky ovlivňují množství amyloidu β i hyperfosforylovaného tau proteinu, jsou však zásadní i pro udržování homeostáze centrální nervové soustavy. Aktivace mikroglií a astrocytů v rámci Alzheimerovy choroby může vést k narušení fyziologických funkcí těchto neuroglií, a tedy i k problémům s odstraňováním amyloidu a tau proteinu, ale také k navození chronického neurozánětu, který je rovněž typickým projevem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Tato práce si klade za cíl shrnout a utřídit základní poznatky o roli mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě, a to především se zaměřením na jejich úlohu...
|
|
|
Analogie společenských informačních systémů a informačních systémů živých organismů ve vybraných textech
Fišer, Jiří ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
První polovina práce se zabývá informačními systémy lidské společnosti. Poukazuje na původ, podoby a příčiny komunikace informace v lidské společnosti. Dále se zabývá základními vlastnostmi systémů, jako takových. Nad uvedenými fakty spekuluje o novém pohledu na rodzdělení těchto systémů, založeném na jejich základní strategii komunikace informací. Shrnuje problematiku metadat. Následující část připadá na informační struktury v rostlinách. Zde práce představuje obor rostlinná neurobiologie a věnuje se vztahu kognitivní vědy a informační vědy. Pokouší se shrnout globální vlastnosti rostlinných informačních struktur. V poslední části se práce věnuje základním principům lidského mozku. Upozorňuje na nové poznatky v oblasti glií. Shrnuje výsledky myšlenkového experimentu a vyvozuje závěry. Klíčová slova *informační systém *komunikace informací *živé organismy *rostlinná neurobiologie *vědomí *glie *analogie
|
|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
|
|
| |
|
|
Analogie společenských informačních systémů a informačních systémů živých organismů ve vybraných textech
Fišer, Jiří ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
První polovina práce se zabývá informačními systémy lidské společnosti. Poukazuje na původ, podoby a příčiny komunikace informace v lidské společnosti. Dále se zabývá základními vlastnostmi systémů, jako takových. Nad uvedenými fakty spekuluje o novém pohledu na rodzdělení těchto systémů, založeném na jejich základní strategii komunikace informací. Shrnuje problematiku metadat. Následující část připadá na informační struktury v rostlinách. Zde práce představuje obor rostlinná neurobiologie a věnuje se vztahu kognitivní vědy a informační vědy. Pokouší se shrnout globální vlastnosti rostlinných informačních struktur. V poslední části se práce věnuje základním principům lidského mozku. Upozorňuje na nové poznatky v oblasti glií. Shrnuje výsledky myšlenkového experimentu a vyvozuje závěry. Klíčová slova *informační systém *komunikace informací *živé organismy *rostlinná neurobiologie *vědomí *glie *analogie
|
|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
|
host ::
RSS.