|
|
Mezi realismem a abstrakcí: Tvorba významu u Františka Kupky
VANDERKOVÁ, Andrea
Magisterská práce Andrey Vanderkové se zabývá otázkami tvorby a interpretace významu v abstraktním díle Františka Kupky. Hlavní důraz je kladen na objasnění vztahu Kupkova abstraktního díla k realitě a realismu a jeho specifického přístupu k tvorbě a sdílení významu v obraze. Kromě Kupkova díla samotného se práce věnuje také vytvoření dostatečného teoretického rámce pro jeho interpretaci. Tato část práce se zaměřuje na vizuální komunikaci, zejména na znakovost obrazu ve vztahu k (ne)podobnosti a na procesy identifikace a artikulace významu v abstraktním obraze. Toto teoretické pozadí, inspirované vizuálními studii, zahrnuje poznatky z více vědních oborů, především ze sémiotiky, psychologie a neuroestetiky. Syntéza těchto poznatků je představena na konkrétním díle Františka Kupky, Katedrále. Interpretace díla vychází jednak z teorií vizuálních studií, jednak z vlastních názorů Františka Kupky a jednak z vlastního pozorování a recepce, přičemž důraz je kladen i na podmínky vzniku dané interpretace.
|
|
|
Merleau-Pontyho dialog s vědou
Lockenbauer, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Cílem tohoto textu je nastínit způsob, jakým Merleau-Ponty pojímal na počátku své filosofické dráhy vědecké myšlení. V rámci své filosofické pozice odmítá takové pojetí vědy, které z ní činní nástroj k odhalení reálně existujících zákonitostí přírody. Naproti tomu Merleau-Pontymu byla velmi blízká tvarová psychologie. Domníval se, že její pojmy jsou založeny žitém světě, aniž by se jej snažily redukovat. Jeho vztah k oběma typům věd pojímáme jako dialog, díky kterému dospívá ke svému vlastnímu myšlení. Zkoumání se otevírá s objevením žitého světa, tedy původní úrovně, která předcházím každé filosofické reflexi a každému vědeckému odhalování v sobě spočívající reality. Husserlův objev je zásadní pro pochopení vědy i filosofie jako sekundárních operací. Objasníme kritiku, kterou Merleau-Ponty adresuje kauzálnímu uvažování a realistické vědě. Dále objasníme pojmy chování a forma a poukážeme na způsob, jakým Merleau-Ponty prodlužuje tvarovou psychologii na půdu filosofie. V rámci toho se pokusíme prokázat, že ji zároveň očišťuje od posledního realistického předsudku, který v sobě chová. Na závěr načrtneme jakým způsobem Merleau-Ponty na půdě Fenomenologie vnímání koriguje prostřednictvím radikální radikální filosofické reflexe své prvotní závěry týkající se vztahu vědomí a těla.
|
host ::
RSS.