|
|
Efektivita financování sociálních služeb
Kučerová, Martina ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou efektivity financování sociálních služeb. Jejím cílem je popsat a zhodnotit systém financování sociálních služeb. Práce se zaměřuje na dva největší poskytovatele dotací - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a kraje. Ve své teoretické částí popisuje způsob rozdělování finančních prostředků mezi sociální služby. Vychází přitom převážně z veřejně přístupných dokumentů krajů i MPSV. V praktické části pak prezentuje vývoj výdajů na sociální služby a vývoj počtu sociálních služeb mezi lety 2007 - 2013. Diplomová práce podrobuje výdaje na sociální služby analýze na základě 3E kritéria. Naplnění kritéria účelnosti práce prověřuje pomocí metody korelace. Na vybrané sociální služby aplikuje také metodu vícekriteriálního rozhodování. Na stanovení kritérií, indikátorů a jejich vah spolupracovali pracovníci příslušného odboru krajského úřadu. V reakci na zjištěné informace práce obsahuje několik teoretických konceptů, na jejichž základě jsou nastíněny možnosti změn způsobu financování sociálních služeb. Diplomová práce se věnuje také legislativní změně, ke které došlo v průběhu jejího zpracování. Popisuje tedy i nový způsob rozdělování veřejných prostředků mezi sociální služby.
|
|
|
Efektivita financování sociálních služeb
Kučerová, Martina ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou efektivity financování sociálních služeb. Jejím cílem je popsat a zhodnotit systém financování sociálních služeb. Práce se zaměřuje na dva největší poskytovatele dotací - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a kraje. Ve své teoretické částí popisuje způsob rozdělování finančních prostředků mezi sociální služby. Vychází přitom převážně z veřejně přístupných dokumentů krajů i MPSV. V praktické části pak prezentuje vývoj výdajů na sociální služby a vývoj počtu sociálních služeb mezi lety 2007 - 2013. Diplomová práce podrobuje výdaje na sociální služby analýze na základě 3E kritéria. Naplnění kritéria účelnosti práce prověřuje pomocí metody korelace. Na vybrané sociální služby aplikuje také metodu vícekriteriálního rozhodování. Na stanovení kritérií, indikátorů a jejich vah spolupracovali pracovníci příslušného odboru krajského úřadu. V reakci na zjištěné informace práce obsahuje několik teoretických konceptů, na jejichž základě jsou nastíněny možnosti změn způsobu financování sociálních služeb. Diplomová práce se věnuje také legislativní změně, ke které došlo v průběhu jejího zpracování. Popisuje tedy i nový způsob rozdělování veřejných prostředků mezi sociální služby.
|
|
|
Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni
Pospíšil, David ; Bareš, Pavel (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Diplomová práce 2013 Bc. David Pospíšil, DiS. Abstrakt: Předmětem této diplomové práce je analýza současného stavu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů. Práce současně popisuje historický kontext komunitního plánování, sociální služby a jejich financování. V této práci bylo využito zejména studium legislativních dokumentů, byla použita metoda popisu veřejně politického problému formou znázornění stromu problémů, vícekriteriální hodnocení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů a dotazníkové šetření u zástupců krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Diplomová práce se zabývala oblastí střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb ve vztahu k současnému legislativnímu ukotvení v zákoně o sociálních službách. Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb vychází z principu subsidiarity. Celý proces by měl být maximálně otevřený zejména k veřejnosti a dalším bezprostředním aktérům, kterými jsou např. poskytovatelé nebo uživatelé sociálních služeb. I když proces plánování není zcela novým nástrojem pro rozhodování a tvorbu strategií, objevuje se zde mnoho činností a oblastí, které nejsou kvalitně provázané, např. proces financování sociálních služeb, který je zajišťován částečně na krajské i na centrální úrovni. V procesu plánování se také objevují...
