Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Organický a organizovaný
Šarkadyová, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Anotace: Práce Organický a organisovaný má dvě hlavní části a nejdříve pojednává o vztahu jedinečného a obecného, o možnostech poznání jedinečného a jeho vymezení se vůči obecnému, a to zejména na poli medicíny. Ptát se budeme, jak můžeme vůbec poznat a popsat organické, které je jedinečné, na které nemůžeme aplikovat obecná pravidla a zákony. Tuto otázku můžeme ještě více generalizovat. Pokud připustíme jedinečnost živého organismu, musíme se ptát, co z toho plyne pro vědu samotnou, která se ho snaží poznat. A druhým cílem práce bude zodpovědět nebo se alespoň přiblížit k odpovědi, tážeme-li se, co je tím, co dělá z organismu jedinečný organismus, a co z toho posléze plyne pro vědění o tomto jedinečném. Autoři, ze kterých bude práce vycházet, jsou především francouzští filosofové věnující se ve své filosofické práci medicíně a sami jsou přitom i lékaři: George Canguilhem, Julien Offray de La Mettrie, Claude Bernard.
Biomoc a autonomismus
Poppr, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Martin Poppr : Biomoc a autonomismus (abstrakt bakalářské práce) Hlavním tématem této práce je poměr jedince a společnosti. Kladu si otázku po původu společenské autority, péče o společnost, a snahy o kontrolu jejího fungování. Dále se zabývám vztahem vědění a moci, a také nakolik má u obou dvou smysl otázka násilí. Ve své práci vycházím z filosofie Michela Foucaulta, z jeho archeologie vědění a filosofického zkoumání, jak fungují lidské společnosti, a jak je lidské vědění podrobeno svým vlastním diskursům. Lidské diskursy jsou totiž jistým výrazem společenské moci. Nakolik je jedinec takovouto mocí, uplatňovanou na něm společenskými institucemi, i skrze jeho vlastní myšlení, zasažen, a jak se to na jeho životě projevuje, na to se chci zaměřit především. Tohoto tématu se pokusím udržet i při zkoumání prací několika dalších autorů. Foucaultův fenomén biomoci nechám rozvést Gillem Deleuze, který biomoc na foucaultovském půdorysu dovádí do podoby více odpovídající dnešní situaci, a jelikož Foucault sám si myslí, že dobrým způsobem, jak biomoc zkoumat, je zaměřit se na snahu život před biomocí chránit, pokusím se zmapovat, jak biomoci čelí filosofie autonomismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.