|
|
Komentovaný překlad vybraných kapitol z knihy "Guía del flamenco"; Luis López Ruiz, Ediciones Istmo, 1999
Cimflová, Martina ; Obdržálková, Vanda (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Tato práce se skládá ze dvou částí: praktické a teoretické. Praktickou část tvoří překlad vybraných kapitol z příručky pro nováčky ve světě flamenka, Guía del flamenco, která byla publikována v roce 1999 v Ediciones Ismo. Příručka se věnuje tematice flamenka, jeho vzniku a jednotlivými jeho komponenty, od jednotlivých tanců, přes zpěv, až po doprovodné nástroje se speciálním zaměřením na flamenkovou kytaru. Překlad probíhal ze španělštiny do češtiny. V teoretické části se pak nachází komentář k překladu, v němž jsou na základě překladatelské analýzy originálu prodiskutovány aplikované překladatelské postupy a problémy, které se při překladu vyskytly, včetně jejich řešení. Klíčová slova: překlad, překladatelská analýza, překladatelské problémy, typologie překladatelských posunů, flamenco, cikáni, Andalusie, Španělsko, historie a geografie Andalusie, kultura
|
|
|
Romská problematika na Šluknovsku ve světle archivních a publicistických zdrojů. Historie a současnost
SLÁDEČKOVÁ, Jiřina
Cílem této bakalářské práce bylo nahlédnout na romskou problematiku v oblasti Šluknovska, a to nejenom z hlediska archivních záznamů, ale také soudobých publicistických zdrojů. Zájem byl z velké části zaměřen na dějinné události, které vedly k současnému pohledu majority na romskou minoritu. Tento, do jisté míry teoretický rámec byl následně aplikován na část praktickou. Při ní bylo využito kvalitativní výzkumné metody. Respondenty byly osoby, které na Šluknovsku žijí, a jichž se romská problematika bezprostředně dotýká. Záměrem bylo zjistit, jak se v krátkém časovém horizontu změnilo vnímání pozice nepřizpůsobivých osob, a to nejenom v rámci vlastních zkušeností respondentů, ale také pod vlivem médií.
|
|
|
Příbram a každodenní život jejích obyvatel v letech okupačních 1939 - 1945
ŠORFOVÁ, Petra
Úkolem této diplomové práce je zachytit události let 1939 ? 1945, které se odehrály nejen na území celého Protektorátu Čechy a Morava, ale měly své specifické dopady i na středočeské město Příbram. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu Příbram, dostupné literatury a v neposlední řadě na základě vzpomínek pamětníků, kteří válku prožili jako děti. Ve své práci jsem se zaměřila na dopady války na životy obyčejných lidí, kteří prožívali nejen mnohé životní tragédie, ale i osudová setkání, která je ovlivnila někdy na celý život. Práce je rozdělena na sedm kapitol. První kapitola se věnuje historii Příbrami od pravěku po současnost a její součástí je i poznání Svaté Hory a Březových Hor, které jsou její nedílnou součástí. Druhá kapitola přibližuje situaci krátce před vypuknutím války i vyrovnání obyvatelstva s vyhlášením Protektorátu. Následující kapitola se věnuje dějinám Vysoké školy báňské, která se ve městě nacházela téměř sto let. Vysoká škola báňská byla, stejně jako ostatní vysoké školy v Protektorátu, postihnuta rozhodnutím o uzavření a několik jejích studentů byla následně zatčeno a deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Čtvrtá kapitola se věnuje židovské a romské problematice, v dnešní době velmi populárnímu tématu. V páté kapitole jsem se snažila zachytit atmosféru každodenního života během války převážně očima dětí, ovšem zaměřila jsem se i na kulturní život dětským očím vzdálený. Šestá kapitola je zaměřena na období největšího teroru po atentátu na Reinharda Heydricha, kterého nebylo ušetřeno ani příbramské obyvatelstvo. Poslední kapitola se snaží zachytit boj českého obyvatelstva za obnovu samostatného státu, do kterého se ve velké míře zapojili i občané Příbrami a okolí. V neposlední řadě se v kapitole věnuji poslednímu boji ve střední Evropě, který se odehrál nedaleko města Příbram. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti s konkrétními událostmi odehrávajícími se v Příbrami. Diplomová práce se snaží přiblížit období 2. světové války plné obav, útrap a naděje.
|
|
|
Znalost romské kultury a tradic ve městě Tábor
KOVÁČOVÁ, Silvie
Jak již vyplývá ze samotného názvu, tato diplomová práce pojednává o romské kultuře a tradicích, zejména mapuje úroveň znalostí jak ze strany samotných Romů, tak Neromů ve městě Táboře. Volba tématu vychází ze všeobecně známé skutečnosti týkající se problematického soužití těchto dvou tolik rozdílných skupin. Řada příslušníků majoritní společnosti nemá povědomí o tom, že Romové jsou specifickou skupinou obyvatel, mající svou vlastní kulturu a své tradice. Na druhou stranu se však tradiční způsob života Romů také výrazně změnil, spíše upadá, zvláště v jazyce. Oba tyto pohledu mohou hrát důležitou roli ve vzájemném porozumění Romů a většinové společnosti. Cílem práce bylo zmapovat znalost romské kultury a tradic romskou komunitou v Táboře a taktéž zmapovat tyto znalosti ze strany majoritní společnosti v Táboře. V souladu s tímto cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hlavní hypotéza předpokládala, že Romská komunita v Táboře své tradice a kulturu většinou již nezná. Druhá hlavní hypotéza předpokládala, že majoritní společnost v Táboře nezná romskou kulturu a tradice. Provedeným výzkumem se však tyto hypotézy nepotvrdily, protože převážná část dotazovaných jak strany Romů, tak Neromů znalo alespoň jeden prvek romské kultury a tradic. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
|
|
| |
host ::
RSS.