Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vnímání role zeleně v intravilánu města
VLÁŠEK, Jakub
Diplomová práce s názvem "Vnímání role zeleně v intravilánu města" se v úvodní části zabývá klimatickou změnou a adaptačními opatřeními na zmírnění jejího dopadu. V další části přechází na roli a funkci zeleně v tomto procesu se zaměřením na specifika měst, zejména v souvislosti s projevem městského tepelného ostrova. Jejím cílem je zjistit formou dotazníkového šetření postoj obyvatel a návštěvníků města Českých Budějovic ke klimatické změně, stavu životního a přírodního prostředí ve městě, jejich vztah k městské zeleni a identifikovat, co v této oblasti vnímají jako nedostatečné nebo nepříjemné. Na základě statistického vyhodnocení průzkumu jsou v závěru formulovány doporučení pro místní samosprávu.
Návrh dosadby rozptýlené zeleně v rámci komplexní pozemkové úpravy
ČÍŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou v oblasti zeleně rostoucí mimo les ve vybraném katastrálním území, kde probíhá komplexní pozemková úprava. Zaměřuje se zejména na její význam a funkci v krajině a její umístění. Cílem je zmapování této zeleně a vytvoření návrhu nové výsadby. Práce dále obsahuje popis zájmového území, aktuální stav rozptýlené zeleně, zhodnocení hlavních problémů a vyhodnocení jejich řešení v oblasti katastrálního území Hodětín.
Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí
SLIPKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce s názvem "Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí" se zabývá různými druhy a typy zeleně ve městech, na vesnici i ve volné krajině. V úvodní části definuje pojem zeleň. Dále popisuje její základní funkce a vlastnosti, které zlepšují životní prostředí a pozitivně působí na zdraví člověka. V dalších kapitolách líčí roli zeleně v odlišně velikých obcích a reflektuje, jak ji lidé vnímají, a jak ovlivňuje pocity lidí na odlišných místech. Cílem práce je zmapovat a inventarizovat druhy i množství zeleně v obci Hůrky a Lišov. Kromě mapování bylo provedeno také dotazníkové šetření a následná analýza získaných dat. Závěrečná kapitola je věnována vyhodnocení provedeného šetření.
Studie stavu a využití vybraných zelených ploch na území města Brna
Nováčková, Tereza
V této bakalářské práci je popsána problematika týkající se veřejné zeleně, její vliv na člověka a význam v městském prostředí. Jsou zde popsány základní funkce zeleně ve městě, včetně málo diskutovaných negativních vlivů, které působí na zdraví člověka a funkce bioty. Dále jsou v této práci diskutovány klimatické změny a jejich vliv na společnost a lidské zdraví, jakožto velmi diskutovaná problematika posledních několik let. Okrajově je popsána udržitelnost měst a uvedeny příklady zelených měst v České republice, Evropě i ve světě. Praktickou aplikací je analýza stavu pěti vybraných zelených ploch v Brně, situovaných převážně na okraji města. Výsledkem je tedy stav zájmových ploch zpracovaný do hodnotící tabulky, která byla vytvořena na základě terénního průzkumu a následně vydána doporučení pro jednotlivá zkoumaná místa. Hodnotícími kritérii jsou takové aspekty, které vnímá každý člověk za důležité při pobytu na daných místech (např. dostatek zeleně, bezpečnost, vybavení aj.). Doporučení jsou následně zpracována i za pomocí vlastní vizualizace.
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
Benefity zelených ploch
Těťálová, Zuzana ; Souček, Josef (vedoucí práce) ; Marek, Marek (oponent)
Tato diplomová práce na téma Benefity zelených ploch se zabývá problematikou benefitů zeleně a jejich hodnotou. Hlavní část práce je literární rešerší na téma benefitů zeleně a metod jejich hodnocení. První část rešerše se věnuje zejména identifikaci funkcí vegetace v městském prostředí a bližší seznámení s jejími účinky, prospěšností a fungováním. V této části jsou také rozebrány dopady jevů, které v urbanizovaném prostředí vznikají a které jsou díky zeleni potlačeny. Druhá část rešerše se poté věnuje významu hodnocení zeleně a jejích benefitů a dále metodikám, které jsou podrobně rozebrány. V následující části jsou metodiky hodnocení zeleně porovnány a jsou identifikovány jejich kladná a kritická místa. Tato část je také věnuje rozřazením metodik dle relevantnosti pro české prostředí, které je specifické a metodiky vyvinuté v anglosaském kontextu v něm nelze bez úpravy aplikovat. V této kapitole jsou také porovnány zdroje dat potřebné pro sestavení metodiky pro ohodnocení benefitů zeleně. V páté kapitole diplomové práce je na základě poznatků získaných v literární rešerši sestavena metodika výpočtu ekonomické hodnoty benefitů zelených ploch ve městě. Metodika kombinuje metody z různých zdrojů a upravuje je pro český kontext. Také se zabývá zdrojovými daty, potřebnými k sestavení celé rozvahy. V šesté části práce, která se zabývá diskuzí, jsou shrnuta data, která ze sestavené metodiky vyplývají a porovnává je s literaturou a aplikací obdobných metodik na jiných územích. Závěrečná kapitola vyhodnocuje výsledky výzkumu a navrhuje další využití získaných informací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.