Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití molekulárně-genetických metod při výzkumu kolorektálního karcinomu
Janáková, Tereza ; Škutková, Helena (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je analýza mutací v genech KRAS, BRAF a PIK3CA. Úvodní část je věnována kolorektálnímu karcinomu obecně. Následující části se zabývají úvodem do genetiky zhoubného bujení, popisem genů, které hrají u kolorektálního karcinomu důležitou roli (KRAS, BRAF a PIK3CA), molekulárně-genetickými metodami, které jsou v genetice hojně využívány (PCR), a metodami detekce mutací. Následně byl navržen způsob detekce mutací, jenž spočíval především ve využití PCR a komerčních kitů. Navazující kapitola "Výsledky analýzy mutací" obsahuje podrobné grafické znázornění výskytu mutací. Frekvence mutací byly porovnány s publikovanými údaji a s údaji laboratoře v Plzni a v Praze. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy mutací a možný přínos do budoucna.
Molekulárně biologická analýza feochromocytomu a paragangliomu.
Musil, Zdeněk ; Hirschfeldová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent) ; Uhrová Mészárosová, Anna (oponent)
Předkládaná práce shrnuje výsledky výzkumu, který se zabývá relativně vzácnými neuroendokrinními nádory - feochromocytomem a paragangliomem (PHEO/PGL). Tyto nádory mohou vznikat díky dědičné genetické predispozici. Zpočátku své práce jsem se proto zaměřil na genetické vyšetření pacientů s PHEO/PGL. Byly zavedeny metody denaturační gradientové gelové elektroforézy, sekvenování dle Sangera, multiplex ligation probe amplification pro diagnostiku změn nejdříve v genech SDHD, SDHB a RET. Postupně se rozšiřoval (a stále i rozšiřuje) počet vyšetřovaných genů. V současné době metodou next generation sequencing vyšetřujeme následující geny: ATRX, BRAF, CDH1, CDKN2A, CDKN2B, FGFR1, FH, FHIT, GNAS, HIF2A (EPAS1), H-RAS, IDH1, IDH2, KIF1Bß, KMT2D, K-RAS, MAML3, MAX, MDH2, MET, NF1, NGFR, N-RAS, PHD2/EGLN1, RET, SDHA, SDHAF2, SDHB, SDHC, SDHD, TERT, TMEM 127, TP53 a VHL. Výskyt genových variant v uvedených genech (23%) se u českých pacientů s FEO/PGL se liší v porovnání s některými zahraničními studiemi (27%, 40%). Takovéto rozmezí může být způsobeno geografickými rozdíly nebo výběrem pacientů. PHEO/PGL se většinou (75%) vyskytují v benigní formě. Pro maligní formu onemocnění svědčí výskyt chromafinní tkáně v místech, kde se obvykle nenalézá, jako jsou např. játra, plíce či kosti. V testovaném souboru pacientů jsme se...
Využití molekulárně-genetických metod při výzkumu kolorektálního karcinomu
Janáková, Tereza ; Škutková, Helena (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je analýza mutací v genech KRAS, BRAF a PIK3CA. Úvodní část je věnována kolorektálnímu karcinomu obecně. Následující části se zabývají úvodem do genetiky zhoubného bujení, popisem genů, které hrají u kolorektálního karcinomu důležitou roli (KRAS, BRAF a PIK3CA), molekulárně-genetickými metodami, které jsou v genetice hojně využívány (PCR), a metodami detekce mutací. Následně byl navržen způsob detekce mutací, jenž spočíval především ve využití PCR a komerčních kitů. Navazující kapitola "Výsledky analýzy mutací" obsahuje podrobné grafické znázornění výskytu mutací. Frekvence mutací byly porovnány s publikovanými údaji a s údaji laboratoře v Plzni a v Praze. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy mutací a možný přínos do budoucna.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.