|
|
|
Provoz azylových domů z hlediska právní úpravy
KOKEŠOVÁ, Petra
Diplomová práce zkoumá aspekty, které mohou být překážkou při provozu a poskytování služby. Je samozřejmé, že financování služby je tou nejpalčivější otázkou, která poskytovatele služby nejvíce tíží. Organizace podléhají inspekci sociálních služeb, jejímž hlavním účelem je hodnocení podle stanovených kritérií a plnění standardů kvality, které mají být v souladu se zájmy a potřebami uživatelů služeb. Poskytovatelům však působí spíše administrativní zátěž a často se neshodují s výsledky inspekcí. Sociální služby podléhají mnoha zákonům, které mají napomoci navrátit osobu bez přístřeší zpět do společnosti s tím, že závislost na státní pomoci či na sociálních službách by měla být co nejnižší. Legislativa podléhá mnoha změnám v krátkém časovém období, což má reflektovat potřeby společnosti a především praxe poskytování sociálních služeb. Teoretická část práce popisuje aktuální právní úpravu, která ovlivňuje možnosti poskytování služby a může mít vliv na situaci klientů azylových domů. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: VO1 - Vyplývají dle názorů respondentů/tek ze současné legislativy reálné překážky pro řízení azylových domů? VO2 - Vyplývají dle názorů respondent/tek ze současné legislativy reálné překážky pro poskytování služeb? VO3 - Přinesou dle názorů respondentů/tek navrhované změny zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) zlepšení do praxe řízení azylových domů? Výzkumu se účastnilo 7 respondentů, kteří jsou odpovědní za vedení azylového domu. Výzkumný vzorek byl stanoven na poskytovatele Jihočeského kraje. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody rozhovoru podle návodu. Každý provedený rozhovor byl se souhlasem respondenta zaznamenán na diktafon a poté pečlivě přepsán. Úkolem práce bylo zmapovat názory poskytovatelů služby, kteří mohou poskytnout praktický náhled o současném stavu a možnostech rozvoje sociální služby. Poskytují reálnou představu o obavách, se kterými se každodenně potýkají při provozu azylového domu. Výzkum potvrdil prognózy odborníků, že současný systém poskytování dotací z veřejného rozpočtu je konkrétně u služeb sociální prevence velmi problematický. Zpožďování záloh vytváří u poskytovatelů služeb nejistotu a znemožňuje rozvoj a plánování služby. Potvrdil i dopady, které organizaci v důsledku intervalu mezi žádostí o dotaci a výplatou finančních prostředků vznikají (nedoplatky za spotřebu energií, problémy s včasným vyplácením mezd zaměstnanců apod.). Jistotu nedává ani zaměstnancům a tato nejistota se odráží v uzavírání pracovních smluv na dobu určitou či případně podpisem pouhé dohody o pracovní činnosti. Výzkum pozitivně ohodnotil přínos Individuálního projektu Jihočeského kraje. Financování organizace je problematické i v oblasti přímých úhrad klientů azylových domů a to v především v případě odchodu klienta z organizace bez úhrady, nebo pokud vinou klienta vznikne škoda na vybavení azylového domu. Soudní vymáhání nedoplatků či náhrady škody bývá většinou neúspěšné a s touto možností mají poskytovatelé mnohdy i morální problém. Sponzorské dary a podpora prostřednictvím nadací bývá nižší než například u služeb sociální péče. Provoz neziskových organizací také zasáhl nový občanský zákoník, který zrušil některé zákony a organizace byly nuceny, změnit právní formu organizace, což přineslo administrativní zátěž. Nový občanský zákoník změnil i oblast nájemního bydlení, což může přispět ke zvýšení počtu osob bez domova. Respondenti dále potvrdili, že proces reintegrace klientů je ztížen vlivem nedostupnosti bydlení a neexistencí zákona o sociálním bydlení. Zdravotní péče je klientům ve většině případů dostupná. Problémy bývají spíše jen v určitých regionech. Nejhorší situace je u dostupnosti stomatologické péče.
|
host ::
RSS.