Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Identifikace vinných kvasinek metodou PCR-RFLP
Šuranská, Hana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek metodou PCR-RFLP. Identifikace a charakteristika kvasinek prodělala v posledních letech výrazné změny. Byly zavedeny nové metody taxonomického zařazování založené na molekulárních metodách, které směřují ke snadné a rychlé identifikaci. Jednou z těchto metod je metoda PCR-RFLP. Amplifikací oblasti 5•8S-ITS rDNA polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4 dojde k amplifikaci specifického úseku DNA. Takto namnožená DNA je po přečištění ethanolem a vysušení podrobena restrikční analýze. Použitím restrikčních endonukleáz dojde k naštípání DNA na specifické úseky charakteristické pro daný druh. Naštípané fragmenty lze oddělit v elektrickém poli v agarózovém gelu a následně vyhodnotit. V práci bylo použito 63 typových kvasinek, které byly analyzovány použitím sedmi restrikčních endonukleáz – HaeIII, HhaI, HinfI, HpaII, TaqI, AluI a MseI. Výsledný obraz štěpení typových kvasinek byl srovnán s výsledkem štěpení identifikovaných vinných kvasinek a tyto kvasinky byly následně taxonomicky zařazeny. Posouzení genetické podobnosti bylo provedeno pomocí programu BioNumerics a výsledkem jsou dendrogramy, k jejichž vytvoření byly využity Jaccardovy koeficienty.
Vztah atraktivity a MHC: Role menstruačního cyklu a partnerského statusu.
Vávrová, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
Vysoce polymorfní geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) hrají důležitou roli ve fungování imunitního systému rozpoznáváním cizorodých částic, většinou patogenního původu. Výzkum různých druhů obratlovců naznačuje, že MHC geny ovlivňují pachovou stopu jedince a preference při výběru partnera. Mnoho jedinců vykazuje preference pro MHC odlišného partnera čímž zajišťují, že vzniklé potomstvo je odolnější vůči většímu spektru infekcí. Výběr partnera v závislosti na MHC však přinesl rozporuplné výsledky. Některé studie naznačují, že ženy neužívající hormonální antikoncepci upřednostňují pach MHC odlišných jedinců, jiné studie podobný efekt nezjistily. Rozpory mezi jednotlivými studiemi by mohly být způsobeny tím, že nevzaly v potaz faktory, které mohou partnerské preference ovlivnit (například fáze menstruačního cyklu). Cílem této studie bylo testovat korelace mezi preferencemi partnera pro podobnost v MHC genech a pachovou, vizuální a vokální atraktivitou. Především jsme se zaměřili na možný vliv hormonální antikoncepce. Dále jsme sledovali, zda v průběhu menstruačního cyklu nedochází ke změnám v preferencích ve vztahu k MHC tím, že jsme porovnávali preference žen ve folikulární a luteální fázi u žen s běžným cyklem a u žen užívající hormonální antikoncepci. Skupina 52 žen postupně ve dvou...
Identifikace vinných kvasinek metodou PCR-RFLP
Šuranská, Hana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek metodou PCR-RFLP. Identifikace a charakteristika kvasinek prodělala v posledních letech výrazné změny. Byly zavedeny nové metody taxonomického zařazování založené na molekulárních metodách, které směřují ke snadné a rychlé identifikaci. Jednou z těchto metod je metoda PCR-RFLP. Amplifikací oblasti 5•8S-ITS rDNA polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4 dojde k amplifikaci specifického úseku DNA. Takto namnožená DNA je po přečištění ethanolem a vysušení podrobena restrikční analýze. Použitím restrikčních endonukleáz dojde k naštípání DNA na specifické úseky charakteristické pro daný druh. Naštípané fragmenty lze oddělit v elektrickém poli v agarózovém gelu a následně vyhodnotit. V práci bylo použito 63 typových kvasinek, které byly analyzovány použitím sedmi restrikčních endonukleáz – HaeIII, HhaI, HinfI, HpaII, TaqI, AluI a MseI. Výsledný obraz štěpení typových kvasinek byl srovnán s výsledkem štěpení identifikovaných vinných kvasinek a tyto kvasinky byly následně taxonomicky zařazeny. Posouzení genetické podobnosti bylo provedeno pomocí programu BioNumerics a výsledkem jsou dendrogramy, k jejichž vytvoření byly využity Jaccardovy koeficienty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.