|
| |
|
|
Zapomenuté ženy: Rozhlasový dokument o genderových aspektech ženského bezdomovectví
Müllerová, Anna ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž hlavní částí je 32minutový rozhlasový dokument, se zabývá genderovými aspekty ženského bezdomovectví. Ženy na ulici často čelí problémům a jejich následkům, které se velmi liší od mužského bezdomovectví. Konkrétně se jedná především o téma hygieny, násilí, mateřství, sexuálního obtěžování a drogové závislosti. Výpovědi zaměstnanců sociálních služeb a odborníků v oblasti bezdomovectví mají v rozhlasovém dokumentu komplexní problematiku nastínit, ale zároveň i poukázat na její řešení. Tím jsou sociální zařízení, které se specializují přímo na ženské bezdomovectví. Především je ale praktická část postavená na rozhovorech s třemi ženami bez domova, které mají poskytnout autentický vhled do zkoumaného fenoménu. K čerpání informací využiji dostupnou odbornou literaturu a další veřejné prameny, ale také rozhovory s povolanými osobami, které vznikly konkrétně pro účely této bakalářské práce.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci s Romkami
RŮŽIČKOVÁ, Jana
V případě romských žen je zapotřebí si uvědomit, že jsou vystaveny diskriminaci hned dvakrát. Tedy diskriminaci z hlediska příslušnic romské menšiny a diskriminaci z hlediska genderu. Pokud mluvíme o genderu, není v sociální práci reflektován. Proto téma považuji za aktuální. Stále častěji se hovoří o snaze inkludovat romskou minoritu a prosazování genderové rovnosti. V teoretické části se věnuji obecně genderu a genderu v sociální práci s romskou komunitou. Dále pak vymezuji postavení romské ženy v rodině a ve společnosti. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku narativního interview, jež slouží k získání informací o kolektivně-historických biografických souvislostech zkoumané události, a to prostřednictvím samovolného vyprávění informanta/ky, které je jen opatrně vedeno výzkumníkem. Kvalitní data získané interview jsem rozpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor představovaly dvě ženy sebeidentifikující se jako Romky s různým socioekonomickým statusem. Doplňkový soubor tvořil sociální pracovník a sociální pracovnice pracující s romskou minoritou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat genderové charakteristiky v sociální práci s romskou ženou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v postavení romské ženy v rodině, dochází postupně k jistým pozitivním změnám. Začíná se stávat bytostí, která není tak podřadná a druhotná jako romský muž. Přísná pravidla pro život v romské rodině se postupně zmírňují. Více se podílejí na rozhodování v rámci rodiny a rozhodují o svých právech. Nicméně jedním z genderovým aspektů zůstává stále z větší části skutečnost, že romské ženy se i nadále dlouhodobě potýkají s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. To se odráží při žádání o zaměstnání. Časté neúspěchy způsobené především z odmítání ze strany zaměstnavatelů kvůli předsudkům a dlouhodobá nezaměstnanost pak vedou ke ztrátě motivace, případně pracovních návyků. Romské ženy pociťují vůči svému romství negativní a opovrhující chování, ať už například při hledání zaměstnání nebo ze strany státních institucí, např. při žádání o sociální dávky. V případě sociální práce je k romským klientkám přistupováno ze strany sociálních pracovníků/ic pouze z hlediska příslušnic národnostní menšiny. Avšak je opomíjen přístup z hlediska genderu. Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace romských žen a překážek, které brání jejich emancipaci. Výsledky získané výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce s romskou ženou a případně romskou minoritou obecně. V neposlední řadě mohou sloužit pro evaluaci přístupu sociální práce s romskými ženami.
|
host ::
RSS.